Kamenný kříž u Stonáče: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
odkaz, sekce |
|||
Řádek 26:
František Pípal si vzal za ženu Terezii, jedinou dceru a dědičku Jiřího Rösnera obchodníka s železem v Kroměříži. Bydleli v domě U Zlatého kohouta vedle [[Měšťanský dům u radnice v Kroměříži|měšťanského domu u radnice]] na Velkém náměstí v centru Kroměříže.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Peřinka | jméno = František Vácslav | odkaz na autora = František Vácslav Peřinka | titul = Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka | vydavatel = Městský osvětový sbor | místo = Kroměříž | rok = 1940 | počet stran = 956}}</ref>
Pikantní na novodobém umístění kamenného kříže v roce 1959 z depozitu v [[Květná zahrada|Květné zahradě]] (kam byl přemístěn z cholerového hřbitova v Kroměříži a odtud ke Stonáči) je dochovaný protokol o sporu kroměřížských měšťanů Jiřího Rösnera a jeho zeťe Františka Pípala s obcí Bílany z roku 1810. Jiří Rösner zřídil si po celé délce svého břehu u tzv. jezera taras z vrbových kůlů a prutů, aby chránil svou louku proti vodě. Tím ale způsobil zakřivení příkopu, jež při povodni bude překážkou proudu a způsobí záplavu bílanských pastvin. Pan Rösner uznal námitky deputantů z Bílan a uvolil se k vyrovnání zakřivení tarasu. Zajímavá je i skutečnost, že v roce [[1831]] v obci Bílany „postavené uprostřed bažin nezemřel na choleru nikdo, zato v Břestě, kde nebylo močálů, lidé velmi mřeli“. Cholera byla v Bílanech zaznamenána ve [[Prusko-rakouská válka|válce prusko-rakouské]] v roce [[1866]], kdy si vyžádala 37 obětí.<ref name="Kajdoš">{{Citace monografie | příjmení = KAJDOŠ| jméno = Oldřich | odkaz na autora = | titul = Dějiny obce Bílan | vydavatel = Kroměříž: obec Bílany | místo = Kroměříž | rok = 1924 | počet stran = 234+XI.s.}}</ref>
<gallery>
| |||