Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 49 bajtů ,  před 4 lety
požadavek na zdroj, že je to mrtvý jazyk. V některých jiných Wikipediích takto není uváděna.
|písmo=[[latinka]]
|úřední jazyk=
[[Vatikán]], [[Maltézský řád]], instituce [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]] po celém světě, '''historicky''' například [[Starověký Řím|Římská říše]], dále většina evropských středověkých států, v některých až do [[19. století]].
|regulátor=[[OpusPapežská Fundatumlatinská Latinitasakademie]]
|ISO6391=la
|ISO6392B=lat
}}
 
'''Latina''' (''lingua latina'') je [[Mrtvý jazyk|mrtvý]]{{zdroj?}} [[Indoevropské jazyky|indoevropský jazyk]]. Vznik latiny je možné lokalizovat do okolí [[Řím]]a přibližně v době před [[7. století př. Kr.|7. stoletím př. n. l.]] Později se užívání latiny rozšířilo do většiny dnešní [[Itálie]]. S územní expanzí [[Říše římská|římské říše]] se latinský jazyk šířil do všech římských [[provincie|provincií]]. Postupem času se hovorová (tzv. [[vulgární latina|vulgární]]) latina na těchto územích vyvinula v dnešní [[románské jazyky]], tj. [[francouzština|francouzštinu]], [[italština|italštinu]], [[španělština|španělštinu]], [[portugalština|portugalštinu]], [[rumunština|rumunštinu]] a další. Latina však silně ovlivnila (prostřednictvím francouzštiny) například také [[Angličtina|angličtinu]].
 
Spisovná, literární latina se ve vzdělaném světě nadále užívala a po rozpadu západořímské říše se stala jazykem [[římskokatolická církev|církve]] a vzdělanců. Díky úředně správnímu, církevnímu a literárně uměleckému užívání si latina podržela své postavení až do prosazení národních jazyků v Evropě v průběhu [[renesance (historická epocha)|renesance]]. Posléze se latina stala mrtvým jazykem{{zdroj?}}. Dále se však užívá v křesťanské liturgii a správě, v odborné terminologii (v oborech [[lékařství]], [[biologie]], [[právo]], [[filosofie]], [[filologie]], [[teologie]], [[historie]] atd.).
 
== Různé typy latinského jazyka ==