Buddhismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Buddhismus je duchovně-filosofický systém, původem z indického subkontinentu, jehož základ vytvořil Siddhártha Gautama, běžně známý jako Buddha, což znamená "osvícený". Buddha žil a učil v severovýchodní Indii někdy mezi 6. a 4. značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
dfgddgasdrzhstzhrtzahartzrt značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Buddhismus''' je duchovně-[[Filosofie|filosofický]] [[systém]], původem z indického subkontinentu, jehož základ vytvořil [[Gautama Buddha|Siddhártha Gautama]], běžně známý jako Buddha, což znamená "osvícený". Buddha žil a učil v severovýchodní [[Indie|Indii]]
někdy mezi 6. a 4. stoletím př. n. l. Buddhisté jej respektují jako
svého probuzeného či osvíceného učitele, který s nimi sdílel svůj vhled
jak pomoci cítícím bytostem zbavit se svého utrpení. Na rozdíl od [[Hinduismus|hinduismu]] tak můžeme identifikovat jeho konkrétní počátek.<ref>ŠTAMPACH, Ivan O.. Buddhismus v českých zemích. [[Dingir (časopis)|DINGIR]] [online]. , prosinec 1998, roč. 1., s. 11 - 15. [http://dingir.cz/archiv/Dingir498.pdf#page=12 Dostupné online]. ISSN 1212-1371.</ref>
Ačkoliv buddhismus zůstává stále nejrozšířenější v Asii,
jeho jednotlivé školy můžete dnes nalézt na celém světě. Odhady
celosvětového počtu buddhistů se navzájem velmi liší podle toho, jak je
pojem buddhista definován. Odhady se pohybují mezi 350 milióny až 1,5
miliardou lidí, kde dnes nejčastěji akceptovaným rozpětím je 350 - 550
miliónů.
V současné Indii buddhismus téměř vymizel, neboť se valná
většina jeho vyznavačů navrátila k hinduismu, anebo konvertovala k
islámu a křesťanství.
Buddhismus bývá označován jako ateistické náboženství, ačkoli se v buddhistických textech objevují "[[Božstvo|božstva]]" - [[bytosti]], žijící ve vyšších dimenzích [[existence]].
Na rozdíl od teistických náboženství jsou však tato božstva považována
za běžné smrtelné a nevědomé bytosti podobně jako lidé nebo zvířata,
pouze je převyšují svými schopnostmi a dlouhověkostí.
Z období [[Gautama Buddha|Buddhova]] života o něm neexistují žádné písemné zprávy, naše znalosti jeho učení vychází z tzv. [[Tipitaka|pitak]], které sice byly sepsány až po jeho smrti, nicméně se lze domnívat, že v nich je obsaženo učení velmi blízké původnímu učení [[Gautama Buddha|Buddhy]].
Mezi ostatními náboženstvími a filosofickými systémy zaujímá buddhismus zvláštní místo postojem k [[Duše|duši]]. Neřadí se ani k
* [[Nesmrtelnost|eternalistickým]] systémům, které tvrdí, že s tělem se rodí i duše („Nope“), která po smrti přetrvává, ani k
* [[Nihilismus|nihilistickým]] systémům, které tvrdí, že s tělem se rodí i duše („[[Bytostné já|já]]“), která se smrtí zaniká.
Místo toho tvrdí, že nelze nalézt žádnou entitu, s níž bychom se mohli identifikovat jako s „já“ ([[Anattá|anátman]]), a že tedy oba výše zmíněné přístupy jsou mylným důsledkem nevědomosti.
