|
Se změnou mocipána život ve Valjevské kotlině úplně neutichl. Namísto obchodníků ovšem přes Valjevo nyní často procházela [[Osmanská armáda|turecká vojska]], která táhla do [[Uhersko|Uher]]. Krátce po obsazení města se hranice turecké říše nacházely několik desítek kilometrů severně od Valjeva. V prvních desetiletích osmanské nadvlády si město drželo svůj křesťanský ráz. Osmané proti tomuto faktu příliš nebojovali, neboť si byli vědomi skutečnosti, že pohraniční obyvatelstvo by v případě represí snadno uprchlo do sousedních Uher (a bojovalo za nového pána proti Turkům), a to proto si jej pokoušeli držet řadou různých výhod. Již od druhé čtvrtiny [[16. století]] se ovšem situace začala měnit. Po [[Bitva u Moháče|Bitvě u Moháče]] postoupili Turci o několik set kilometrů do uherského [[vnitrozemí]]; byli úspěšní i v obsazování cizích území dalšími směry. Tím pádem již nemuseli poskytovat četné výhody valjevským křesťanům. S jejich koncem začala [[islamizace]]; někteří lidé přistoupili na [[islám|novou víru]], jiní uprchli a někteří se smířili s postavením obyvatel druhé kategorie.
Na místo těch, co odešli, se začínají do města stěhovat [[muslimovémuslim]]ové ze všech krajů říše. Etnické složení Valjeva se tak, podobně jako jinde v [[Srbsko|Srbsku]] a dalších dobytých zemích, obohacuje. V téže době se také posunem hranice vytvářejí nové příležitosti pro obchod a rozvoj tehdejšího městečka. Turecké dokumenty z [[16. století]] dokládají obraznou představu rychlého rozvoje a islamizace. Na samém počátku tohoto procesu (v roce [[1528]]) žilo ve Valjevu 600 obyvatel, z toho byli 2/3 křesťané. O třicet let později, v roce [[1560]], je již doloženo, že ve městě žilo 2060 obyvatel, avšak muslimové již nyní převažovali v poměru 6:1. Tento trend pokračoval i v dalším století a město tak již začalo plně záskávat charakter [[orient]]ální [[kasaba|kasaby]]. [[Francie|Francouzský]] diplomat [[Louis Gedoyn]], během své cesty o se o městě zmínil, že: "Valjevo je hustě osídlené a prostorné místo, příjemně působící díky velkému množství zahrad". S podobným popisem přišel roku [[1660]] také i známý [[Osmanská říše|turecký]] cestovatel [[Evrija Čelebija]], který uvedl ve svých zápiscích, že Valjevo má 10 [[mešita|mešit]], jedny turecké lázně a větší počet domů, kolem kterých se rozkládají různé sady a zahrady. Čelebiho záznamy bývají občas známy jistou nepřesností (zvlášť favorizací muslimského obyvatelstva), avšak jsou jedním z mála dokladů, které jsou z této doby dostupné. Na konci [[17. století]] se Valjevo z hlediska počtu obyvatel téměř zdvojnásobilo, srovnáme-li jej s podobou před téměř sto lety. V zhruba 870 domech žilo celkem 5200 obyvatel. Čelebija také uvedl, že Valjevo se rozkládalo již na obou březích [[Kolubara|Kolubary]], vyplňuje její údolí, a je řekou na dva díly rozděleno. V jedné části města se nachází tzv. [[čaršija]], kde lidé pracují v různých dílnách a prodávají řemeslné výrobky, zatímco na druhé straně jsou zděné domy, kde bydlí. Lze tak již sledovat jisté dnešní rysy města (nejstarší část Valjeva - kterou je třída [[Tešnjar]] a moderní město soustředěné přes řeku Kolubaru).
==== 17. a 18. století ====
== Sport ==
Ve Valjevu sídlí fotbalové kluby [[FK Budućnost Krušik]] a [[FK Bezbednost Valjevo]], či basketbalový klub [[KK Metalac Valjevo]], který své zápasy hraje ve Valjevské sportovní hale, založené roku 1972.<ref>[http://www.ugradu.info/index.php?option=com_content&task=view&id=7540&Itemid=261 Hala za nove košarkaške šampione]</ref>
== Doprava ==
|
