Přeclav z Pohořelé: Porovnání verzí

Odebráno 12 bajtů ,  před 4 lety
oprava citačního aparátu
(oprava gram. tvaru - čestný prefix)
(oprava citačního aparátu)
 
[[Soubor:Wroclaw swDorotyStanislawaWaclawa.jpg|thumb|200px|right|Kostel svatých Vojtěcha, Stanislava a Doroty, postavený na paměť setkání Karla IV. a Kazimíra III.]]
Přeclav z&nbsp;Pohořelé hrál v&nbsp;následujících letech významnou úlohu v&nbsp;diplomatických vztazích s&nbsp;polským králem [[Kazimír III. Veliký|Kazimírem&nbsp;III. Velikým]], zejména při sjednávání [[Namyslovský mír|Namyslovského míru]] roku [[1348]]<ref>Grünhagen (1884), s. 127</ref> a&nbsp;při organizaci setkání Karla&nbsp;IV. s&nbsp;Kazimírem Velikým ve Vratislavi roku [[1351]].<ref name="S-T30">Skřívánek a Tovačovský, s. 30</ref> Za tyto zásluhy se Přeclav stal roku [[1352]] kancléřem Karla&nbsp;IV.<ref name="NDB"/><ref name="Grunhagen134">.</ref> Ačkoli tento titul používal až do své smrti, výkon skutečných povinností s&nbsp;ním svázaných brzy přenechal na jiných.<ref name="S-T29"/><ref name="ADB"/>
 
Mezi Přeclavem a&nbsp;Karlem&nbsp;IV. totiž došlo k&nbsp;ochlazení vztahů v&nbsp;důsledku toho, že se nepodařilo uskutečnit císařův plán na vyčlenění vratislavského biskupství z&nbsp;[[Hnězdenská církevní provincie|hnězdenské církevní provincie]] a&nbsp;jeho přičlenění k&nbsp;[[Česká církevní provincie|církevní provincii pražské]], založené roku [[1344]].<ref name ="Žáček 79">Žáček, s. 79.</ref> Proti tomuto plánu se stavěli z&nbsp;pochopitelných důvodů hnězdenský arcibiskup i&nbsp;polský král, ale stejně důrazně i&nbsp;vratislavská katedrální kapitula.<ref name="Grunhagen134">Grünhagen (1884), s. 134</ref> Rovněž biskup Přeclav po počáteční podpoře zaujal k&nbsp;otázce spíše vlažný postoj. Dvojí příslušnost biskupství pod patronát českého krále a&nbsp;pod záštitu polského metropolity byla jeho výhodou, protože vytvářela manévrovací prostor.<ref name="ADB"/><ref name="NDB"/><ref name="Pater"/><ref name="S-T31">Skřívánek a Tovačovský, s. 31</ref> Poté, co roku [[1352]] zemřel bývalý Karlův vychovatel papež [[Klement&nbsp;VI.]] a&nbsp;na jeho místo zasedl Lucemburkům mnohem méně nakloněný [[Inocenc&nbsp;VI.]], stal se záměr na převod (uvažovalo se i&nbsp;o&nbsp;rozdělení) vratislavské diecéze nerealizovatelným a&nbsp;Karel&nbsp;IV. se jej roku [[1360]] musel definitivně zříci. Již roku [[1358]] opět potvrdil všechna stará privilegia biskupství, včetně knížecího titulu a&nbsp;panovnické patronace.<ref name="Grunhagen134">.</ref><ref>Žáček, s. 85.</ref><ref>Skřívánek a Tovačovský, s. 30-31</ref>
 
