Novorenesance: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava hesla, napřímení odkazů, fix předložek, výměna některých fotografií |
oprava citace značka: možné subjektivní formulace |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Nová radnice (New townhall), Náchod 01.JPG|náhled|280px|Novorenesanční [[radnice]] v [[Náchod]]ě z roku 1904]]
'''Novorenesance''' (neorenesance) je historizující [[umělecký sloh]] 2. pol. [[19. století|19. století]], který vychází z [[renesance]]. Česká novorenesance je spojena s národním uvědoměním, často se tak tento sloh uplatňoval při stavbě velkých veřejných staveb ([[divadlo|divadla]], [[muzeum|muzea]], národní domy, [[Sokol (spolek)|sokolovny]], banky, [[Železniční stanice|nádraží]], [[škola|školy]] apod.). Tvůrci novorenesančních budov v Čechách náležejí ke [[
Koncem 19. století se začínají na novorenesančních stavbách objevovat [[Secese|secesní]] prvky. Rovněž je časté, že novorenesanční budova má secesní interiéry.
Řádek 12:
* [[Jan Vejrych]]
* [[Josef Arnold]]
* [[Osvald Polívka]]
* [[Antonín Balšánek]]
* [[Jan Koula]], Jiří Stibral
* [[Rudolf Kříženecký]]
* [[Jan Zeyer]]
* Rudolf Štech
=== Malíři a sochaři ===
* [[Mikoláš Aleš|Mikoláš Aleš]]
Řádek 32 ⟶ 38:
* [[Kostel svatého Václava (Smíchov)|Kostel sv. Václava na Smíchově]]
* [[Rangherka|Vršovický zámeček]] (Rangherka)
* komplex budov zbořeného [[Nádraží Praha-Těšnov]]
=== Veřejné stavby navržené Antonínem Wiehlem ===
[[File:Novotného lávka 1, muzeum Bedřicha Smetany.jpg|thumb|Muzeum B.Smetany - původně Novoměstská lávka ]]
Významné místo mezi architekty tvořícími ve stylu novorenesance má [[Antonín Wiehl]], jako tvůrce stylu obnovené české renesance. Podle Wiehlových návrhů byly realizovány významné stavby a rekonstrukce historických budov v Praze i dalších městech v Čechách:
* [[Staroměstská vodárna]] (Městská vodárna staroměstská v Praze) na [[Novotného lávka|Novotného lávce]] u [[Karlův most|Karlova mostu]] – od 12. 5. 1936 [[Muzeum Bedřicha Smetany]] (spolupráce na sgrafitech s [[Mikoláš Aleš|Mikolášem Alšem]], [[František Ženíšek|Františkem Ženíškem]] a [[Jan Koula|Janem Koulou]])<ref name="Wirth23">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 23
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref> ([[1883]])<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky]]. Číslo rejstříku 38320/1-105
| vydavatel = [[Národní památkový ústav]] v Praze
| datum_přístupu = 2015-09-22
| místo = Praha
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=38320/1-105
| jazyk = česky
}}</ref>
* [[Městská přečerpávací stanice v Praze]] čp. 1264/7 v Sokolské ulici(1883)<ref name="Wirth23">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 23
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref>jako součást [[vodárna|vodárenského]] areálu na [[Karlov (Praha)|Karlově]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Jásek,
| jméno = Jaroslav
| titul = Pražské vodní věže
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do;jsessionid=311D5ED61F44C1A05DD1FEDCAF19E2C0?id=3430&author=J%C3%A1sek_Jaroslav
| vydavatel = VR Atelier
| místo = Praha
| rok = 2000
| počet_stran = 104
| kapitola = Nerealizované vodní věže
| strany = 97 - 99
| isbn =
| jazyk = česky
| příjmení2 = Beneš
| jméno2 = Jaroslav
| vydání = první
| poznámka = Resumé v angl., něm., fr.
