Verze z 16. 11. 2015, 12:07 editovat NoJin (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 22 689 editací →‎Externí odkazy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 11. 2015, 17:58 editovat zrušit editaci NoJin (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 22 689 editací rozšíření textu a doplnění referencí, z původního článku zachována menší část Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Madona zbraslavská (1350-1360).JPG\|thumb\|Zbraslavská madona (1350-1360), Anežský klášter Národní galerie v Praze\|310x310px]] '''Zbraslavská madona''', (kolem r. [[1360]]) pochází z farního kostela sv. Jakuba Většího ve Zbraslavi. Je umístěna ve [[Národní galerie v Praze / Sbírka středověkého umění v Čechách\|stálé expozici Národní galerie v Praze]]. '''Zbraslavská madona''', Praha [[1350]] – [[1360]], je středověká desková malba umístěná v [[Anežský klášter\|Anežském klášteře]] [[Národní galerie v Praze]]. Jedná se o jeden z nejproslulejších mariánských obrazů v Čechách, určený původně pro kostel [[Cisterciácký řád\|cisterciáckého]] [[Zbraslavský klášter\|kláštera na Zbraslavi]], kde byli pochováváni čeští králové z rodu [[Přemyslovci\|Přemyslovců]]. Obraz spojoval ikonografické a formální motivy [[Mostecká madona\|Mostecké madony]] a [[Madona z Veveří\|Madony z Veveří]] v novou monumentálně působící kompozici, která byla později často opakována v mladších variantách obrazu. Prsten na ruce Madony poukazuje na mystické zasnoubení [[Ježíš Kristus\|Krista]] a [[Maria (matka Ježíšova)\|Marie]], symbolizující [[římskokatolická církev\|Církev]]. Panuje domněnka, že obraz nechal zhotovit samotný [[Karel IV.]] == Historie obrazu == Přestože původ obrazu není znám a jeho existence není ve 14. století doložena žádnou písemnou zmínkou, ze srovnávací analýzy vyplývá, že pochází z doby kolem roku 1350 - 1360. Raný charakter ryté kresby a nalezené [[pentimenti]] dokládají, že nejde o pozdější kopii.<ref>Pavel Kropáček, Madona zbraslavská, Volné směry XXXV, 1938-40, s. 8-10</ref> Pověst, která praví, že obraz [[Zbraslavský klášter\|klášteru na Zbraslavi]] věnoval jeho zakladatel [[Václav II.]], pochází až konce 18. století. Na zadní straně desky se kdysi nacházel úryvek z básně oslavující Pannu Marii, který byl staršími historiky chybně interpretován. Klášter byl roku 1420 vypálen husity a obraz byl údajně nalezen po 200 letech v sutinách, restaurován a vystaven v nově postaveném kostele roku 1654. Jeho současný stav je po restaurování z roku 1945, kdy byl zbaven starších retuší a přemaleb.<ref>Bohuslav Slánský, Výstava tří obrazů, kat. NG Praha 1946, s. 15-23</ref> ~~Madoně Zbraslavské byla zasvěcena 43. kaple [[Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi\|Svaté cesty]] z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena jezuity v letech 1674 – 1690.~~ == Popis a zařazení == Obraz je malován temperou na křídovém podkladu, s černě vytaženou vyrytou kresbou, na dřevěné desce z lipového dřeva (velikost 89 x 59,5 cm). Ve srovnání se staršími italsko-byzantskými předlohami je potlačena kresba a k modelaci objemu malíř užívá lazurovou techniku barevných přechodů v [[inkarnát]]ech. Madona má zlatem prošívanou bílou roušku a modrý plášť se zelenou podšívkou, zdobený zlatými hvězdami. Plášť, bílá rouška madony a průhledná košilka dítěte jsou na lemu zdobeny zlatou výšivkou. Koruna je zdobena kadeřavými listy. Kameny a perly na koruně, svatozářích, lemu a sponě byly osazeny později a rovněž pozadí bylo přezlaceno.<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 58</ref> Prsten na ruce Madony poukazuje na mystické zasnoubení [[Ježíš Kristus\|Krista]] a [[Maria (matka Ježíšova)\|Marie]], symbolizující [[římskokatolická církev\|Církev]]. Kompozičně je obraz blízký typu [[Madona z Veveří\|Madony z Veveří]] a Madony z Říma, ale opakuje některé motivy ze starších mariánských obrazů. Koloritem připomíná malby [[Tomasso da Modena\|Tomassa da Modeny]] a výrazem obličeje i kresbou rukou [[Mistr Theodorik\|Mistra Theodorika]]. Motiv Ježíška, držícího v ruce stehlíka nebo [[Brkoslav\|brkoslava]] (zde), byl rozšířen Itálii od počátku 14. století a objevuje se v rajhradském brevíři [[Eliška Rejčka\|královny Rejčky]]<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 59</ref>. Oproti staršímu italsko-byzantskému typu madony - [[Hodegetrie]], kde matka ukazuje dítě jako předmět uctívání, je v této kompozici znatelný posun ke zlidštění a větší intimitě vztahu matky a dítěte, které odpovídá více představám věřících poloviny 14. století.<ref>Matějček A, Pešina J, 1950, s. 60</ref> Zbraslavská madona je jedním z nejproslulejších mariánských obrazů v Čechách, určeným původně pro kostel [[Cisterciácký řád\|cisterciáckého kláštera]], kde byli pochováváni čeští králové z rodu [[Přemyslovci\|Přemyslovců]]. Panuje domněnka, že obraz nechal zhotovit samotný [[Karel IV.]]<ref>[http://www.zbraslavhistorie.info/uvod-madona.php Zbraslav: Zbraslavská Madona]</ref> Madona zbraslavská se těšila velké úctě a četné kopie obrazu pocházejí ještě z doby baroka. Madoně Zbraslavské byla zasvěcena 43. kaple [[Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi\|Svaté cesty]] z Prahy do Staré Boleslavi, která byla založena jezuity v letech 1674 – 1690. == Reference == <references /> == Literatura == * Jiří Fajt, Jan Royt: ''České gotické umění'', Karolinum, Praha 2002 * Jan Royt: ''Středověké malířství v Čechách'', Karolinum, Praha 2002 * [[Jaroslav Pešina]]: ''Česká gotická malba'', Odeon, Praha 1972 * [[Antonín Matějček]], [[Jaroslav Pešina]], Česká malba gotická, Melantrich, Praha 1950, s. 58-61 == Externí odkazy == * {{Commonscat\|Madona zbraslavská}}

Zbraslavská madona: Porovnání verzí