Bitva o Berlín: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Jaltská konference: Opraven překlep značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace |
→Jaltská konference: Opraven překlep značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace |
||
Řádek 52:
Mezi západními Spojenci však nepanoval jednotný názor na další pokračování operací, zatímco [[Winston Churchill|Churchill]], [[George Patton|Patton]], [[William Hood Simpson|Simpson]] a [[Alan Francis Brooke|Brooke]] hodlali v případě vhodných podmínek napadnout Berlín, aby ho získali dříve než Sověti, tak [[Dwight D. Eisenhower|Eisenhower]] naproti tomu předpokládal, že Němci se budou moci udržet hlavně na jihu a v oblasti [[Alpy|Alp]] mohli začít i [[partyzánská válka|partyzánskou válku]]. Navrhoval proto útok směrem na [[Drážďany]], kde dojde na [[Labe|Labi]] k setkání se sovětskými silami, čímž bude Němci držené území rozděleno. Eisenhower stejně jako například [[Omar Bradley|Bradley]] nechtěl překračovat vymezenou demarkační linii, aby později nemusel Sovětům získané území předávat. Toto rozhodnutí, kterým odmítl se Stalinem závodit o Berlín, patří mezi nejkontroverznějším v celé válce a je mnohými dodnes kritizováno.<ref>[[Stephen Ambrose]]: ''Vítězové.'' ISBN 80-7217-426-6 Jota, Brno 2006, s. 364 – 365</ref>
[[28. březen|28. března]] 1945 proto Eisenhower poslal Stalinovi depeši v níž ho informoval o svých záměrech a zároveň žádal lepší koordinaci i plány Rudé armády. Stalin, který pravděpodobně západním Spojencům v otázce útoku na Berlín nedůvěřoval, souhlasil s významem setkání na Labi v oblasti spojnice [[Lipsko]] - [[Drážďany]], ve skutečnosti však rozhodl o podstatně silnější ofenzívě směrem na Berlín. Pro poslední ofenzívu Stalin nařídil maršálům Žukovovi a Koněvovi, kteří po předešlých těžkých bojích očekávali, že jejich armády budou moci do poloviny května odpočívat, aby
== Přípravy ==
| |||