|
'''Pravděpodobnostní (někdy též náhodný) výběr''' je v [[Sociologie|sociologii]] jednou z metod [[Statistický výběr|statistického výběru]] a souhrnně označuje skupinu výběrových technik, které jsou založeny na využití matematicko-statistických [[Teorie pravděpodobnosti|teorií pravděpodobnosti]]. <ref name="Slovník">{{citace monografie | jméno = Jiří | příjmení = Linhart | jméno2 = Miloslav | příjmení2 = Petrusek | jméno3 = Alena | příjmení3 = Vodáková | titul = Velký sociologický slovník | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 |
strany = 1397 | isbn = 80-7184-310-5}}</ref><ref name=":0">[http://dissertation.laerd.com/probability-sampling.php Laerd Dissertation: Probability sampling. Dostupné online. (cit. 20.11.2015)]</ref> JinýmOpačným typem výběru je tzv. [[Kvótnívýběr výběrzáměnný (nepravděpodobnostní)|Nepravděpodobnostní výběr kvótní]], kterýjehož nanejčastěji rozdílvyužívaným odtypem pravděpodobnostního nevyužívá náhodné vybírání, nýbrž určitou znalost struktury populace (např. z hlediska věku nebo dosaženého vzdělání), a tudíž při výběru zkoumané jednotky zohledňuje předem určená kritéria,je tzv. [[výběr kvótní znaky]]. <ref name=":1">[http://www.jakubholy.net/humanities/disman-soc_znalost.html#h-1 HOLÝ, Jakub: Výtah z knihy Miroslava Dismana "Jak se vyrábí sociologická znalost". Dostupné online. (cit. 20.11.2015)]</ref><ref name="Slovník7">{{citace monografie | jméno = Jiří | příjmení = Linhart | jméno2 = Miloslav | příjmení2 = Petrusek | jméno3 = Alena | příjmení3 = Vodáková | titul = Velký sociologický slovník | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 1396 | isbn = 80-7184-310-5}}</ref><ref name="Uvod1">{{citace monografie | jméno = Hynek | příjmení = Jeřábek | titul = Úvod do Sociologie | rok = 1996 | strany = 44 | isbn = 80-7066-662-5}}</ref>
== Princip pravděpodobnostního výběru ==
strany = 1397 | isbn = 80-7184-310-5}}</ref>
* Plán výběrového postupu zahrnuje všechnykonkrétní metody a matematické modely, na jejichž základě je vzorek vybrán. Jako mechanismus k náhodnému výběru jednotky jsou nejčastěji používány počítače s generátory pseudonáhodných čísel, může se ale jednat také o jakýkoli jiný typ náhodného losování.<ref name=":0">[http://dissertation.laerd.com/probability-sampling.php Laerd Dissertation: Probability sampling. Dostupné online. (cit. 20.11.2015)]</ref>
* Odhadové procedury zahrnují zpracování dat a jako výstup celého výzkumu odhad celkového stavu v populaci.
Jelikož je primárním cílem určit chování a stav populace z chovánídat o vzorku co nejpřesněji, je hlavní snahou výběru získání tzv. reprezentativního vzorku. Techniky pravděpodobnostního výběru mohou nabízet nejlepší možné reprezentace populace - ovšem pouze v případě, že všichni dotázaní odpoví. Jednou z výhod pravděpodobnostního výběru oproti kvótnímu je však možnost odhadnout, jak moc se vzorek od skutečné populace liší. K této aproximaci slouží funkce směrodatná chyba (odchylka), která popisuje právě rozdíl mezi vzorkem a populací. <ref name=":1">[http://www.jakubholy.net/humanities/disman-soc_znalost.html#h-1 HOLÝ, Jakub: Výtah z knihy Miroslava Dismana "Jak se vyrábí sociologická znalost". Dostupné online. (cit. 20.11.2015)]</ref> Směrodatnou odchylku lze určit pouze díky faktu, že je celý způsob pravděpodobnostního výběru založen na statistických metodách. Protože výběr kvótní se o tyto metody neopírá, je u něj tím pádem nemožné chybu, která vzniká jako důsledek zkoumání vzorku, který pro populaci ve skutečnosti není reprezentativní, jakkoli vyčíslit.<ref name=":2">[http://www.people-press.org/methodology/sampling/why-probability-sampling/ Pew Research Center: Why Probability Sampling. Dostupné online. (cit. 20.11.2015)]</ref>
== Formy pravděpodobnostního výběru ==
=== Prostý náhodný výběr ===
Prostý náhodný výběr je základním typem pravděpodobnostního výběru. Důležitým předpokladem je skutečnost, že každý souborpodsoubor má stejnou pravděpodobnost toho, že bude vybrán, a že je tato pravděpodobnost nenulová.<ref name=":2">[http://www.people-press.org/methodology/sampling/why-probability-sampling/ Pew Research Center: Why Probability Sampling. Dostupné online. (cit. 20.11.2015)]</ref><ref name="Uvod2">{{citace monografie | jméno = Hynek | příjmení = Jeřábek | titul = Úvod do Sociologie | rok = 1996 | strany = 45 | isbn = 80-7066-662-5}}</ref> Jednotlivé jednotky mohou, ale zároveň nemusí mít možnost být vybrány opakovaně. Mechanismem výběru bývá los z osudí pro menší počet jednotek, případně generátor pseudonáhodných čísel pro počet větší.<ref name="Slovník5">{{citace monografie | jméno = Jiří | příjmení = Linhart | jméno2 = Miloslav | příjmení2 = Petrusek | jméno3 = Alena | příjmení3 = Vodáková | titul = Velký sociologický slovník | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 1398 | isbn = 80-7184-310-5}}</ref>