Roku [[1367]], kdy nový spor o&nbsp;privilegia mezi městskou radou a&nbsp;církví ve Vratislavi vyústil opět v&nbsp;interdikt nad městem, zasáhl Karel&nbsp;IV. rozhodně ve prospěch města, neboť si byl vědom jeho hospodářského i&nbsp;politického významu. Interdikt zrušil roku 1368 sám papež [[Urban&nbsp;V.]], který císaře zmocnil i&nbsp;k&nbsp;urovnání sporu. Ten potvrdil soudní imunitu duchovních, ale rozhodl, že město má soudní pravomoc nad služebníky a&nbsp;poddanými církve, pokud se nacházejí na jeho území.<ref name="Grunhagen134">.</ref><ref>Grünhagen (1884), s. 135</ref> Roku [[1370]] navíc vydal edikt, kterým duchovním zakazoval ve Vratislavi pořizovat nemovitosti nebo nakupovat domovní renty.<ref name="ADB"/><ref name="Grunhagen134">.</ref>
 
=== Majetková strategie biskupa Přeclava ===
Přeclav z&nbsp;Pohořelé se zajímal nejen o&nbsp;rozlohu biskupského panství, ale i&nbsp;o&nbsp;jeho ekonomický rozvoj. Vymohl si na Janu Lucemburském výslovné potvrzení zakládání vsí na hospodářskému rozvoji příznivějším „německém“ ([[Emfyteuze|emfyteutickém]]) právu, a&nbsp;zejména možnost změny práva v&nbsp;již existujících vsích.<ref>Wünsch, s. 225.</ref> Německé právo zavedl i&nbsp;do [[Otmuchów|Otmuchova]] ([[1347]])<ref>Weczerka, s. 387-388.</ref><ref>Wünsch, s. 215.</ref> a&nbsp;na město s&nbsp;německým právem povýšil [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] ([[1373]]); i&nbsp;v&nbsp;těchto místech modernizoval opevnění.<ref name="NDB"/>
 
Ve všech ohledech nejvýznamnějším přírůstkem bylo [[19. leden|19.&nbsp;ledna]] roku [[1344]] odkoupení města Grodkova (pol. ''Grodków'', něm. ''Grottkau'') s&nbsp;okolím od trvale zadluženého břežského knížete [[Boleslav III. Marnotratný|Boleslava&nbsp;III. Marnotratného]].<ref name="DS80"/><ref name="Pater"/><ref>Grünhagen (1884), s. 131</ref> Jelikož se v&nbsp;případě tohoto území jednalo o&nbsp;léno českého krále, musel z&nbsp;něj biskup a&nbsp;kapitula, kteří drželi nově nabyté území napůl, [[23.&nbsp;listopad]]u téhož roku složit lenní přísahu (dosavadní nisko-otmuchovské území lénu nepodléhalo).<ref name="ADB"/><ref name="NDB"/><ref>Wünsch, s. 224.</ref> Dědicové po břežském knížeti, [[Ludvík&nbsp;I. Lehnicko-břežský]] a&nbsp;[[Boleslav&nbsp;II. Malý]], darování neuznávali a&nbsp;roku [[1360]] Grodkov vojensky obsadili.<ref name="Grunhagen134">.</ref><ref>Wünsch, s. 229.</ref> Nedostatečně energický postup biskupa vyvolal rozhořčení katedrální kapituly, ale za určitých finančních obětí se Grodkov podařilo získat zpět.<ref name="ADB"/> Rovněž zde biskup podnítil modernizaci městského opevnění doplněním věží.<ref name="Wec 163">Weczerka, s. 163.</ref>
 
Získání Grodkova se odrazilo i&nbsp;v&nbsp; titulatuře: nadále byl vratislavský biskup vévodou (Herzog) grodkovským a&nbsp;knížetem (Fürst) niským či nisko-otmuchovským. V&nbsp;dalších staletích se toto rozlišování vytratilo a&nbsp;léno se rozšířilo na celý útvar, nazývaný knížectví nisko-grodkovské.<ref name="ADB"/><ref name="Fukala79">.</ref><ref name ="Žáček 79">.</ref><ref>Skřívánek a Tovačovský, s. 28, 30</ref>
 
