Stoletá válka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 37:
Hned další rok však zvítězila anglická armáda vedená [[Eduard III.|Eduardem III.]] ve významné [[Bitva u Kresčaku|bitvě u Kresčaku]] nad mnohonásobnou přesilou Francouzů. V tomto boji se hlavně osvědčili velšští lukostřelci. [[Eduard III.]] upevnil jejich morálku tím, že přikázal svým rytířům sesednout z koní a bojovat bok po boku s lukostřelci. V této bitvě padl též významný spojenec Francie, český král [[Jan Lucemburský]], tehdy již slepý. Jeho chrabrosti vzdal později hold anglický princ [[Eduard (černý princ)|Eduard]], syn Eduarda III. Přijal do svého znaku tři pera z chocholu jeho přilby a za své přijal i jeho heslo ''Ich diene'' (sloužím).
 
V mnoha bitvách stoleté války se projevil rozdíl v taktice Anglie a Francie. Francouzská vojska se skládala především ze šlechtické jízdy a z oddílů měšťanů a žoldnéřů. Šlechta nižším stavem pohrdala a bránila jim zapojit se do bitvy. Tyto neshody a dokonalejší taktika Angličanů vedly ve svých důsledcích k sérii proher a tragédií. Naproti tomu Eduard III. disponoval nejen výbornou jízdou, ale i výbornými lukostřelci z [[Wales]]u ozbrojenými dlouhými luky. V bitvách stoleté války byli lukostřelci schopni vyřadit z boje francouzské jezdce dříve, než se jejich dlouhá kopí a těžké meče dostaly vůbec ke slovu. Lukostřelci se ukázali jako nepostradatelná součást anglické armády.
 
V roce [[1347]] po dlouhodobém obléhání dobyli Angličané přístavní město [[Calais]] a drželi ho pak déle než dvě stě let. V roce [[1347]] byl uzavřen osmiletý mír mezi Francií a Anglií trvající do roku [[1355]]. Po smrti [[Filip VI. Francouzský|Filipa VI.]] v roce [[1350]] nastoupil na francouzský trůn jeho syn [[Jan II. Francouzský|Jan II.]] přezdívaný Dobrý. V [[Bitva u Poitiers (1356)|bitvě u Poitiers]] v roce [[1356]] byli Francouzi poraženi princem Eduardem a král Jan II., spolu s mnoha svými šlechtici, byl zajat. V následných zmatcích se vlády ve Francii chopil [[Karel V. Francouzský|Karel V.]], přezdívaný Moudrý, syn Jana II. S pomocí panstva a duchovenstva potlačil protiválečnou vzpouru [[Paříž|pařížských]] měšťanů (vedenou [[Étienne Marcel|Étiennem Marcelem]]). Svého vítězství Karel nijak nezneužil, jen se snažil zavést v zemi pořádek.