Velká čistka: Porovnání verzí

'''Velká čistka''' (rusky {{cizojazyčně|ru|Большая чистка}}, ''Bal'šaja čistka''), někdy označovaná i jako '''Velký teror''', je označení několika souvisejících kampaní politické represe a perzekuce v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] 30. let 20. století, které [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]] spustil s cílem odstranit zbývající opozici a získat neomezenou moc.<ref name="Social Catastrophe">Lenin, Stalin, and Hitler: The Age of Social Catastrophe. By Robert Gellately. 2007. Knopf. 720 pages ISBN 1400040051</ref> Čistka se týkala většiny vrstev sovětské společnosti: samotné [[VKS(b)|komunistické strany]], úřednictva, důstojnického sboru, inteligence, rolnictva (takzvaných „[[kulak]]ů“), etnických minorit a náboženských skupin. Záminkou k jejímu rozpoutání byla vražda [[Sergej Mironovič Kirov|Sergeje Kirova]], hlavy leningradské stranické organizace, v roce [[1934]]. Nejviditelnějším projevem čistky byly takzvané [[Moskevské procesy]], veřejná, předem secvičená a rozhodnutá soudní přelíčení proti vedoucím funkcionářům komunistické strany, končící drakonickými rozsudky.

 

== Průběh ==

Velká čistka byla zahájena pod šéfem NKVD [[Genrich Jagoda|Genrichem Jagodou]], na jejím vrcholu od září 1936 do srpna 1938 ji řídil [[Nikolaj Ježov]] – tato perioda je proto někdy nazývána „ježovština“; Jagoda i Ježov ovšem stalinským čistkám zanedlouho padli za oběť sami, první byl popraven roku 1938, druhý o necelé dva roky později.

Oběti čistek byly často popravovány či vězněny bez řádného soudu, jak jej předepisoval i tehdejší sovětský právní řád, pouze na základně rozhodnutí takzvaných „trojek“ složených z důstojníků tajné policie [[NKVD]], tajemníka krajského výboru a krajského státního zástupce. Pokud k soudům docházelo, šlo o zinscenované a předem rozhodnuté politické procesy, při nichž bylo doznání vynuceno pod nátlakem, často mučením obžalovaných.<!--Page 286, ''The Great Terror'', ISBN 0-19-507132-8--> Oběti byly obviňovány z různých smyšlených, zpravidla politických, zločinů, například [[sabotáž]]e, [[špionáž]]e nebo protisovětské agitace.

 

* '''Druhý moskevský proces''' nad 17 předními funkcionáři (leden 1937), mezi jehož obžalovanými byl například [[Karl Radek]]. 13 obžalovaných bylo zastřeleno, zbytek brzy pomřel v pracovních táborech.

* Nový '''paragraf 58-14 trestního zákona''' o „kontrarevoluční sabotáži“, který umožňoval takovou sabotáž trestat zastřelením a konfiskací majetku (6. červen 1937)

* '''Tajný proces proti vysokým důstojníkům armády''' (červen 1937). Osm obžalovaných včetně [[Michail Tuchačevskij|maršála Tuchačevského]] bylo popraveno, jeden unikl sebevraždou. Po procesu následovala vlna masivních čistek v celém důstojnickém sboru Rudé armády.

* Zavedení '''„trojek“ NKVD''' pro urychlení „revoluční spravedlnosti“ (Ježovův rozkaz 00447 platný k 30. červenci 1937)