Gottfried Keller: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Úmrtí v Curychu za použití HotCat |
+ ibox, adata. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Infobox - spisovatel}}
'''Gottfried Keller''' ([[19. červenec|19. července]] [[1819]] [[Curych]] – [[15. červenec|15. července]] [[1890]] [[Curych]]) byl [[Švýcarsko|švýcarský]] prozaik a lyrický básník, který se nejvíce proslavil autobiografickým románem ''[[Zelený Jindřich]]'' ([[němčina|německy]] Der grüne Heinrich) a knihou ''Romeo a Julie na vsi'' (''Romeo und Julia auf dem Dorfe'').
Řádek 15:
=== Spisovatelem ===
[[Soubor:Gottfried Keller 1860.jpeg|thumb|Gottfried Keller|293x293px]]Po ukončení pobytu v [[Mnichov]]ě se vrátil do [[Curych]]u, kde se hodlal naplno věnovat literární profesi. Účastnil se společenského dění, stýkal se s básníky [[Georg Herwegh|Georgem Herweghem]] a [[Ferdinand Freiligrath|Ferdinandem Freiligrathem]], roku [[1846]] vydal svazek sebraných básní [[Básně]] (Gedichte). Do roku [[1848]] žil Gottfried u své matky. Po mnichovském malířském zklamání ho zcela přešla chuť malovat a spíše náhodou se rozhodl uchytit se jako básník. Tak také vznikl nástin [[Zelený Jindřich|Zeleného Jindřicha]], který se po důkladném přepracování ve své druhé verzi stal jedním z nejdůležitějších [[bildungsroman|bildungsrománů]] německy psané literatury a snese srovnání s [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethovými]] romány [[Viléma Meistera léta učednická]] a [[Viléma Meistera léta putovní]] nebo s [[Malíř Nolte|Malířem Noltenem]] [[Eduard Mörike|Eduarda Mörika]].[[Soubor:GottfriedKeller.jpg|200px|right|thumb|Nákres [[Karl Stauffer-Bern|Karla Stauffer-Berna]] představující spisovatele Gottfrieda Kellera]]Vedle psaní působil Keller i na politickém kolbišti, jednak jako spisovatel politickými básněmi, jednak přímo podílem na protiluzernském tažení (tzv. [[Freischarenzüge]]) v roce [[1844]] a v [[březen|březnu]] [[1845]], které předznamenaly poslední větší švýcarský občanský konflikt – [[Sonderbundskrieg]]. Pod záminkou jezuitské otázky došlo k otevřenému střetnutí konzervativní vlády a radikální opozice. Keller vystupoval jako jeden z nejohnivějších rebelů, haně všechno konzervativní s neskrývanou záští. ▼
▲Po ukončení pobytu v [[Mnichov]]ě se vrátil do [[Curych]]u, kde se hodlal naplno věnovat literární profesi. Účastnil se společenského dění, stýkal se s básníky [[Georg Herwegh|Georgem Herweghem]] a [[Ferdinand Freiligrath|Ferdinandem Freiligrathem]], roku [[1846]] vydal svazek sebraných básní [[Básně]] (Gedichte). Do roku [[1848]] žil Gottfried u své matky. Po mnichovském malířském zklamání ho zcela přešla chuť malovat a spíše náhodou se rozhodl uchytit se jako básník. Tak také vznikl nástin [[Zelený Jindřich|Zeleného Jindřicha]], který se po důkladném přepracování ve své druhé verzi stal jedním z nejdůležitějších [[bildungsroman|bildungsrománů]] německy psané literatury a snese srovnání s [[Johann Wolfgang von Goethe|Goethovými]] romány [[Viléma Meistera léta učednická]] a [[Viléma Meistera léta putovní]] nebo s [[Malíř Nolte|Malířem Noltenem]] [[Eduard Mörike|Eduarda Mörika]].
Roku [[1845]] definitivně skončil s malířstvím a vyjma trochy peněz, které si vydělal dosavadním publikováním, žil stále z prostředků své matky. Tehdy se poprvé nešťastně zamiloval, a to do Marie Melos, švagrové Ferdinanda Freiligratha. Roku [[1847]] se zamiloval znovu, do Luisi Rieter, a opět nešťastně. Rovněž Johanna Kapp, sestřenice Raphaela Rosenzweiga, blízkého Kellerova přítele, jeho vyznání z roku [[1849]] chladně odmítla.
Řádek 71 ⟶ 68:
* [[Seznam švýcarských spisovatelů]]
* [[Švýcarská literatura]]
{{Autoritní data}}
{{Portály|Švýcarsko}}
| |||