Thurgau: Porovnání verzí

|pořadí rozlohy =

|pořadí obyvatel =

|pořadí hustoty =

|název parlamentu = Grosser Rat

Území kantonu se táhne podél jižního břehu [[Bodamské jezero|Bodamského jezera]], jezera Lintersee a řeky [[Rýn]]a. Na západě sousedí s [[Curych (kanton)|kantonem Curych]], na jihu s kantonem [[Sankt Gallen]]. Území je pahorkaté a příznivé pro zemědělství, které zde má větší význam než v průměru Švýcarska.

V prehistorických dobách bylo toto území osídleno lidmi pfynské kultury, v římské době tvořilo část provincie Raetia. V 8. století se území ustavilo jako ''gau'' (župa) franckého císařství, mělo však podstatně větší rozlohu a patřil k němu i Curych. Od roku [[1264]] patřilo území [[Habsburkové|Habsburkům]], roku [[1460]] je dobylo vojskou spojených sedmi provincií. Za [[reformace]] se zde odehrávaly různé boje, významné bylo vyplenění a vypálení kláštera v Ittingen roku [[1524]]. Pod vlivem Curychu se v Thurgau šířila reformace až do porážky u Kappelu. Následný mír chránil protestanty i katolíky. Roku [[1798]] se kanton stal součástí Napoleonovy Helvétské republiky, roku 1803 švýcarským kantonem.

Tradičně v Thurgau převládalo zemědělství a ovocnářství, zejména pěstování jablek, výroba [[Jablečný mošt|moštu]]u a v údolí řeky Thur také vína. Později přibyl drobný průmysl, kde dnes pracuje přes 35 % zaměstnanců. Thurgau má velmi dobré dopravní spojení: letiště v blízkém Curychu, dvě rychlíkové trati (směr Curych a St. Gallen) a několik dálnic. Také veřejná doprava se v posledních letech významně rozvíjí. Důležitou součástí hospodářství je turismus, zejména cestování na kole.