Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 700 bajtů ,  před 4 lety
částečný rv
{{Infobox dynastie
| jméno = Lichnovští z Voštic / Lichnowsky von Werdenberg
| znak = Wappen Lichnowsky Werdenberg.jpg
| popis = Knížecí erb Lichnovských z Voštic
| země = {{Vlajka a název|České království}}
| mateřská dynastie = [[]]
| tituly =<nowiki></nowiki>
* [[HraběKníže|Hrabataknížata]]
| zakladatel = [[Štěpán z&nbsp;Voštic]], [[Hanuš Lichnovský z&nbsp;Voštic]]
| mýtický zakladatel =
| současná hlava = ? (v exilu)
| větve rodu =<nowiki></nowiki>
* [[Voštičtí z&nbsp;Voštic]]
|}}
'''Lichnovští z Voštic''' jsou původně [[Seznam slezských šlechtických rodů: L|slezský šlechtický rod]] pocházející z [[Horní Slezsko|Horního Slezska]]. V&nbsp; roce [[1702]] byli povýšeni do [[Panský stav|panského stavu]], v&nbsp; roce [[1727]] do říšského [[Hrabě|hraběcího stavu]] a [[30. leden|30. ledna]] [[1773]] do pruského [[Kníže|knížecího stavu]]. Platnost pruského knížecího stavu v&nbsp; [[Habsburská monarchie|Rakousku]] byla potvrzena až v&nbsp; roce [[1824]].
 
'''Lichnovští z&nbsp;Voštic''' ({{vjazyce|de}} ''Lichnowsky von Werdenberg'', nebo ''von Woszczye'', {{vjazyce|pl}} ''Woszczyki''/''Woszczyscy''), je panský (později knížecí) rod, jehož původ není zcela zřejmý. Pochází zřejmě z&nbsp;[[Horní Slezsko|Horního Slezska]], Polska Čech, ale možná též z [[Burgundsko|Burgundska]].
 
V&nbsp;roce [[1702]] byli povýšeni do [[Panský stav|panského stavu]], v&nbsp;roce [[1727]] do říšského [[Hrabě|hraběcího stavu]] a [[30. leden|30. ledna]] [[1773]] do pruského [[Kníže|knížecího stavu]]. Platnost pruského knížecího stavu v&nbsp;[[Habsburská monarchie|Rakousku]] byla potvrzena až v&nbsp;roce [[1824]].
 
== Historie ==
Prvním známým předkem je Štěpán z Voštic, který v roce [[1377]] zakoupil fojtství v Lędzinách u [[Pszczyna|Pštiny]]. V&nbsp; 15. století se rod rozdělil na dvě větve: ''Voštické z&nbsp; Voštic'' a ''Lichnovské z&nbsp; Voštic''. Zakladatelem Lichnovských se stal [[Hanuš z&nbsp; Voštic]], který v&nbsp; roce [[1491]] získal [[Lichnov (okres Bruntál)|Lichnov]] na Bruntálsku sňatkem s&nbsp; Žofií z&nbsp; Drahotuš, vdovou po [[MikulášMikuláši II. z Lichnova|Mikuláši II. z&nbsp;Lichnova]]. Po získáni Lichnova se začal psát jako Hanuš Lichnovský z&nbsp; Voštic.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Uhlíř | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Uhlíř | titul = Rodina knížat Lichnovských z&nbsp; Voštic mezi Vídní a Berlínem | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Brňovják | jméno sestavitele = Jiří | odkaz na sestavitele = | příjmení sestavitele2 = Gojniczek | jméno sestavitele2 = Wacław | odkaz na sestavitele2 = | příjmení sestavitele3 = Zářický | jméno sestavitele3 = Aleš | odkaz na sestavitele3 = | sborník = Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek) | odkaz na sborník = | vydavatel = Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach | odkaz na vydavatele = | místo = Ostrava ¡ Katowice | rok vydání = 2011 | isbn = 978-80-7368-936-0 | isbn2 = 978-83-932082-0-3 | url = | poznámky = Dále jen ''Rodina knížat Lichnovských z&nbsp; Voštic mezi Vídní a Berlínem'' | strany = 289}}</ref>
;Počátky rodu
Prvním známým předkem je [[Štěpán z&nbsp;Voštic]], který v&nbsp;roce [[1377]] zakoupil fojtství v&nbsp;Lędzinách u&nbsp;[[Pszczyna|Pštiny]].
 
