Kostel svatého Vojtěcha (Nové Město): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
působiště A. Dvořáka + vnitřní vybavení
Řádek 7:
 
== Popis ==
Jádrem stavby je hlavní loď z poloviny 14. století, k níž se postupně přistavovaly různé kaple a přístavky, takže celek působí velmi nepravidelně. Hlavní loď s jednoduchou sedlovou střechou se [[sanktusník]]em a s barokním štítem na západě má pětiboký gotický závěr s [[opěrák]]y, tři pole [[křížová klenba|křížové klenby]] a barokní předsíň. K severní stěně přiléhá užší boční loď, snad původní kostelík, se třemi poli křížové klenby a rovným závěrem. S hlavní lodí je spojen barokními [[Arkáda (architektura)|arkádami]] s vrchní [[empora|emporou]]. K severní straně boční lodi jsou přistavěny dvě barokní kaple, nižší z nich s lucernou na střeše. K jižní stěně hlavní lodi přiléhá [[sakristie]] a farní budova. Hlavní průčelí je poměrně prosté s velkým oknem v ose lodi a plasticky zdobeným hlavním vchodem se sochou sv. Vojtěcha z konce 17. století. Vpravo od hlavního vchodu je [[edikula]] se sochou sv. Jana Nepomuckého (kolem 1740). Ve zdi mezi farou a školou jsou dva náhrobní kameny z let 1599 a 1640.
 
=== Interiér ===
Zařízení je většinou novogotické, kazatelna a dva boční oltáře jsou z doby kolem 1740, na oltáři Panny Marie Zderazské je polychromovaná dřevěná madona z konce 15. století. Cínová [[křtitelnice]] s pozdějším víkem má český nápis s datem [[1493]]. Pod kruchtou jsou zbytky gotických fresek.<ref name="rfr1" />
Zařízení je většinou novogotické, kazatelna a dva boční oltáře jsou z doby kolem 1740. V čele boční lodi na neogotickém oltáři je polychromovaná pozdně gotická dřevěná socha Panny Marie Zderazské z konce 15. století. Byla sem přenesena ze zbořeného kostela sv. Petra a Pavla u kláštera křižovníků Božího hrobu na Zderaze. Hlavní oltář je z roku 1875 podle návrhu J. Patzolda. Na něm je obraz sv. Vojtěcha (patrona jirchářů) od P. Maixnera a sochy od E. Veselého. Cínová [[křtitelnice]] s pozdějším víkem má český nápis s datem [[1493]]. Pod kruchtou jsou zbytky gotických fresek.<ref name="rfr1" /> Na klenbě hlavní lodi jsou malby z 1. poloviny 16. století (Madona, Beránek, Apoštolové, Čeští patroni).
 
=== Zvonice ===
Za kostelem stojí samostatná zděná hranolová zvonice, která prošla během časů výraznými změnami. Byla založena spolu s kostelem a hřbitovem, přízemí zvonice sloužilo jako márnice. Ve stěně směrem ke kostelu je patrný zazděný vstup do schodiště, které probíhalo v síle přes metr tlusté zdi a do doby [[Josef II.|Josefa II.]] se tudy chodilo na zvonici; dnešní schodiště neexistovalo ani průraz skrze klenbu. Od počátku do 16. století měla zvonice jen přízemní část s dřevěným zvonovým patrem se třemi zvony. Umíráček je patrně starší dílo, které bylo roku 1611 přelito a je tu dodnes.
 
Od počátku 17. století měla zvonice již vysokou kamennou část se dvěma okny ze stran a po jednom okně zepředu a zezadu, dřevěná konstrukce původní zvonice je dodnes vestavěná uvnitř a střecha byla dlátková bez lucerny.
Řádek 24 ⟶ 25:
# Bezejmenný zvonek z roku 1921, průměr 30 cm, není v současné době zavěšen a připravuje se k vyzvednutí do lucerny věže k druhému zvonku, Kulhavému.
# Zvon, odlitý roku [[1554]] [[Brikcí z Cimperka|Brikcím z Cimperka]] a pak přelitý roku 1871 Annou Bellmannovou, dnes neexistuje. Byl zavěšen v krajním poli u zvonu Vojtěch a v 1. světové válce zrekvírován.
 
== Zajímavosti ==
V letech [[1874]]-[[1877]] byl zdejším varhaníkem [[Antonín Dvořák]] (1841-1904). Na fasádě nalevo od vchodu je umístěna pamětní deska s textem: ''V tomto kostele působil v letech 1874-77 hudební skladatel Antonín Dvořák jako varhaník'', v pozadí textu jsou noty a houslový klíč.
 
== Odkazy ==