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ing. Kořínek.
| jméno = Robert
| titul = Věžový vodojem.Praha - Nové Město.
| vydavatel = SPOLEČENSTVO VODÁRENSKÝCH VĚZÍ
| datum_přístupu = 2015-10-23
| místo = Praha
| url = http://www.vodarenskeveze.cz/Praha_Nove_Mesto_03/Praha_Nove_Mesto_03.html
| jazyk = česky
| příjmení2 = Kořínková
| jméno2 = Petra
| poznámka = Nerealizovaná stavba. Vodojem měl stát ve vodárenském areálu Karlov (na Sokolské ulici).
}}</ref>
* [[arkáda (architektura)|arkády]] [[vyšehradský hřbitov|Vyšehradského hřbitova]] ([[1887]])
* [[Slavín (hrobka)|hrobka významných osobností Slavín]]<ref name="Wirth23">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 23
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Pražské hřbitovy. Vyšehradský hřbitov. Slavín.
| vydavatel = Správa pražských hřbitovů
| datum_přístupu = 2015-09-27
| místo = Praha
| url = http://212.47.2.130/#/plugin/cemetery
| jazyk = česky
}}</ref> na [[Vyšehrad]]ě (spolupráce se sochařem [[Josef Mauder|Josefem Maudrem]])<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Kernová
| jméno = Petra
| instituce = [[Univerzita Palackého v Olomouci]], Filozofická fakulta. Katedra dějin umění.
| titul = Sochař Josef Mauder (1854-1920) (7.3. Slavín – pantheon na Vyšehradě /1889 – 1894/)
| url = http://theses.cz/id/nlmv3v/Josef_Mauder.pdf
| typ_práce = diplomová práce (Mgr.)
| vedoucí = Doc . PaedDr . Alena Kavčáková, D r .
| místo = Olomouc
| počet_stran = 131 (132-163 Textové přílohy a Obrazové přílohy)
| strany = 78 - 86
| rok = 2011
| citace = 2015-10-12
}}</ref><ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Ptáčková
| jméno = Hana
| instituce = Katedra dějin umění a estetiky, Filozofická fakulta, [[Univerzita Karlova]], Praha
| titul = Ptáčková Hana, Sochařské dílo Josefa Maudra, 1983, diplomová (disertační) práce, 166 s. Katedra dějin umění a estetiky, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, Praha
| url = http://abart-full.artarchiv.cz/dokumenty.php?Fvazba=detail&IDdokumentu=48040
| typ_práce = diplomová (disertační) práce
| vedoucí = ?
| místo = Praha
| počet_stran = 166
| strany = 1-166
| rok = 1983
| citace = 2015-10-12
}}</ref> ([[1889]])–([[1893]])
* koncepce [[Výstaviště Praha|výstaviště]] [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní výstavy v roce 1891]] (spolupráce [[Bedřich Münzberger|Bedřichem Münzbergerem]]<ref name="Wirth23">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 23
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref>
* Wiehl kromě toho navrhl situační plán a několik objektů a [[pavilon]]ů v areálu [[Výstaviště Praha|výstaviště]]([[1891]])<ref name="USKP" />[[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní výstavy v roce 1891]]: hlavní brána výstaviště (dřevěná), budova pošty a telegrafu, budova výstavní kanceláře, retrospektivní výstava ([[Lapidárium Národního muzea]] (následně upraveno novobarokně podle návrhu [[František Hergesel|Františka Hergesela a Gustava Zouly]])), výstava umělecká (budova [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademie výtvarných umění]]), pavilon [[Živnostenská banka|Živnostenské banky]], zahradnický, rybářský (dřevěný), lesnický (dřevěný), [[ Křižíkova světelná fontána|světelná fontána]] (realizoval [[František Křižík]]) , Česká chalupa (dřevěná).([[1891]]) Většina dřevěných pavilonů [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní výstavy v roce 1891]] se nedochovala.