Od počátku [[16. století]] se příslušníci rodu začali prosazovat ve veřejném životě na [[Krnovské knížectví|Krnovsku]] a [[Opavské knížectví|Opavsku]]. V roce [[1532]] zde získali [[Neplachovice]], které drželi až do roku [[1685]]. Během reformace přešli Lichnovští k [[Protestantismus|protestantismu]] a někteří z nich se zúčastnili i [[České stavovské povstání|českého stavovského povstání]]. V [[17. století]] a [[18. století]] vynikli z Lichnovských [[Karel Maxmilián Lichnovský z Voštic|Karel Maxmilián]], který se stal opavským zemským soudcem a jeho syn [[František Bernard Lichnovský z Voštic|František Bernard]], který se stal krnovským a později i opavským zemským hejtmanem. On byl [[18. srpen|18. srpna]] [[1702]] povýšen do panského stavu a v roce [[1727]] dokonce do stavu hraběcího.<ref>''Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem'', s. 290.</ref><ref>{{Citace sborníku | příjmení = Stibor | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Stibor | příjmení2 = Myška | jméno2 = Milan | odkaz na autora2 = Milan Myška | titul = Lichnovští z Voštic | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Dokoupil | jméno sestavitele = Lumír | sborník = Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6 | odkaz na sborník = | vydavatel = Ostravská univerzita | místo = Ostrava | rok vydání = 1996 | isbn = 80-7042-447-8 | poznámky = Dále jen ''Lichnovští z Voštic'' | strany = 81}}</ref>
;Větvení rodu
V&nbsp;15. století se rod rozdělil na dvě větve: ''Voštické z&nbsp;Voštic'' a ''Lichnovské z&nbsp;Voštic''. Zakladatelem Lichnovských se stal [[Hanuš z&nbsp;Voštic]], který v&nbsp;roce [[1491]] získal [[Lichnov (okres Bruntál)|Lichnov]] na Bruntálsku sňatkem s&nbsp;Žofií z&nbsp;Drahotuš, vdovou po [[Mikuláš II. z Lichnova|Mikuláši II. z&nbsp;Lichnova]]. Po získáni Lichnova se začal psát jako Hanuš Lichnovský z&nbsp;Voštic.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Uhlíř | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Uhlíř | titul = Rodina knížat Lichnovských z&nbsp;Voštic mezi Vídní a Berlínem | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Brňovják | jméno sestavitele = Jiří | odkaz na sestavitele = | příjmení sestavitele2 = Gojniczek | jméno sestavitele2 = Wacław | odkaz na sestavitele2 = | příjmení sestavitele3 = Zářický | jméno sestavitele3 = Aleš | odkaz na sestavitele3 = | sborník = Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek) | odkaz na sborník = | vydavatel = Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach | odkaz na vydavatele = | místo = Ostrava ¡ Katowice | rok vydání = 2011 | isbn = 978-80-7368-936-0 | isbn2 = 978-83-932082-0-3 | url = | poznámky = Dále jen ''Rodina knížat Lichnovských z&nbsp;Voštic mezi Vídní a Berlínem'' | strany = 289}}</ref>
 
OdMezi počátkunejvýznamnější [[16. století]] se příslušnícičleny rodu začali prosazovat ve veřejném životě napatřil [[KrnovskéEduard knížectví|Krnovsku]]Maria aLichnovský [[Opavskéz knížectví|OpavskuVoštic]]. V&nbsp;roce ([[15321789]] zde získali [[Neplachovice1845]]), kterékterý drželise oženil s doEleonorou rokuZichy ([[16851795]]. Během reformace přešli Lichnovští k&nbsp;[[Protestantismus|protestantismu1873]]). aZ někteří z&nbsp;nichmanželství se zúčastnilinarodilo isedm [[Českédětí stavovskéz povstání|českéhonichž stavovskéhovynikli povstání]].především V&nbsp;[[17. století]] asynové [[18. století]] vynikli z&nbsp;Lichnovských [[Karel MaxmiliánFelix Lichnovský z Voštic|Karel MaxmiliánFelix]], který se stal opavským zemským soudcem a jeho syn [[František BernardRobert Lichnovský z Voštic|František BernardRobert]], který se stal krnovským a později i opavským zemským hejtmanem. On byl [[18.Othenio srpen|18.Lichnovský srpna]]z [[1702Voštic|Othenio]] povýšen do panského stavu a v&nbsp;roce [[1727]]Karel dokonceMaria doLichnovský stavuz hraběcího.<ref>''Rodina knížat Lichnovských z&nbsp;Voštic|Karel mezi Vídní a Berlínem'', sMaria]]. 290.</ref><ref>{{Citace sborníkumonografie | příjmení = StiborŽupanič | jméno = JiříJan | odkaz na autora = JiříJan StiborŽupanič | příjmení2 = MyškaStellner | jméno2 = MilanFrantišek | odkaz na autora2 = MilanFrantišek MyškaStellner | titulpříjmení3 = Lichnovští z&nbsp;VošticFiala | odkazjméno3 na= titul =Michal | příjmeníodkaz sestavitelena autora3 = DokoupilMichal | jméno sestavitele = LumírFiala | sborníktitul = BiografickýEncyklopedie slovníkknížecích Slezska arodů severnízemí MoravyKoruny 6české | odkazvydavatel na= sborníkAleš =Skřivan ml. | vydavatelmísto = Ostravská univerzitaPraha | místorok = Ostrava2001 | rokpočet vydánístran = 1996340 | isbn = 80-704286493-44700-8 | poznámky = Dále jen ''LichnovštíEncyklopedie z&nbsp;Vošticknížecích rodů zemí Koruny české'' | strany = 81142}}</ref>
 
