Sgrafito: Porovnání verzí

Důležitým prvkem výzdoby novorenesenačních domů jsou právě sgrafita. Jako první sgrafita v Praze navrhl [[Vojtěch Ignác Ullmann]] v roce 1867 na budově [[Vyšší dívčí škola v Praze|Vyšší dívčí školy v Praze]] ve Vodičkově ulici.<ref name="Wirth12">{{Citace monografie

}}</ref>O rozšíření [[sgrafito|sgrafit]] v pražské novorenesanční architektuře se významně zasloužil architekt Josef Schulz, podle jehož návrhu se rekonstruoval [[Schwarzenberský palác v Praze|Schwarzenberský palác]] v roce 1870. V rámci přípravy této rekonstrukce prakticky ověřoval metody tvorby sgrafitové výzdoby fasád v 15. a 16. století v českých klimatických podmínkách podle dochovaných receptur. Schulzovou zásluhou se zájem o sgrafita rozšířil a řada českých architektů je začala uplatňovat ve výzdobě novorenesančních činžovních domů a hledala inspiraci ve výzdobě renesančních domů.<ref name="Heller">{{Citace periodika

| titul = Domy pp.architektů V.Skučka a J.Zeyera. in: , , , s..

| titul = O sgraffitu, in: Dílo,

| ročník = Roč. XXVII, č. , (1952),

}}</ref> Wiehlův kolega architekt [[Jan Koula]] jeho úsilí definoval v roce 1883 ve Zprávách Spolku architektů jako "výklad o vývoji a stylu A. Wiehla" ve ''"........Wiehl bojuje o nové vyjádření architektonické na základě vzorů , pro Prahu a Čechy XVI. a XVII. století typických a ukázal k nim po prvé, když postavil svůj "sgrafitový domek" v Poštovské ulici. Od té doby pilně sbíral památky naší renesance, studovala je a kde mu bylo možno, hleděl jich užíti na svých stavbách. Wiehlovým přičiněním mluví se o "české renesanci; cítíme oprávněnost tohoto názvu, ale nikdo dosud nestanovil přesně, v čem ráz těch staveb záleží...."'' <ref>{{Citace periodika