Pravděpodobnostní výběr: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
V7h (diskuse | příspěvky)
úpravy citací
V7h (diskuse | příspěvky)
m drobné úpravy
Řádek 16:
* Odhadové procedury zahrnují zpracování dat a jako výstup celého výzkumu odhad celkového stavu v populaci.
Jelikož je primárním cílem určit chování a stav populace z dat o vzorku co nejpřesněji, je hlavní snahou výběru získání tzv. reprezentativního vzorku. Techniky pravděpodobnostního výběru mohou nabízet nejlepší možné reprezentace populace - ovšem pouze v případě, že všichni dotázaní odpoví. Jednou z výhod pravděpodobnostního výběru oproti kvótnímu je však možnost odhadnout, jak moc se vzorek od skutečné populace liší. K této aproximaci slouží funkce směrodatná chyba (odchylka), která popisuje právě rozdíl mezi vzorkem a populací.<ref name=":1">[http://www.jakubholy.net/humanities/disman-soc_znalost.html#h-1 HOLÝ, Jakub: Výtah z knihy Miroslava Dismana "Jak se vyrábí sociologická znalost". Dostupné online. (cit. 20.11.2015)]</ref> Směrodatnou odchylku lze určit pouze díky faktu, že je celý způsob pravděpodobnostního výběru založen na statistických metodách. Protože výběr kvótnínepravděpodobnostní se o tyto metody neopírá, je u něj tím pádem nemožné chybu, která vzniká jako důsledek zkoumání vzorku, který pro populaci ve skutečnosti není reprezentativní, jakkoli vyčíslit.<ref name=":2">[http://www.people-press.org/methodology/sampling/why-probability-sampling/ Pew Research Center: Why Probability Sampling. Dostupné online. (cit. 20.11.2015)]</ref>
 
== Formy pravděpodobnostního výběru ==
=== Prostý náhodný výběr ===
Prostý náhodný výběr je základním typem pravděpodobnostního výběru. Důležitým předpokladem je skutečnost, že každý podsoubor dané velikosti má stejnou pravděpodobnost toho, že bude vybrán, a že je tato pravděpodobnost nenulová.<ref name=":2">[http://www.people-press.org/methodology/sampling/why-probability-sampling/ Pew Research Center: Why Probability Sampling. Dostupné online. (cit. 20.11.2015)]</ref><ref name="Uvod2">{{citace monografie | jméno = Hynek | příjmení = Jeřábek | titul = Úvod do Sociologie | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 45 | isbn = 80-7066-662-5}}</ref> Jednotlivé jednotky mohou, ale zároveň nemusí mít možnost být vybrány opakovaně. Mechanismem výběru bývá los z osudí pro menší počet jednotek, případně generátor pseudonáhodných čísel pro počet větší.<ref name="Slovník5">{{citace monografie | jméno = Jiří | příjmení = Linhart | jméno2 = Miloslav | příjmení2 = Petrusek | jméno3 = Alena | příjmení3 = Vodáková | titul = Velký sociologický slovník | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 1398 | isbn = 80-7184-310-5}}</ref><br>
'''Příklad prostého náhodného výběru:'''<br>
Příkladem prostého náhodného výběru je stírací los nebo tabulka náhodných čísel, kde jsou jednotky vybírány ze seznamu nebo z množiny čísel, která tento seznam zastupuje. Tyto výběrové postupy nejsou ovlivněny zásahem výzkumníka.<ref name="Uvod2">{{citace monografie | jméno = Hynek | příjmení = Jeřábek | titul = Úvod do Sociologie | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 45 | isbn = 80-7066-662-5}}</ref><ref name=":15">[https://explorable.com/systematic-sampling?gid=1578 Explorable: Systematic Sampling. Dostupné online. (cit. 21.11.2015)]</ref>