Šalmaj: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 13:
Podle některých zdrojů vznikla šalmaj v [[Bagdád]]u za vlády [[kalif]]a [[Hárún ar-Rašíd|Haruna al Rašída]] (763-807), podle jiných je potomkem [[Anatolie|anatolského]] nástroje ''zurna''. Do Evropy se dostala během [[křížové výpravy|křižáckých válek]], kdy Saracéni využívali k zastrašení protivníka velké vojenské kapely sestávající především ze šalmají, trubek a bubnů. Její jméno pochází tedy pravděpodobně z arabského ''salameya'', někteří etymologové však původ jména odvozují od latinského ''calamus'', což znamená „ [[rákos]]“.
 
Nástroj je obvykle vysoustružen z jednoho kusu dřeva, opatřen kuželovým vývrtem a [[roztrub]]em. Třtinový dvojitý plátek (strojek) byl původně podložen kovovým diskem, který sloužil jako opora rtů, později byl strojek vsunut do dřevěné piruety. Rty se částečně opíraly o piruetu a strojek svíraly pouze lehce, možnost ovládat dynamiku nástroje, byla tedy velice omezená. Zvuk šalmaje byl proto pronikavý a silný.
 
V 16. století došlo k dalšímu rozvoji nástroje - byl zúžen vývrt, zmenšeny prstové otvory, jeho rozsah se zvýšil. Nástroj se vyráběl v několika velikostech, větší typy byly opatřeny klapkou, kterou zakrývala ozdobná krytka - fontanela. Tyto byly nazývány „ pumorty“.