* [[Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici]] čp. 236. Společný návrh s architektem [[Osvald Polívka|Osvaldem Polívkou]] z roku 1891. Stavba provedena 1892-94. Na výzdobě se podíleli malíři [[Mikoláš Aleš]] a [[František Ženíšek]] a další, sochaři [[Bohuslav Schnirch]] a [[Stanislav Sucharda]] a řada dalších) <ref name="Wirth23">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 23
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref><ref name="Nová">{{Citace monografie
| titul = Nová budova Městské spořitelny pražské
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=2788
| vydavatel = [[Městská spořitelna pražská]]
| místo = Praha
| rok = 1894
| počet_stran = 17 s., 42 il.
| strany = 1-17
| isbn = null
| jazyk = česky
| korporace = Městská spořitelna pražská
| vydání = první
| rok_tisku = 1894
| rok_copyrightu = 1894
}}</ref>
* [[Fara u sv. Petra v Praze]] u [[Kostel svatého Petra na Poříčí|kostela svatého Petra na Poříčí]], Praha 1-Nové Město, Biskupská 1137/13, návrh sgrafit [[Celda Klouček]] ([[1893]]–[[1894|94]]))<ref name="Wirth23">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 23
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref><ref name="Ruth">{{Citace monografie
| příjmení = Ruth
| jméno = František
| titul = Kronika královské Prahy a obcí sousedních.Karlova třída - U Půjčovny
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=3436&author=Ruth_Franti%C5%A1ek
| vydavatel = Körber
| místo = Praha
| rok = 1904
| počet_stran = 473-898, 12 příl. : ilustr.
| strany = 836
| isbn = null
| jazyk = česky
| příjmení2 = Körber
| jméno2 = Pavel
| vydání = první
| rok_tisku = 1904
| rok_copyrightu = 1904
| poznámka = Nezkrácené určení roku vydání: [1904], Díl 2, sv. 3-4, chybí s. 583-586, 787-788
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky]]. Číslo rejstříku 39835/1-1186
| vydavatel = [[Národní památkový ústav]]
| datum_přístupu = 2015-09-22
| místo = Praha
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=39835/1-1186
| jazyk = česky
}}</ref>
;Čechy a Morava
Řádek 49 ⟶ 255:
* [[Regionální muzeum v Chrudimi]]
* [[Hrobka rodiny Daubkovy]]
=== Činžovní domy navržené Antonínem Wiehlem a Janem Zeyerem jako první budovy obnovené české renesance ===
[[File:Karoliny Světlé 15 - 19.jpg|left|thumb|Nájemní domy 317/15 a 1035/17 v ulici Karoliny Světlé ]]
Od 70. let 19. století se Wiehl stal vůdčí osobností zejména mezi architekty novorenesenačních nájemních domů v Praze.<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Pelc
| jméno = Vít
| instituce = Filozofická fakulta (FF) Univerzity Karlovy, Ústav pro dějiny umění
| titul = Výzdoba pražských nájemních domů v poslední třetině 19. století a na počátku
| století dvacátého
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/49746/
| typ_práce = Diplomová práce
| vedoucí = prof. PhDr. Roman Prahl, CSc.
| místo = Praha
| počet_stran = 117
| strany = 26-30
| rok = 2007
| citace = 2015-08-24
}}</ref><ref name="Dvořák">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Dvořák
| jméno = Kamil
| titul = Antonín Wiehl
| vydavatel = Archiweb, s.r.o., Vídeňská 23 Brno
| datum_přístupu = 2015-09-21
| místo = Brno
| url = http://www.archiweb.cz/architects.php?action=show&id=800&type=arch
| jazyk = česky
}}</ref>V letech 1875–1896 bylo podle jeho návrhů v Praze postaveno 11 činžovních domů na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]], [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]] a na [[Vinohrady|Vinohradech]] (z toho dva byly zbořeny). Na těchto stavbách Wiehl postupně propracovával své typické prvky obnovené české renesance: [[Štít (architektura)|štíty]], [[sgrafito|sgrafita]], [[režné zdivo]]. Ve spolupráci s Alšem, Ženíškem a dalšími malíři Wiehl na fasádách domů představuje veřejnosti výzdobu s českou vlasteneckou tématikou v duchu [[České národní obrození|českého národního obrození]] a [[hrdina|hrdiny ]] a děje z [[česká mytologie|české mytologie]].