=== Systematický výběr ===
=== Stratifikovaný výběr ===
Stratifikovaný (též oblastní) výběr je založen na rozdělení zkoumané skupiny do několika homogenních menších podskupin, které se nazývají strata. NaZpravidla každouse skupinuvíce liší jednotlivá strata mezi sebou než jednotky v jejich rámci. Ty jsou naopak nositeli jedné nebo více společných vlastností. V každém stratu je pak uplatněn princip prostého náhodného výběru.<ref name="Uvod2">{{citace monografie | jméno = Hynek | příjmení = Jeřábek | titul = Úvod do Sociologie | rok = 1996 | strany = 45 | isbn = 80-7066-662-5}}</ref><ref name="Slovník5">{{citace monografie | jméno = Jiří | příjmení = Linhart | jméno2 = Miloslav | příjmení2 = Petrusek | jméno3 = Alena | příjmení3 = Vodáková | titul = Velký sociologický slovník | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 1398 | isbn = 80-7184-310-5}}</ref><ref name=":5">[http://www.socialresearchmethods.net/kb/sampprob.php TROCHIM, William M.K.: Probability sampling. Dostupné online. (cit. 20.11.2015)]</ref>
=== Skupinkový výběr ===
Skupinkový výběr je způsob výběru, který je používán především z praktických důvodů (např. kvůli nákladnému sběru dat nebo velké geografické vzdálenosti mezi jednotkami populace). Skupinkový výběr probíhá ve třech fázích:. vV první fázi je populace rozdělena do jednotlivých skupinek;, vekteré se od sebe ale na rozdíl od strata nijak extrémně neliší a jsou v podstatě zastupitelné. Jednotlivé rozdílnosti se tedy projeví až uvnitř těchto skupinek. Ve druhé fázi jsou náhodně vybrány ty, které budou zkoumány; ve třetí probíhá samotný výzkum všech jednotek z těchto skupin.<ref name="Slovník5">{{citace monografie | jméno = Jiří | příjmení = Linhart | jméno2 = Miloslav | příjmení2 = Petrusek | jméno3 = Alena | příjmení3 = Vodáková | titul = Velký sociologický slovník | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 1398 | isbn = 80-7184-310-5}}</ref><ref name="Uvod3">{{citace monografie | jméno = Hynek | příjmení = Jeřábek | titul = Úvod do Sociologie | rok = 1996 | strany = 46 | isbn = 80-7066-662-5}}</ref>
=== Vícestupňový výběr ===
Vícestupňový výběr probíhá v prvních dvou fázích identicky jako výběr skupinkový - populace je tedy rozdělena do skupinek a z těchto jsou následně náhodně vybrány jen některé. Ve třetím kroku mohou nastat dvě možnosti: ze souboru vybraných skupinek jsou buďto vybrány již přímo jednotky, nebo nejprve další podskupinky a přímý výběr jednotek je aplikování až na tyto podskupinky. Pro výběr jednotek je nejčastěji využit výběr stratifikovaný nebo prostý náhodný. Typickým příkladem takového členění je např. členění administrativní (okres-obec-část obce-ulice-dům-uživatelé bytu). Na jednotlivých stupních je nejčastěji využit stratifikovaný nebo prostý náhodný výběr.<ref name="Slovník6">{{citace monografie | jméno = Jiří | příjmení = Linhart | jméno2 = Miloslav | příjmení2 = Petrusek | jméno3 = Alena | příjmení3 = Vodáková | titul = Velký sociologický slovník | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 1400 | isbn = 80-7184-310-5}}</ref> <ref name="Uvod4">{{citace monografie | jméno = Hynek | příjmení = Jeřábek | titul = Úvod do Sociologie | rok = 1996 | strany = 47 | isbn = 80-7066-662-5}}</ref> ▼
Vícestupňový výběr je proces výběru, který je založen na několika úrovních: v rámci každé úrovně je základní soubor rozdělen do několika o stupeň nižších skupinek. V posledním stupni je zahrnuta buď skupinka celá, nebo jsou z ní vybrány některé elementární jednotky.
▲Typickým příkladem takového členění je např. členění administrativní (okres-obec-část obce-ulice-dům-uživatelé bytu). Na jednotlivých stupních je nejčastěji využit stratifikovaný nebo prostý náhodný výběr.<ref name="Slovník6">{{citace monografie | jméno = Jiří | příjmení = Linhart | jméno2 = Miloslav | příjmení2 = Petrusek | jméno3 = Alena | příjmení3 = Vodáková | titul = Velký sociologický slovník | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 1996 | strany = 1400 | isbn = 80-7184-310-5}}</ref>
=== Dvou-/vícefázový výběr ===
| 