K pochopení pojmu ''buddhismus'' je nutné si uvědomit, že tento termín přijali buddhisté teprve nedávno. V [[Théraváda|théravádových]] zemích je buddhismus, tedy [[Gautama Buddha|Buddhovo]] učení, nazýváno jako '''sásana''' - <i>učení</i>. V [[Tibet|Tibetu]] je nejčastěji používán termín '''nangpä čhö''' - ''náboženství zasvěcených'', v [[Čína|Číně]] '''fo-ťiao''' - ''[[Gautama Buddha|Buddhovo]] učení'', v [[Japonsko|Japonsku]] '''bukkjó''' - ''[[Gautama Buddha|Buddhovo]] učení'', či méně často '''bucudó''' - ''[[Gautama Buddha|Buddhova]] cesta''. Ještě v [[19. století]]
nebyl mezi stoupenci různých směrů buddhismu rozšířen pocit
příslušnosti k buddhismu jako univerzálnímu náboženství, které nesdílelo
ani jednotné označení. Poprvé bylo použito slovo ''Boudhism'' v ''Oxfordském slovníku angličtiny'' v roce [[1801]]. Až v roce [[1816]] se změnilo na ''Buddhism'' ve větě v článku z časopisu ''Asiatic Journal''. V roce [[1829]] bylo vydáno první dílo v [[Angličtina|angličtině]], v jehož názvu se vyskytovalo slovo buddhismus, i když s jedním ''d'', byla to kniha od Edwarda Uphama ''The History and Doctrine of Budhism (Dějiny a učení buddhismu)''. Teprve v průběhu [[19. století]] začali mniši různých buddhistických tradic hovořit o jediném buddhismu jako univerzálním náboženstvím, aby odvrátili útoky [[Křesťanství|křesťanských]] misionářů a koloniálních úředníků. Je paradoxní, že vůbec první pokus o sjednocení buddhismu učinil buddhista ze západu [[plukovník]] [[Henry Steel Olcott]].<ref>{{Citace monografie |jméno = Donald S|příjmení = Lopez|titul = Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením|překladatelé = Lenka Borecká|vydavatel = Barrister & Principal|místo = Brno|rok = 2001|strany = 16}}</ref>
== Základní myšlenky buddhismu ==
''Podle pojetí školy [[théraváda]].''
=== Osvobození od utrpení ===
Učení [[Gautama Buddha|Gautama Buddhy]] bylo motivováno úsilím o vysvobození bytostí z utrpení z nekonečného [[Znovuzrozování|koloběhu]]
zrození a smrti. Ve středu jeho rozhovorů je proto praxe, která
osvobozuje od narození a smrti nebo umožňuje lepší zrození či uvědomělý,
blažený život. Vždy šlo o vysvobození z nevědomého egoismu: ''Jako je širý oceán proniknut jen jedinou chutí, chutí soli, je tato nauka proniknuta jen jedinou chutí, chutí osvobození.''
=== Osobní zkušenost ===
[[Gautama Buddha|Buddha]] se distancoval od těch, kteří vytvářeli [[Intelekt|intelektuální]]
teorie o smyslu a podstatě světa. Srovnával je se slepci, z nichž se
každý dotýká slona na jiném místě a pak se dostávají do prudkého sporu o
pravém tvaru zvířete: Jeden posuzuje slona podle ocasu, kterého se
dotýkal, druhý podle nohy, další podle ucha. Podle tohoto podobenství je
každá interpretace světa a člověka [[Iluze|iluzorní]] a je jen promarněným časem.
Kdo o tom přemýšlí, je uvězněn v kleci svých názorů. Ten,
kdo vyžaduje vysvětlení, je jako člověk zasažený otráveným šípem, který
řekl lékaři: ''„Nenechám si vytáhnout šíp, dokud nebudu
vědět, zda mě zasáhl válečník, bráhman, obchodník nebo sluha, dokud
nebudu znát jeho jméno a příjmení (…) a jaký přesně je hrot šípu.“''
Tento člověk by zemřel dříve, než by se to všechno dozvěděl. Právě tak
zemře v nevědomosti ten, kdo zanedbává praxi, vedoucí k osvobození, a
místo ní intelektuálně spekuluje o podstatě věcí.