* [[Dům Bohuslava Schnircha]] v Mikovcově ulici čp. 548/5 na Vinohradech, autory výzdoby jsou [[Bohuslav Schnirch|Schnirch]] a Fr. Ženíšek. ([[1875]]) <ref name="Wirth21">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 21
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky]]. Číslo rejstříku 40224/1-1315
| vydavatel = Národní památkový ústav v Praze
| datum_přístupu = 2015-09-22
| místo = Praha
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=40224/1-1315
| jazyk = česky
}}</ref>
* [[Dům čp. 1035/17 Karolíny Světlé|Dům čp. 1035/17 v ulici Karolíny Světlé]] Wiehl stavěl spolu se J. Zeyerem. Autory výzdoby jsou Ženíšek a Myslbek ([[1876]])<ref name="Wirth22">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 22
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky]]. Číslo rejstříku 38410/1-442
| vydavatel = [[Národní památkový ústav]]
| datum_přístupu = 2015-09-24
| místo = Praha
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=44540/1-442
| jazyk = česky
}}</ref>
* [[Dům čp. 317/15 v ulici Karoliny Světlé]] U Vratislavů Wiehl stavěl spolu se J. Zeyerem ([[1877]])<ref name="Wirth22">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 22
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky]]. Číslo rejstříku 38410/1-162
| vydavatel = [[Národní památkový ústav]]
| datum_přístupu = 2015-09-22
| místo = Praha
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=40859/1-1728
| jazyk = česky
}}</ref>
* nárožní [[Dům U Mladých Goliášů|Dům U Mladých Goliášů čp. 527/I ve Skořepce Praha 1 Staré Město, Jilská 2, Skořepka 1]]. Wiehl postavil s Karlem Gemperlem. Návrhy sgrafit Mikoláš Aleš.([[1888]]–[[1889]])<ref name="Wirth2425">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 24 - 25
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Vlček
| jméno = Pavel
| titul = Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov.
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1996
| počet_stran = 639
| strany = 348-349
| isbn = 80-200-0563-3
| jazyk = česky
| příjmení2 = et al
| vydání = první
}}</ref> <ref name="Pelc108">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Pelc
| jméno = Vít
| instituce = Filozofická fakulta (FF) Univerzity Karlovy, Ústav pro dějiny umění
| titul = Výzdoba pražských nájemních domů v poslední třetině 19. století a na počátku
| století dvacátého
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/49746/
| typ_práce = Diplomová práce
| vedoucí = prof. PhDr. Roman Prahl, CSc.
| místo = Praha
| počet_stran = 117
| strany = 108
| rok = 2007
| citace = 2015-08-24
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky]]. Číslo rejstříku 40859/1-1728
| vydavatel = [[Národní památkový ústav]]
| datum_přístupu = 2015-09-22
| místo = Praha
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=40859/1-1728
| jazyk = česky
}}</ref>
* nárožní [[Dům čp. 542 ve Zborovské ulici|dům čp. 542 ve Zborovské ulici 42 na Smíchově]]. Wiehl postavil s Karlem Gemperlem. Návrhy plastik J.V. Myslbek. ([[1885]])<ref name="Wirth24">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 24
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref><ref name="Pelc2930">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Pelc
| jméno = Vít
| instituce = Filozofická fakulta (FF) Univerzity Karlovy, Ústav pro dějiny umění
| titul = Výzdoba pražských nájemních domů v poslední třetině 19. století a na počátku
| století dvacátého
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/49746/
| typ_práce = Diplomová práce
| vedoucí = prof. PhDr. Roman Prahl, CSc.
