Žacléř: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
styl, drobné změny v textu značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 32:
| nadmořská výška = 612
}}
'''Žacléř''' ({{vjazyce|de}}: {{cizojazyčně|de|''Schatzlar''}}) je město v okrese [[Okres Trutnov|Trutnov]] v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]]. Je sídlem [[Svazek obcí Žacléřsko|mikroregionu Žacléřsko]]. Leží v
Městem prochází silnice II/300 a končí zde železniční trať [[Železniční trať Trutnov – Královec – Lubawka/Žacléř|043]], na které však byl zastaven provoz. Přes Žacléř vede jedna autobusová linka, která začíní i končí v Trutnově. Hned za městem se nachází cyklistický hraniční přechod do Polska. Kvůli své horské poloze Žacléř neleží na žádné řece nebo potoce, ale oba toky, řeka [[Bobr (přítok Odry)|Bobr]] a Lesní potok ve městě pramení. Každý tok navíc končí v jiném moři. == Historie ==
Na výběžku Žacléřského hřbetu byl pravděpodobně ve 13. století postaven zeměpanský hrad Scheczler (německy ''Schatzlar''), jehož první písemná zmínka pochází z roku [[1334]], kdy byl českým králem [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]] zastaven Bertoldovi [[Páni z Lipé|z Lipé]]. Hrad měl pravděpodobně sloužit k ochraně obchodní stezky vedoucí z [[Praha|Prahy]] přes [[Hradec Králové]] do [[Slezsko|
Za [[Husitské války|husitských válek]] sloužil žacléřský hrad [[Slezané|Slezanům]] jako základna při boji proti husitům. Hrad byl obléhán, a podhradí bylo vypáleno. Od roku 1436 byl hrad často zastavován, mj. v roce 1440 [[Hanuš z Varnsdorfu|Hanušovi z Varnsdorfu]], který z hradu opakovaně podnikal ozbrojené nájezdy na slezská města. Třebaže se Slezanům podařilo získat a zničit některé hrady, byl žacléřský hrad ušetřen. S podmínkou, že do hradu budou moci kdykoliv vstoupit, pronajali Slezané hrad Žacléř v roce [[1447]] bratřím Hanušovi, Kunešovi a Oldřichovi Liebenthalerům, které následovali Jiří a Kryštof Cedvicové. Ti žacléřské panství prodali zemskému správci [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]], který se později stal králem. V roce [[1454]] Jiří Žacléř opět udělil jako dědičné léno královskému hejtmanovi na Trutnově Hanušovi z Varnsdorfu, který jej připojil k trutnovskému panství. Hanuš předal v roce [[1471]] Žacléř a v roce [[1472]] Trutnov svému zeti [[Fridrich ze Šumburka|Fridrichovi ze Šumburka]], [[Zemský hejtman|zemskému hejtmanovi]] [[Královéhradecký kraj|královéhradeckého kraje]]. Jeho majetek zdědilo společně jeho pět synů. V roce [[1511]] Žacléř vlastnili bratři [[Heřman ze Šumburka|Heřman]] a [[Karel ze Šumburka|Karel]]. V roce [[1521]] Heřman Karla ze spoluvlastnictví vypudil. Kvůli zadlužení musel v témže roce žacléřský hrad postoupit bratrům [[Jan Krušina z Lichtenburka|Janu]] a [[Vilém Krušina z Lichtenburka|Vilému]] Krušinovi [[Z Lichtenburka|z Lichtenburka]], nadále si však zachoval právo pobytu na hradě. Poté, co byl obviněn ze znehodnocování půdy, byl hrad v roce [[1523]] vypálen trestnou výpravou pod vedením nejvyššího hejtmana Království českého, [[Karel I. Minsterberský|Karla z Minsterberka]]. Heřman uprchl do Lužice.
Řádek 49 ⟶ 51:
== Průmysl ==
=== Těžba černého uhlí ===
V roce [[1570]] bylo v okolí města nalezeno [[černé uhlí]]. Nejprve byly primitivními způsoby těženy [[sloj]]e vycházející na povrch. Od roku [[1775]] přicházeli horničtí odborníci ze [[Sasko|saských]] a [[Kutná Hora|kutnohorských]] dolů, aby zkoumali možnosti těžby. První dvě šachty byly zřízeny koncem 18. století. V roce [[1863]] zde pracovalo již 800 horníků. Pro zlepšení komunikace byla postavena nová silnice z [[Horní Staré Město|Horního Starého Města]] přes
=== Textilní výroba ===
Řádek 87 ⟶ 89:
V roce 1834 má Žacléř 1074 obyvatel. V roce 1900 zde žilo 117 obyvatel českých, 2613 německých a 201 jiné národnosti, tedy celkem 2931 obyvatel. Do roku 1990 počet obyvatel prudce klesal i přesto, že přímo v Žacléři byla k dispozici řada pracovních příležitostí. Ale nové byty se už nestavěly a spousta horníků dala přednost bydlení v okresním městě a nechat se do práce svážet hornickými autobusy. Možná právě proto zůstal počet obyvatel poměrně stabilní i po roce 1990, kdy byly v Žacléři doly, věznice a další továrny zrušeny. Většina obyvatel proto musí dojíždět za prací do nedalekého [[Trutnov]]a, ovšem dosti krkolomným způsobem přes horský průsmyk v [[Babí (Trutnov)|Babí]].
== Kultura a pamětihodnosti ==
== Muzea ==▼
▲=== Muzea ===
V roce 1999 bylo na Rýchorském náměstí č. 10 otevřeno regionální muzeum [[Městské muzeum Žacléř]]. Na stejné adrese sídlí i Turistické informační centrum.
=== Pamětihodnosti ===
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Žacléři}}
* Renesanční [[Žacléř (zámek)|zámek Žacléř]]
| |||