Buddha neodpovídal těm, kteří chtěli vysvětlení, sahající
za hranice intelektuálního poznání, stejně jako slepci nebo zranění,
kteří nechávají svou záchranu záviset na nesmyslných otázkách. Své
výroky chápal pouze jako prostředek na cestě k probuzení. Srovnával je s
vorem, který slouží pouze k převozu přes řeku, ale nemá žádný smysl sám
o sobě.
Nejkratší formulka Buddhovy filosofie je o třech
charakteristikách všeho existujícího; z ní lze vyjít při nárysu jeho
obrazu světa a člověka:
# Všechny [[Sankháry|jevy]] jsou [[Aničča|pomíjivé]],
# Všechny jevy přinášejí [[Dukkha|utrpení]],
# Veškeré [[Dharma|bytí]] je [[Iluze|iluzorní]] jako [[Anattá|sen]].
Buddha radil těm, kdo hledají, aby nepřijímali nic jen na základě slepé [[Víra|víry]] či autority druhého, nýbrž aby sami hledali a usuzovali, zda daná věc odpovídá nebo neodpovídá jejich nejniternější zkušenosti.
=== Iluzornost „já“ ===
Jelikož všechny jevy jsou iluzorní stejně jako sen, jsou také [[Aničča|pomíjivé]] jako sen. Proto bylo pro Buddhu důležité vymanit se z neustálého [[Reinkarnace|koloběhu]] iluzorní existence, který je ve své podstatě [[Dukkha|strastiplný]], jelikož vše budeme muset jednoho dne opustit. Zastavení koloběhu neustálého [[znovuzrozování]] se nazývá [[nirvána]].
Původní význam tohoto slova neznamenal věčnou blaženost ve smyslu
křesťanského chápání tohoto slova, ale pouze stav, kdy člověk realizoval
poznání neskutečnosti svého iluzorního "já" a tak se zbavil utrpení,
které s sebou přinášelo nekonečné putování [[Dualismus (filosofie)|dualismem]] [[Samsára|samsáry]] (= "já" jsem). [[Nirvána]] je tedy konečným cílem všech buddhistů, přesto [[Gautama Buddha|Buddha]]
neučil všechny své stoupence, jak dosáhnout okamžitého vysvobození,
jelikož každý není na tuto cestu připraven. Vyjadřoval se proto k mnoha
aspektům tehdejšího života. V buddhistických textech můžeme najít
návody, jak dosáhnout štěstí v tomto životě, co dělat pro lepší budoucí
zrození, jak se správně chovat k manželce či manželovi a udržet si tak
šťastný partnerský život v tomto i budoucím životě, jak si zachovat
dobré přátele, jak si udržet bohatství atd...
=== Cesta k probuzení ===
[[Soubor:Dharma_Wheel.svg|link=https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dharma_Wheel.svg|thumb]][[Soubor:Hong Kong Budha.jpg|thumb|right|Zakladatel buddhismu [[Gautama Buddha]], socha v [[Hong Kong]]u]]
[[File:Gandhara Buddha (tnm).jpeg|thumb|Socha stojícího Buddhy v Tokijském národním muzeu. Jedna z prvních známých reprezentací [[Gautama Buddha|Buddhy]], 1.–2. století n. l.]]