| místo = Praha
| počet_stran = 117
| strany = 29-30
| rok = 2007
| citace = 2015-08-24
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky]]. Číslo rejstříku 40380/1-1410
| vydavatel = [[Národní památkový ústav]]
| datum_přístupu = 2015-09-22
| místo = Praha
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=40380/1-1410
| jazyk = česky
}}</ref>
* nárožní [[Dům čp. 1682 Na Poříčí|dům čp. 1682 Na Poříčí]] (or. č. 18), (Havlíčkova č. o. 15). Wiehl postavil s Karlem Gemperlem. ([[1886]])<ref name="Wirth23">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 23
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref>
* vlastní nárožní [[Wiehlův dům (Praha)|Wiehlův dům]] čp.792 na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] autoři výzdoby [[Mikoláš Aleš|Aleš]] a [[Josef Fanta]] ([[1894]]–[[1896|96]])<ref name="Wirth23">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 23
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky]]. Číslo rejstříku 39967/1-1138
| vydavatel = [[Národní památkový ústav]]
| datum_přístupu = 2015-09-22
| místo = Praha
| url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?hledani=1&CiRejst=39967/1-1138
| jazyk = česky
}}</ref>
=== Sgrafito v novorenesanci ===
[[File:Vinohrady, Mikovcova 5, sgrafito 3.jpg|left|thumb|Sgrafita na domě Bohuslava Schnircha – Mikovcova 5 ]]
Významným prvkem výzdoby novorenesančních budov jsou sgrafita. Jako první sgrafita v Praze navrhl [[Vojtěch Ignác Ullmann]] v roce 1867 na budově [[Vyšší dívčí škola v Praze|Vyšší dívčí školy v Praze]] ve Vodičkově ulici.<ref name="Wirth12">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 12-13
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref>O rozšíření [[sgrafito|sgrafit]] v pražské novorenesanční architektuře se významně zasloužil architekt Josef Schulz, podle jehož návrhu se rekonstruoval[[Schwarzenberský palác v Praze|Schwarzenberský palác]] v roce 1870. V rámci přípravy této rekonstrukce prakticky ověřoval metody tvorby sgrafitové výzdoby fasád v 15. a 16. století v českých klimatických podmínkách podle dochovaných receptur. Schulzovou zásluhou se zájem o sgrafita rozšířil a řada českých architektů je začala uplatňovat ve výzdobě novorenesančních činžovních domů a hledala inspiraci ve výzdobě renesančních domů.<ref name="Heller">{{Citace periodika
| příjmení = Heller,
| jméno = Saturnin O.
| titul = Renaissance moderních průčelí našich a vztah k renaissanci původní.
| periodikum = Zprávy spolku architektů a inženýrů v Království českém
| ročník = XVIII/1883
| číslo = 12
| strany = 3-13
| issn =
| jazyk = česky
}}</ref> O uplatnění sgrafit například referoval Jan Koula v článku "Domy pp.architektů V.Skučka a J.Zeyera" <ref name="Koula-domy">{{Citace periodika
| příjmení = Koula
| jméno = Jan
| titul = Domy pp.architektů V.Skučka a J.Zeyera.
