Zemědělská a potravinářská knihovna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: +šablona ADR |
m Odstranění linku na rozcestník Knihovna s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na knihovna (instituce); kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Zemědělská a potravinářská knihovna (2).jpg|thumb|Zemědělská a potravinářská knihovna]]
'''Zemědělská a potravinářská knihovna''' je největší odborná zemědělská knihovna v [[Česko|České republice]]. Jde o třetí největší zemědělskou [[
== Historie ==
Historie knihovny sahá až do roku [[1924]], kdy se uvažovalo o jejím založení v rámci [[Československá akademie zemědělská|Československé akademie zemědělské]]. V roce [[1925]] bylo zahájeno shromažďování a kategorizování [[knihovní fond|fondů]] (ve školním odboru ministerstva zemědělství v Jungmannově ulici,<ref name="rfr1">Bartošová (1998), str. 1</ref>) následně o dva roky později (1927) byla knihovna slavnostně otevřena odborné veřejnosti a 18. března [[1928]] byla otevřena i široké [[veřejnost]]i.
V roce 1926 byla přestěhována ze [[Státní zemědělský archiv|Státního zemědělského archivu]] ve [[Strahovský klášter|Strahovském klášteře]] (kam byla dočasně přestěhována v roce 1925<ref name="rfr1" />) do nově postaveného [[Dům zemědělské osvěty|Domu zemědělské osvěty]] ve Slezské ulici na pražských [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]].
Roku 1926 jí byl udělen udělen status „knihovny“ a byla pojmenována '''Ústřední slovanská zemědělská knihovna a čítarna ČAZ'''. Knihovna též přebrala inspektorskou knihovnu [[ÚSZKČ]] ministerstva zemědělství. Následně v roce 1927 převzala sbírky [[Československá matice lesnická|Československé matice lesnické]], Československo-dánské společnosti, Čuprovy vyšší hospodářské školy na Kolčavce; byly přijímány [[duplikát]]y státních vědeckých knihoven a studijní materiály škol zemědělských.<ref>Bartošová (1998), str. 2</ref> Následně byly v roce 1932 přejaty sbírky knihovny [[Ruský institut pro zemědělství a družstevnictví|Ruského institutu pro zemědělství a družstevnictví]], v roce 1933 sbírky Ukrajinské hospodářské akademie, od roku 1936 se shromažďují [[Výroční správa|výroční správy]] zemědělských škol a výzkumných ústavů, v roce 1939 byla přebrána knihovna [[Česká zemědělská rada|České zemědělské rady]], v roce 1940 převzala knihovna darem odbornou knihovnu Ing. Koblice.<ref>Bartošová (1998), str. 3–4</ref>
Řádek 26:
== Knihovní fond a služby ==
[[Soubor:Příruční knihovna s časopisy, knihovna UZPI, Praha.jpg|thumb|Příruční knihovna s časopisy]]
Jedná se o největší knihovnu svého druhu v ČR a třetí největší na světě co se týče do počtu položek, kterých obsahuje okolo 1,2 milionu.
Základ fondu tvoří knihy ([[monografie]], učebnice, příručky, encyklopedie, slovníky), seriálová literatura (časopisy, noviny, [[Ročenka|ročenky]]), speciální literatura ([[disertační práce]], výtisky z konferencí) a firemní literatura (propagační letáky a katalogy). Obsahuje staré tisky (český překlad [[Mattioliho herbář]]e z roku 1596), ale i nejnovější publikace.
Řádek 36:
== Budovy ==
[[Soubor:Výdejní pult knihovny UZPI.jpg|thumb|Výpůjční pult]]
Samotná knihovna je tvořena pěti{{Doplňte zdroj}} částmi: samotnou výpůjční halou a [[archiv]]em v Domu zemědělské osvěty v Praze a archivem v Kojeticích.
Výpůjční hala se nachází v Domu zemědělské osvěty se nacházejí v prvním patře a archiv v suterénu v traktu, který je orientován směrem do Slezské ulice. Při vstupu do knihovny ze schodiště se nejprve vstoupí do temné chodby se skříňkami na zavazadla a ošacení návštěvníků. Napravo je pak vstup do prostor zázemí výpůjčního protokolu. Samotná výpůjční hala je tvořena uprostřed [[infopult]]em ohraničeným čtyřmi hranatými sloupy. Nalevo pak [[příruční knihovna]] a knihovna s časopisy obklopená stoly k [[Prezenční výpůjčka|prezenčnímu studiu]]. Napravo jsou stoly s počítači, k vyhledávání položek z knihovny. V suterénu pod knihovnou se pak nachází archiv obsahující položky vydané po roce [[1950]].
Starší a méně žádané položky se nacházejí v archivu v Kojeticích.
| |||