'''Buddhismus''' je duchovně-[[Filosofie|filosofický]] [[systém]], původem z indického subkontinentu, jehož základ vytvořil [[Gautama Buddha|Siddhártha Gautama]], běžně známý jako Buddha, což znamená "osvícený". Buddha žil a učil v severovýchodní [[Indie|Indii]]
někdy mezi 6. a 4. stoletím př. n. l. Buddhisté jej respektují jako
svého probuzeného či osvíceného učitele, který s nimi sdílel svůj vhled
jak pomoci cítícím bytostem zbavit se svého utrpení. Na rozdíl od [[Hinduismus|hinduismu]] tak můžeme identifikovat jeho konkrétní počátek.<ref>ŠTAMPACH, Ivan O.. Buddhismus v českých zemích. [[Dingir (časopis)|DINGIR]] [online]. , prosinec 1998, roč. 1., s. 11 - 15. [http://dingir.cz/archiv/Dingir498.pdf#page=12 Dostupné online]. ISSN 1212-1371.</ref>
Ačkoliv buddhismus zůstává stále nejrozšířenější v Asii,
jeho jednotlivé školy můžete dnes nalézt na celém světě. Odhady
celosvětového počtu buddhistů se navzájem velmi liší podle toho, jak je
pojem buddhista definován. Odhady se pohybují mezi 350 milióny až 1,5
miliardou lidí, kde dnes nejčastěji akceptovaným rozpětím je 350 - 550
miliónů.
V současné Indii buddhismus téměř vymizel, neboť se valná
většina jeho vyznavačů navrátila k hinduismu, anebo konvertovala k
islámu a křesťanství.
Buddhismus bývá označován jako ateistické náboženství, ačkoli se v buddhistických textech objevují "[[Božstvo|božstva]]" - [[bytosti]], žijící ve vyšších dimenzích [[existence]].
Na rozdíl od teistických náboženství jsou však tato božstva považována
za běžné smrtelné a nevědomé bytosti podobně jako lidé nebo zvířata,
pouze je převyšují svými schopnostmi a dlouhověkostí.
Z období [[Gautama Buddha|Buddhova]] života o něm neexistují žádné písemné zprávy, naše znalosti jeho učení vychází z tzv. [[Tipitaka|pitak]], které sice byly sepsány až po jeho smrti, nicméně se lze domnívat, že v nich je obsaženo učení velmi blízké původnímu učení [[Gautama Buddha|Buddhy]].
Mezi ostatními náboženstvími a filosofickými systémy zaujímá buddhismus zvláštní místo postojem k [[Duše|duši]]. Neřadí se ani k
* [[Nesmrtelnost|eternalistickým]] systémům, které tvrdí, že s tělem se rodí i duše („Nope“), která po smrti přetrvává, ani k
* [[Nihilismus|nihilistickým]] systémům, které tvrdí, že s tělem se rodí i duše („[[Bytostné já|já]]“), která se smrtí zaniká.
Místo toho tvrdí, že nelze nalézt žádnou entitu, s níž bychom se mohli identifikovat jako s „já“ ([[Anattá|anátman]]), a že tedy oba výše zmíněné přístupy jsou mylným důsledkem nevědomosti.
K pochopení pojmu ''buddhismus'' je nutné si uvědomit, že tento termín přijali buddhisté teprve nedávno. V [[Théraváda|théravádových]] zemích je buddhismus, tedy [[Gautama Buddha|Buddhovo]] učení, nazýváno jako '''sásana''' - <i>učení</i>. V [[Tibet|Tibetu]] je nejčastěji používán termín '''nangpä čhö''' - ''náboženství zasvěcených'', v [[Čína|Číně]] '''fo-ťiao''' - ''[[Gautama Buddha|Buddhovo]] učení'', v [[Japonsko|Japonsku]] '''bukkjó''' - ''[[Gautama Buddha|Buddhovo]] učení'', či méně často '''bucudó''' - ''[[Gautama Buddha|Buddhova]] cesta''. Ještě v [[19. století]]
nebyl mezi stoupenci různých směrů buddhismu rozšířen pocit
příslušnosti k buddhismu jako univerzálnímu náboženství, které nesdílelo
ani jednotné označení. Poprvé bylo použito slovo ''Boudhism'' v ''Oxfordském slovníku angličtiny'' v roce [[1801]]. Až v roce [[1816]] se změnilo na ''Buddhism'' ve větě v článku z časopisu ''Asiatic Journal''. V roce [[1829]] bylo vydáno první dílo v [[Angličtina|angličtině]], v jehož názvu se vyskytovalo slovo buddhismus, i když s jedním ''d'', byla to kniha od Edwarda Uphama ''The History and Doctrine of Budhism (Dějiny a učení buddhismu)''. Teprve v průběhu [[19. století]] začali mniši různých buddhistických tradic hovořit o jediném buddhismu jako univerzálním náboženstvím, aby odvrátili útoky [[Křesťanství|křesťanských]] misionářů a koloniálních úředníků. Je paradoxní, že vůbec první pokus o sjednocení buddhismu učinil buddhista ze západu [[plukovník]] [[Henry Steel Olcott]].<ref>{{Citace monografie |jméno = Donald S|příjmení = Lopez|titul = Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením|překladatelé = Lenka Borecká|vydavatel = Barrister & Principal|místo = Brno|rok = 2001|strany = 16}}</ref>
== Základní myšlenky buddhismu ==
''Podle pojetí školy [[théraváda]].''