| periodikum = Zprávy Spolku architektů a inženýrů v Království českém
| ročník = XXII/1887-88
| číslo = sešit2
| strany = 2-4
| issn =
| jazyk = česky
}}</ref> a své zkušenosti se sgrafity publikoval i malíř [[Láďa Novák]],<ref name="Novák">{{Citace monografie
| příjmení = Novák
| jméno = Láďa
| titul = O sgraffitu, in: Dílo
| místo = Praha
| rok = 1911
| strany = 119
| jazyk = česky
}}</ref> který často na fasádách domů tvořil výzdobu podle Alšových kartonů.<ref name="Wirth26">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 26
| isbn = null
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref><ref name="Svoboda">{{Citace periodika
| příjmení = Svoboda
| jméno = Emanuel
| titul = Alšovy nástěnné obrazy v pražských ulicích
| periodikum = Ochrana památek
| ročník = Roč. XXVII, č. , (1952),
| číslo = 3
| strany = 21
| issn = null
| jazyk = česky
| poznámky = Whielův dům
}}</ref> O uplatnění sgrafit na fasádách nájemních domů a veřejných budov se významně zasloužil architekt [[Antonín Wiehl]]. Mezníkem Wiehlovy tvorby je [[dům čp. 1035/17 Karolíny Světlé|dům čp. 1035/I. v Poštovské ulici]], který Wiehl navrhl ve spolupráci s [[Jan Zeyer|Janem Zeyerem]] a s dalšími umělci. Sgrafita navrhl Františkem Ženíškem. Sgrafitová [[fasáda]] domu je ukončená [[luneta|lunetovou]] [[římsa|římsou]], což bylo v té době ojedinělé řešení. Wiehl lunetovou římsu zapracoval do projektu až v průběhu stavby a inspiroval se [[Schwarzenberský palác v Praze|Schwarzenberským palácem]] v Praze po [[Josef Schulz|Schulzově]] rekonstrukcí (podobně se tímto palácem inspiroval u [[atika|atiky]] a lunet se grafity [[Fara u sv. Petra v Praze|Fary u sv. Petra v Praze]].<ref name="Wirth14">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 14
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref>
=== Dobové reakce na Wiehlův architektonický styl a využití sgrafit na fasádách domů ===
[[File:Činžovní dům (Staré Město), Praha 1, Karoliny Světlé 17, Staré Město.jpg|left|thumb|Dům Karoliny Světlé 17 (Michal Kmínek)]]
Wiehlovo do té doby neobvyklé pojetí výzdoby domů vzbudilo pozornost a příznivý ohlas. O tom svědčí svědčí názor historičky a etnografky [[Renáta Tyršová|Renáty Tyršové]] publikovaný po dokončení [[Dům čp. 1035/17 Karolíny Světlé|domu čp. 1035/17 v ulici Karolíny Světlé]]:
''„Stavby Antonínem Wiehlem vytvořené mají vždy zcela zvláštní a osobitý půvab svůj. Půvab ten nezáleží jen ve vynikajících vlastnostech architektonických, ale též ve výzdobě figurální, kterouž s vybraným vkusem a taktem pro ně si volívá. Je to vždy kus místní biografie, jenž v takové dekoraci sgraffitové, malířské neb sochařské se zračí. Také vlys sgraffitový, kterýž před několika roky prof. Ženíšek pro dům v Poštovské ulici komponoval, líčí nám výjevy z pražského života, zachycené s oním humorem neodolatelným, jehož přední podmínkou jest vnitřní pravda, druhou pak jistá míra idealisace, bez níž všední scény podobného druhu banálními by ostaly. Toto idealisování spočívá zde především v převedení na postavy dětské, čímž zároveň požadavkům dekorativním i zevním poměrům nízkého vlysovitého pruhu je vyhověno. Uprostřed vlysu svého uvádí nás umělec na stavbu domu. Zde vidíme architekta s dvěma přátely, zedníka za zády polírovými dýmku si cpoucího, řadu soudruhů v horlivé práci i roztomilou dělnici o lopatu opřenou. Po obou stranách lešení řadí se scény z pražské přítomnosti, jež snad za půl věku bude již minulostí pozapomenutou a za století kouskem kulturní
historie. Hned na okraji zvěčnil Ženíšek marciální držení našich junáckých ostrostřelců. U brány, charakterisované výběrčím, kverlá mlékařka horlivě podezřelý obsah svých bandasek. Ovocnářka v babce pod slunečníkem usazená je skvostným exemplářem pražské hokyně, neméně pak obě klepny v malebných
nedbalkách své živé sny po ránu si vyprávějící. Invalidu – flašinetáři je pendantem jiná charakteristická figura – uzenkář, závěrek tvoří sad na ostrově s mrzutým pensistou na lavičce a s dvojicí děvčátek z hudební školy se vracejících, jimž mladý pán rozkošně se dvoří, a konečně lodice „Blesku“, situaci domu poblíž řeky nám připomínající…“''<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Tyršová
| jméno = Renáta
| titul = Z pouličního života pražského na domě svatováclavské záložny v Poštovské ul.