=== Vnitřní život diecéze za biskupa Přeclava ===
| strany = 15
| jazyk = de
}}</ref> Přeclavova doba byla na dlouho poslední dobou velkých církevních fundací. Lehnický kníže [[Václav I. Lehnický|Václav&nbsp;I.]] založil roku [[1354]] v&nbsp;Lehnici kolegiátní kapitulu Božího hrobu,<ref name="Wec 286">Weczerka, s. 286.</ref> jeho bratr břežský kníže [[Ludvík I. Lehnicko-břežský|Ludvíkv&nbsp;I.]] založil při kapli břežského hradu roku [[1368]] kolegiátní kapitulu [[Hedvika Slezská|svaté Hedviky]]<ref>Weczerka, s. 54.</ref> a již předtím roku [[1348]] založili oba bratři v&nbsp;Lehnici klášter [[benediktinky|benediktinek]].<ref name="Pater"/><ref name="Fukala79">.</ref> Ve Vratislavi založil Karel&nbsp;IV. roku [[1351]] na památku setkání s&nbsp;Kazimírem Velikým kostel zasvěcený patronům obou království, [[Stanislav I. ze Szczepanowa|svatému Stanislavovi]] a&nbsp;[[Svatý Václav|svatému Václavovi]], jakož i&nbsp;[[Svatá Dorota z Alexandrie|svaté Dorotě]], a&nbsp;u&nbsp;něj klášter [[Řád augustiniánů|augustiniánů poustevníků]].<ref name="Pater"/><ref name="Fukala79">.</ref><ref>Weczerka, s. 45.</ref> Kromě toho do Slezska v&nbsp;té době přišly nové řeholní řády – [[Řád karmelitánů|karmelitáni]], [[Kartuziánský řád|kartuziáni]] a&nbsp;[[Řád svatého Pavla Prvního Poustevníka|pavlíni]].<ref name="Pater"/><ref name="Grunhagen134">.</ref> Množil se také počet špitálů pod patronátem různých institucí: jako vzorové založil Přeclav z&nbsp;Pohořelé v&nbsp;biskupské [[Nysa|Nise]] mužský útulek [[Svatý Josef|svatého Josefa]] a&nbsp;ženský útulek [[Barbora z Nikomédie|svaté Barbory]].<ref name="Pater"/><ref name="Grunhagen134">.</ref>
 
Řada vrcholně gotických staveb ve Slezsku je přímo či nepřímo spojena se jménem biskupa Přeclava, nejosobnější památku však zanechal v&nbsp;rozsáhlé východní pobočné kapli vratislavské katedrály, zasvěcené Panně Marii. Tato kaple, vyzdobená freskami a&nbsp;vitrážemi, byla postavena roku [[1361]] a&nbsp;biskup zřídil i&nbsp;dotaci, která financovala denní bohoslužby dvanácti oltářníky.<ref name="ADB"/><ref name="NDB"/><ref name="Pater"/>
Mentalita se však v&nbsp;pozdním středověku měnila a&nbsp;různé faktory, jako neuspokojivý stav papežství a&nbsp;spory mezi církevními frakcemi za Přeclavových předchůdců, způsobily jistý pokles prestiže církve i&nbsp;přes její materiální rozkvět. To se projevilo i&nbsp;přítomností sekt a&nbsp;lidových hnutí, kvalifikovaných oficiální církví jako [[hereze|kacířství]]. V&nbsp;roce [[1349]] například do Slezska přišli [[flagelant]]i, jejichž excesivní projevy zbožnosti mimo jiné vedly k&nbsp;jednomu z prvních protižidovských [[pogrom]]ů ve Vratislavi. Biskup proti nim rázně zakročil a&nbsp;nechal jejich vůdce upálit.<ref>Žáček, s. 81.</ref>
 
Přeclav z&nbsp;Pohořelé zavedl v&nbsp;diecézi svěcení svátku [[Hedvika Slezská|svaté Hedviky]] ([[16. říjen|16.&nbsp;října]]) jako místní [[patron]]ky.<ref name="Pater"/><ref name="Grunhagen134">.</ref>
 
=== Smrt a dědictví Přeclava z Pohořelé ===