=== Osvobození od utrpení ===
Učení [[Gautama Buddha|Gautama Buddhy]] bylo motivováno úsilím o vysvobození bytostí z utrpení z nekonečného [[Znovuzrozování|koloběhu]]
zrození a smrti. Ve středu jeho rozhovorů je proto praxe, která
osvobozuje od narození a smrti nebo umožňuje lepší zrození či uvědomělý,
blažený život. Vždy šlo o vysvobození z nevědomého egoismu: ''Jako je širý oceán proniknut jen jedinou chutí, chutí soli, je tato nauka proniknuta jen jedinou chutí, chutí osvobození.''
=== Osobní zkušenost ===
[[Gautama Buddha|Buddha]] se distancoval od těch, kteří vytvářeli [[Intelekt|intelektuální]]
teorie o smyslu a podstatě světa. Srovnával je se slepci, z nichž se
každý dotýká slona na jiném místě a pak se dostávají do prudkého sporu o
pravém tvaru zvířete: Jeden posuzuje slona podle ocasu, kterého se
dotýkal, druhý podle nohy, další podle ucha. Podle tohoto podobenství je
každá interpretace světa a člověka [[Iluze|iluzorní]] a je jen promarněným časem.
Kdo o tom přemýšlí, je uvězněn v kleci svých názorů. Ten,
kdo vyžaduje vysvětlení, je jako člověk zasažený otráveným šípem, který
řekl lékaři: ''„Nenechám si vytáhnout šíp, dokud nebudu
vědět, zda mě zasáhl válečník, bráhman, obchodník nebo sluha, dokud
nebudu znát jeho jméno a příjmení (…) a jaký přesně je hrot šípu.“''
Tento člověk by zemřel dříve, než by se to všechno dozvěděl. Právě tak
zemře v nevědomosti ten, kdo zanedbává praxi, vedoucí k osvobození, a
místo ní intelektuálně spekuluje o podstatě věcí.
Buddha neodpovídal těm, kteří chtěli vysvětlení, sahající
za hranice intelektuálního poznání, stejně jako slepci nebo zranění,
kteří nechávají svou záchranu záviset na nesmyslných otázkách. Své
výroky chápal pouze jako prostředek na cestě k probuzení. Srovnával je s
vorem, který slouží pouze k převozu přes řeku, ale nemá žádný smysl sám
o sobě.
Nejkratší formulka Buddhovy filosofie je o třech
charakteristikách všeho existujícího; z ní lze vyjít při nárysu jeho
obrazu světa a člověka:
# Všechny [[Sankháry|jevy]] jsou [[Aničča|pomíjivé]],
# Všechny jevy přinášejí [[Dukkha|utrpení]],
# Veškeré [[Dharma|bytí]] je [[Iluze|iluzorní]] jako [[Anattá|sen]].
Buddha radil těm, kdo hledají, aby nepřijímali nic jen na základě slepé [[Víra|víry]] či autority druhého, nýbrž aby sami hledali a usuzovali, zda daná věc odpovídá nebo neodpovídá jejich nejniternější zkušenosti.
