Hughes H-4 Hercules: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Létající čluny za použití HotCat |
m Oprava odkazu dle ŽOPP z 20.11.2015; kosmetické úpravy |
||
Řádek 30:
V roce [[1942]] stálo [[U.S. Department of War]] ([[Spojené státy americké|americké]] [[ministerstvo]] [[Válka|války]]) před potřebou [[Transport|dopravit]] velké množství vojenského materiálu a [[Voják|vojáků]] do [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] sužované [[Evropa|Evropy]]. [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenecké]] [[loďstvo]] v tomto období utrpělo velké ztráty kvůli [[Německo|německým]] [[Ponorka|ponorkám]] operujícím v [[Atlantský oceán|Atlantském oceánu]], bylo proto rozhodnuto o vytvoření [[Letecký most|leteckého mostu]] mezi [[Spojené státy americké|USA]] a [[Spojené království|Velkou Británií]]. [[Letectvo]] ovšem nedisponovalo transportním letounem dostatečné [[Kapacita|kapacity]], byl tedy vydán požadavek na jeho [[vývoj]] a [[výroba|výrobu]]. Vedle potřeby velké přepravní kapacity byl navíc návrh s ohledem k válečným prioritám a nedostatku [[Kovy|kovů]] omezen v tom, že letadlo nemohlo být vyrobeno z kovu.
Krátce po zadání požadavku na vývoj se setkali [[průmyslník|průmyslníci]] [[Henry J. Kaiser]] a [[Howard Hughes]] a jejich spolupráce vyústila v návrh letadla HK-1, které mělo být do té doby největším postaveným letadlem a mělo unést 1 [[tank]] [[M4 Sherman]] nebo 750 plně vyzbrojených vojáků (18 [[Četa
Protože Henry J. Kaiser byl ocelář a stavitel [[Loď|lodí]] ([[Liberty (loď)|Liberty]]), odešel z projektu a další konstrukci letadla se věnoval již jen Howard Hughes a jeho šéf[[konstruktér]] [[Glenn Odekirk]]. Potíže s konstrukcí tak obrovského [[Dřevo|dřevěného]] letadla ovšem projekt zbrzdily natolik, že po roce [[1944]] již přestal být pro vládu naléhavý.
Stroj byl po odchodu Kaisera přejmenován na H-4 (nestačilo odebrat K z názvu, [[Hughes H-1 Racer|H-1]] se již jmenoval Hughesův letoun pro rychlostní rekord), časem ovšem u netrpělivých [[senát]]orů dostal také hanlivé přezdívky ''„Létající sklad dříví“ (Flying Lumberyard)'' nebo ''„Smrková husa“ (Spruce Goose)''. Zvlášť druhá přezdívka ukazovala na neobeznámenost politiků s projektem, letoun H-4 totiž nebyl stavěn ze [[Smrk|smrkového]], ale převážně z lehkého a odolného [[Bříza|březového]] dřeva s [[Laminace|laminací]] a látky. Smrk byl použit pouze v malém množství, stejně jako [[javor]], [[topol]] a [[balsa]].
Stavba letadla nebyla pro použití ve druhé světové válce dokončena včas a protahovala se nakonec až do roku [[1947]]. Dne 6. srpna 1947 musel Howard Hughes obhajovat před vyšetřovacím výborem [[Senát Spojených států amerických|senátu]] použití tehdy obrovské částky 22 milionů [[Americký dolar|USD]] z veřejných prostředků na tento nedokončený projekt (sám ovšem do projektu vložil vlastních dalších 18 milionů USD). Slyšení bylo odročeno, čehož Hughes využil k dokončení projektu.
Dne 2. listopadu 1947 byl poté proveden první a zároveň poslední [[let]]. Uskutečnil se v [[přístav]]u v [[Los Angeles]], na palubě byli vedle [[pilot]]ujícího Howarda Hughese i [[kopilot]] [[Dave Grant]], [[Letecký inženýr|letečtí inženýři]], [[Letecký mechanik|mechanici]] a pozvaní [[novinář]]i a zástupci průmyslu (celkem 32 osob). Letoun uletěl ve výšce 70 [[Angloamerická měrná soustava|stop]] (21 metrů) rychlostí 217 km/h vzdálenost asi jedné [[Angloamerická měrná soustava|míle]] (1,6 km). Tato prezentace však neměla velkou vypovídací schopnost o skutečné letuschopnosti stroje, neb mimo to, že letoun nesl jen minimální zátěž, neopustil oblast zvýšeného vztlaku, působící na minimálních letových výškách (přízemního efektu). Letoun nesl během letu [[Imatrikulace (letectví)|imatrikulaci]] NX37602, jež byla později změněna na N37602. V době svého prvního letu byl H-4 Hercules 3x větší než jakýkoliv do té doby postavený letoun a 6x větší než běžná letadla své doby.
H-4 Hercules byl po letu vrácen zpět do [[Klimatizace|klimatizovaného]] [[hangár]]u, kde byl původně stavěn, a až do úmrtí Howarda Hughese v roce [[1976]] byl udržován v letuschopném stavu. V roce [[1980]] byl poté vystavován na [[Long Beach]] v [[Kalifornie|Kalifornii]], v hale sousedící s lodí [[RMS Queen Mary|Queen Mary]]. [[nemovitá věc|Nemovitost]] i s oběma [[Technická památka|technickými památkami]] v roce [[1988]] získala [[The Walt Disney Company]], letadlo bylo následně rozebráno a na přelomu let [[1992]]/[[1993|93]] přemístěno do [[Evergreen Aviation Museum]] v [[McMinnville]], stát [[Oregon]], [[Spojené státy americké|USA]], kde je dnes (opět v celku) vystaveno.
Z hangáru o rozloze 29 000 m², kde byl H-4 Hercules stavěn, jsou nyní [[Filmový ateliér|filmové ateliéry]], v nichž se natáčely například filmy [[Titanic (film, 1997)|Titanic]] nebo [[Po čem ženy touží]].
Řádek 52:
* '''Délka:''' 66,65 m
* '''Výška:''' 24,18 m (trup 9,1 m)
* '''Prázdná hmotnost:'''
* '''Max. vzletová hmotnost :''' 180 000 kg
* '''Pohonná jednotka:''' 8× [[Pratt & Whitney R-4360]], každý o výkonu 3 000 k (2 240 kW)
Řádek 71:
{{Portály|Letectví}}
{{Americké vojenské letouny druhé světové války}}
[[Kategorie:Dějiny letectví]]
[[Kategorie:Experimentální letadla]]
| |||