| periodikum = Světozor
| ročník = XX
| číslo = 1866
| strany = 1866
| jazyk = česky
}}</ref> Wiehlův kolega architekt [[Jan Koula]] jeho úsilí definoval v roce 1883 ve Zprávách Spolku architektů jako "výklad o vývoji a stylu A. Wiehla" ''"........Wiehl bojuje o nové vyjádření architektonické na základě vzorů , pro Prahu a Čechy XVI. a XVII. století typických a ukázal k nim po prvé, když postavil svůj "sgrafitový domek" v Poštovské ulici. Od té doby pilně sbíral památky naší renesance, studoval je a kde mu bylo možno, hleděl jich užíti na svých stavbách. Wiehlovým přičiněním mluví se o "české renesanci"; cítíme oprávněnost tohoto názvu, ale nikdo dosud nestanovil přesně, v čem ráz těch staveb záleží...."'' <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Koula
| jméno = Jan
| titul = Výklad o vývoji a stylu A. Wiehla"
| periodikum = Zprávy Spolku architektů a inženýrů v království Českém
| ročník = XVIII. (1883)
| číslo = I.
| strany = 7-8
| issn =
| jazyk = česky
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Koula
| jméno = Jan
| titul = Majorátní dům knížat Schwarzeberků na Hradčanech
| periodikum = Zprávy Spolku architektů a inženýrů v království Českém
| ročník = XVIII. (1883)
| číslo = II.
| strany = 2 - 3
| issn =
| jazyk = česky
}}</ref><ref name="Wirth2">{{Citace monografie
| příjmení = Wirth
| jméno = Zdeněk
| titul = Antonín Wiehl a česká renesance
| vydavatel = Jan Štenc
| místo = Praha
| rok = 1921
| počet_stran = 27
| strany = 2
| isbn =
| jazyk = česky
| vydání = první
| rok_tisku = 1921
| poznámka = Zvláštní otisk ze sborníku Umění
}}</ref>
== Galerie české neorenesance ==
=== Architekti ===
<gallery >
File:Wiehl Antonín.jpg|Antonín Wiehl
Řádek 106 ⟶ 659:
=== Nájemní domy a vily ===
<gallery>
File:Vinohrady, Mikovcova 5.jpg|Schnirchův dům, Vinohrady, Mikovcova 5
File:Městský dům U Bechyňů, Praha 1-Staré Město, Jilská 2, Skořepka 1.jpg|Městský dům U Bechyňů, Praha 1-Staré Město, Skořepka čp. 527
File:Na poříčí 18.jpg|Nájemní dům Na poříčí 1682/18
File:Činžovní dům (Staré Město), Praha 1, Karoliny Světlé 17, Staré Město.jpg|Činžovní dům (Staré Město), Praha 1, Karoliny Světlé čp. 1037/17, Staré Město
File:Zborovská - Vodní, čp. 542.jpg|Nájemní dům Zborovská - Vodní, čp. 542
File:Slany KL CZ mestansky dum cp 560 Wilsonova ul 190.jpg|Měšťanský dům čp 560 na Wilsonově ulici ve Slaném
File:Staré Město, Divadelní 14.jpg|Praha-Staré Město, Divadelní 14
File:Beroun Dusilova vila 01.JPG| Duslova vila v Berouně
Soubor:Katerinska10.jpg|Nájemní dům [[Dům U Dvou draků|U Dvou draků]] na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě]]
</gallery>
|