=== Iluzornost „já“ ===
Jelikož všechny jevy jsou iluzorní stejně jako sen, jsou také [[Aničča|pomíjivé]] jako sen. Proto bylo pro Buddhu důležité vymanit se z neustálého [[Reinkarnace|koloběhu]] iluzorní existence, který je ve své podstatě [[Dukkha|strastiplný]], jelikož vše budeme muset jednoho dne opustit. Zastavení koloběhu neustálého [[znovuzrozování]] se nazývá [[nirvána]].
Původní význam tohoto slova neznamenal věčnou blaženost ve smyslu
křesťanského chápání tohoto slova, ale pouze stav, kdy člověk realizoval
poznání neskutečnosti svého iluzorního "já" a tak se zbavil utrpení,
které s sebou přinášelo nekonečné putování [[Dualismus (filosofie)|dualismem]] [[Samsára|samsáry]] (= "já" jsem). [[Nirvána]] je tedy konečným cílem všech buddhistů, přesto [[Gautama Buddha|Buddha]]
neučil všechny své stoupence, jak dosáhnout okamžitého vysvobození,
jelikož každý není na tuto cestu připraven. Vyjadřoval se proto k mnoha
aspektům tehdejšího života. V buddhistických textech můžeme najít
návody, jak dosáhnout štěstí v tomto životě, co dělat pro lepší budoucí
zrození, jak se správně chovat k manželce či manželovi a udržet si tak
šťastný partnerský život v tomto i budoucím životě, jak si zachovat
dobré přátele, jak si udržet bohatství atd...
=== Cesta k probuzení ===
[[Soubor:Dharma_Wheel.svg|link=https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dharma_Wheel.svg|thumb]][[Soubor:Dharma Wheel.svg|thumb|[[Dharmačakra]] - jeden z [[Aštamangala|osmi šťastných symbolů]]]]
Cestu vedoucí k osvobození Buddha formuloval v tzv. '''[[Ušlechtilá osmidílná stezka|ušlechtilé osmidílné stezce]]''', která zahrnuje tyto způsoby chování: ''pravé pochopení, pravé myšlení, pravou řeč, pravé jednání, pravý život, pravé úsilí, pravou [[Sati|bdělou pozornost]] a pravé soustředění''. Podle [[Théraváda|theravádových]] škol vede osmidílná stezka dle ke vstoupení do proudu, k jedinému návratu, k nenávratu nebo ke stavu vysvobozeného [[arahant|arahata]]. Ten, kdo vstoupil do proudu, se nachází na jisté cestě k vysvobození a je v bezpečí před zrozením ve světech pod lidskou úrovní existence, tedy ve světech intenzivního utrpení. Po omezeném počtu znovuzrození bude dokonale osvobozen od žádosti, nenávisti a zaslepení. Ten, kdo se vrátí již jen jednou, k tomu potřebuje ještě jeden, poslední pozemský život. Ten, kdo se již nevrátí, se po smrti dostane do světů zvaných "čistá území", kde uskuteční nirvánu. [[arahant|Arahat]] dosáhl tohoto cíle již v tomto životě. Tyto různé stupně pravděpodobně podstatně přispěly k úspěchu [[Gautama Buddha|Buddhovy]] nauky. Stát se [[arahant|arahatem]] vyžadovalo přijmout životní podmínky mnicha ([[bhikkhu|bhikšu]]), který se jako Buddha vzdal majetku a vztahů. Mnozí stoupenci, kteří byli vázáni majetkem a vztahy, mohli například usilovat o vstoupení do proudu, a být si tak jisti budoucím vysvobozením. I v dalším vývoji buddhismu měly velký úspěch školy nabízející způsob výcviku, který zaručoval možnost duchovního pokroku i laikům, kteří žili rodinným životem.
| |||