Mezi nejvýznamnější členy rodu patřil [[Eduard Maria Lichnovský z&nbsp;Voštic]] ([[1789]]–[[1845]]), který se oženil s&nbsp;Eleonorou [[Zichy z Vaszonykeö|Zichy]] ([[1795]]–[[1873]]). Z&nbsp;manželství se narodilo sedm dětí z&nbsp;nichž vynikli především synové [[Felix Lichnovský z Voštic|Felix]], [[Robert Lichnovský z Voštic|Robert]], [[Othenio Lichnovský z Voštic|Othenio]] a [[Karel Maria Lichnovský z Voštic|Karel Maria]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Županič | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Županič | příjmení2 = Stellner | jméno2 = František | odkaz na autora2 = František Stellner | příjmení3 = Fiala | jméno3 = Michal | odkaz na autora3 = Michal Fiala | titul = Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české | vydavatel = Aleš Skřivan ml. | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 340 | isbn = 80-86493-00-8 | poznámky = Dále jen ''Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české'' | strany = 142}}
</ref>
 
Po druhé světové válce byl majetek Lichnovských v Československu na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] konfiskován. Poslední majitel [[Hradec nad Moravicí (zámek)|Hradce nad Moravicí]] z&nbsp;rodu Lichnovských Vilém se po válce s&nbsp;rodinou odstěhoval do [[Brazílie]].<ref>''Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české'', s. 145.</ref>
 
== VýnačnéVýznačné postavy ==
* [[Štěpán Lichnovský z Voštic]] (1723–1796), generálmajor pruské královské armády
 
* [[Karel Alois Lichnovský z Voštic]] (1761–1814), mecenáš Mozarta a Beethovena
* [[Eduard Lichnovský z Voštic]] (1789–1845), rakouský historik, vydavatel dějin habsbruskéhabsburské dynastie
* [[Felix Lichnovský z Voštic]] (1814–1848), poslanec říšského sněmu a frankfurtského parlamentu
* [[Karel Maria Lichnovský z Voštic]] (1819–1901), poslanec říšského sněmu,
* [[Karel Max Lichnovský z Voštic]] (1860–1928), velvyslanec ve Spojeném království
* [[Mechtilde Lichnovská z Voštic]] (1879–1958), německá spisovatelka
* [[Robert Lichnovský z Voštic]] (1822–1879),děkan Domherrolomoucké zu Olmützkapituly
* [[Štěpán Lichnovský z Voštic]] (1723–1796), generálmajor pruské královské armády
* Margarethe von Lichnowski (1863–1954), vdaná za hraběte [[Karel Lanckoroński|Karla Lanckorońského]] (otce [[Karolina Lanckorońska|Karoliny Lanckorońské]])
 
== Erb ==
* panství [[Pszów|Pšov]] (1774-1806) s&nbsp;obcemi: [[Rydułtowy|Rydultovy]], [[Zawada (Slezské vojvodství)|Zawada]], [[Doły (Slezské vojvodství)|Doły]]
* panství [[Krzyżanowice|Křižanovice]] s&nbsp;obcemi: [[Roszków (Slezské vojvodství)|Roškov]] i [[Rudyszwałd|Rudyšvald]].
Lichnovští spravovali svěřenectví (majorát) do roku [[1941]].{{zdroj?}} Posledním vlastníkem majorátu byl WilémVilém Lichnovský, narozený 1. července [[1905]] v&nbsp;[[Grodziec|Hrodci]]Hradci u Opavy.
 
== Reference ==