Lichnovští z Voštic: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ infobox, fix přeložek, napřímení, doplnění a členění hesla |
částečný rv |
||
Řádek 1:
{{Infobox dynastie
| jméno = Lichnovští z Voštic
| znak = Wappen Lichnowsky Werdenberg.jpg
| popis = Knížecí erb Lichnovských z Voštic
| země = {{Vlajka a název|České království}}
| tituly =<nowiki></nowiki>
* [[
| zakladatel = [[Štěpán z Voštic]], [[Hanuš Lichnovský z Voštic]]
| mýtický zakladatel =
Řádek 14 ⟶ 13:
| současná hlava = ? (v exilu)
| větve rodu =<nowiki></nowiki>
|}}
'''Lichnovští z Voštic''' jsou původně [[Seznam slezských šlechtických rodů: L|slezský šlechtický rod]] pocházející z [[Horní Slezsko|Horního Slezska]]. V
▲V roce [[1702]] byli povýšeni do [[Panský stav|panského stavu]], v roce [[1727]] do říšského [[Hrabě|hraběcího stavu]] a [[30. leden|30. ledna]] [[1773]] do pruského [[Kníže|knížecího stavu]]. Platnost pruského knížecího stavu v [[Habsburská monarchie|Rakousku]] byla potvrzena až v roce [[1824]].
== Historie ==
Prvním známým předkem je Štěpán z Voštic, který v roce [[1377]] zakoupil fojtství v Lędzinách u [[Pszczyna|Pštiny]]. V
Od počátku [[16. století]] se příslušníci rodu začali prosazovat ve veřejném životě na [[Krnovské knížectví|Krnovsku]] a [[Opavské knížectví|Opavsku]]. V roce [[1532]] zde získali [[Neplachovice]], které drželi až do roku [[1685]]. Během reformace přešli Lichnovští k [[Protestantismus|protestantismu]] a někteří z nich se zúčastnili i [[České stavovské povstání|českého stavovského povstání]]. V [[17. století]] a [[18. století]] vynikli z Lichnovských [[Karel Maxmilián Lichnovský z Voštic|Karel Maxmilián]], který se stal opavským zemským soudcem a jeho syn [[František Bernard Lichnovský z Voštic|František Bernard]], který se stal krnovským a později i opavským zemským hejtmanem. On byl [[18. srpen|18. srpna]] [[1702]] povýšen do panského stavu a v roce [[1727]] dokonce do stavu hraběcího.<ref>''Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem'', s. 290.</ref><ref>{{Citace sborníku | příjmení = Stibor | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Stibor | příjmení2 = Myška | jméno2 = Milan | odkaz na autora2 = Milan Myška | titul = Lichnovští z Voštic | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Dokoupil | jméno sestavitele = Lumír | sborník = Biografický slovník Slezska a severní Moravy 6 | odkaz na sborník = | vydavatel = Ostravská univerzita | místo = Ostrava | rok vydání = 1996 | isbn = 80-7042-447-8 | poznámky = Dále jen ''Lichnovští z Voštic'' | strany = 81}}</ref>
▲V 15. století se rod rozdělil na dvě větve: ''Voštické z Voštic'' a ''Lichnovské z Voštic''. Zakladatelem Lichnovských se stal [[Hanuš z Voštic]], který v roce [[1491]] získal [[Lichnov (okres Bruntál)|Lichnov]] na Bruntálsku sňatkem s Žofií z Drahotuš, vdovou po [[Mikuláš II. z Lichnova|Mikuláši II. z Lichnova]]. Po získáni Lichnova se začal psát jako Hanuš Lichnovský z Voštic.<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Uhlíř | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Uhlíř | titul = Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Brňovják | jméno sestavitele = Jiří | odkaz na sestavitele = | příjmení sestavitele2 = Gojniczek | jméno sestavitele2 = Wacław | odkaz na sestavitele2 = | příjmení sestavitele3 = Zářický | jméno sestavitele3 = Aleš | odkaz na sestavitele3 = | sborník = Šlechtic v Horním Slezsku : vztah regionu a center na příkladu osudů a kariér šlechty Horního Slezska (15.-20. století) = Szlachcic na Górnym Śląsku : relacje między regionem i centrum w losach i karierach szlachty na Górnym Śląsku (XV-XX wiek) | odkaz na sborník = | vydavatel = Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě ¡ Institut Historii Uniwersytetu Śląskiego w Katowicach | odkaz na vydavatele = | místo = Ostrava ¡ Katowice | rok vydání = 2011 | isbn = 978-80-7368-936-0 | isbn2 = 978-83-932082-0-3 | url = | poznámky = Dále jen ''Rodina knížat Lichnovských z Voštic mezi Vídní a Berlínem'' | strany = 289}}</ref>
</ref>
Po druhé světové válce byl majetek Lichnovských v Československu na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] konfiskován. Poslední majitel [[Hradec nad Moravicí (zámek)|Hradce nad Moravicí]] z rodu Lichnovských Vilém se po válce s rodinou odstěhoval do [[Brazílie]].<ref>''Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české'', s. 145.</ref>
==
* [[Štěpán Lichnovský z Voštic]] (1723–1796), generálmajor pruské královské armády▼
* [[Karel Alois Lichnovský z Voštic]] (1761–1814), mecenáš Mozarta a Beethovena
* [[Eduard Lichnovský z Voštic]] (1789–1845), rakouský historik, vydavatel dějin
* [[Felix Lichnovský z Voštic]] (1814–1848), poslanec
* [[Karel Maria Lichnovský z Voštic]] (1819–1901), poslanec říšského sněmu
* [[Karel Max Lichnovský z Voštic]] (1860–1928), velvyslanec ve Spojeném království
* [[Mechtilde Lichnovská z Voštic]] (1879–1958), německá spisovatelka
* [[Robert Lichnovský z Voštic]] (1822–1879),děkan
▲* [[Štěpán Lichnovský z Voštic]] (1723–1796), generálmajor pruské královské armády
== Erb ==
Řádek 55 ⟶ 46:
* panství [[Pszów|Pšov]] (1774-1806) s obcemi: [[Rydułtowy|Rydultovy]], [[Zawada (Slezské vojvodství)|Zawada]], [[Doły (Slezské vojvodství)|Doły]]
* panství [[Krzyżanowice|Křižanovice]] s obcemi: [[Roszków (Slezské vojvodství)|Roškov]] i [[Rudyszwałd|Rudyšvald]].
Lichnovští spravovali svěřenectví (majorát) do roku [[1941]].{{zdroj?}} Posledním vlastníkem majorátu byl
== Reference ==
|