Zbraslavská madona: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění textu a odkazů
Řádek 5:
 
== Popis a zařazení ==
Obraz je malován temperou na křídovém podkladu, s černě vytaženou vyrytou kresbou, na dřevěné desce z lipového dřeva (velikost 89 x 59,5 cm). Ve srovnání se staršími italsko-byzantskými předlohami je potlačena kresba a k modelaci objemu malíř užívá lazurovou techniku barevných přechodů v [[inkarnát]]ech. Madona má zlatem prošívanou bílou roušku a modrý plášť se zelenou podšívkou, zdobený zlatými hvězdami. Plášť, bílá rouška madonyMadony a průhledná košilka dítěte jsou na lemu zdobeny zlatou výšivkou. Koruna je zdobena kadeřavými listy. Kameny a perly na koruně, svatozářích, lemu a sponě byly osazeny později a rovněž pozadí bylo přezlaceno.<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 58</ref> Prsten na ruce Madony poukazuje na mystické zasnoubení [[Ježíš Kristus|''Krista'']] a&nbsp;[[Maria (matka Ježíšova)|''Marie'']], symbolizující [[římskokatolická církev|''Církev'']]. Toto alegorické ztotožnění ''Marie'' s ''Církví'' je charakteristické pro [[Cisterciácký řád|cisterciácké]] prostředí a&nbsp;pochází z kázání [[Bernard z Clairvaux|Bernarda z Clairvaux]].<ref>Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014,, s. 28</ref>
Kompozičně je obraz blízký typu [[Madona z Veveří|Madony z Veveří]] a ''Madony z Říma'', ale opakuje některé motivy ze starších mariánských obrazů. Koloritem připomíná malby [[Tomasso da Modena|Tomassa da Modeny]] a výrazem obličeje i kresbou rukou [[Mistr Theodorik|Mistra Theodorika]]. Motiv ''Ježíška'', držícího v ruce stehlíka nebo [[Brkoslav|brkoslava]] (zde), byl rozšířen Itálii od počátku 14. století a objevuje se v rajhradském''Rajhradském brevíři'' [[Eliška Rejčka|královny Rejčky]]<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 59</ref>. Oproti staršímu italsko-byzantskému typu madony - [[Hodegetrie]], kde matka ukazuje dítě jako předmět uctívání, je v této kompozici znatelný posun ke zlidštění a větší intimitě vztahu matky a dítěte, které odpovídá více představám věřících poloviny 14. století.<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 60</ref>
 
Zbraslavská madona je jedním z nejproslulejších mariánských obrazů v Čechách, určeným původně pro kostel [[Cisterciácký řád|cisterciáckého kláštera]], kde byli pochováváni čeští králové z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. Panuje domněnka, že obraz nechal zhotovit samotný [[Karel IV.]]<ref>[http://www.zbraslavhistorie.info/uvod-madona.php Zbraslav: Zbraslavská Madona]</ref> Madona zbraslavská se těšila velké úctě a četné kopie obrazu pocházejí ještě z doby baroka. Madoně Zbraslavské byla zasvěcena 43. kaple [[Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi|Svaté cesty]] z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena jezuity v letech 1674 – 1690.
Řádek 13:
<references />
== Literatura ==
* Jiří Fajt, Šárka Chlumská, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, ISBN 978-80-7035-569-5, s. 24-28
* Jiří Fajt, Jan Royt: ''České gotické umění'', Karolinum, Praha 2002
* Jan Royt: ''Středověké malířství v Čechách'', Karolinum, Praha 2002