Heike Kamerlingh Onnes: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
portály, kat, commons ř.m z wd, opr odk, y>i, oe>o ještě by to chtělo en názvy institucí
Řádek 3:
 
== Život ==
Jeho otec Harm Kamerlingh Onnes vlastnil cihelnu blízko GroeningenuGroningenu, jeho matka Anna Gerdina Coers z Arndhemu byla dcerou architekta. Povinnou školní docházku absolvoval ve svém rodném městě a v roce [[1870]] nastoupil na universitu v GroeningenuGroningenu, kde získal titul bakaláře a přešel do [[Heidelberg]]u, kde studoval u [[Robert Bunsen|Bunsena]] a [[Gustav Kirchhoff|Kirchhoffa]] od října [[1871]] do dubna [[1873]]. Potom se vrátil do GroeningenuGroningenu a složil zde v roce [[1878]] magisterské zkoušky a v roce [[1879]] získal doktorský titul za práci ''Nové důkazy o rotaci země''.
 
Od roku [[1878]] byl asistentem na Polytechnice v [[Delft]]u, kde pracoval pod Bosschou a kde v letech [[1881]] a [[1882]] přednášel. V tomto roce byl jmenován profesorem experimentální fyziky a [[meteorologie]] na univerzitě v LeydenuLeidenu jako nástupce P. L. Rijkeho.
 
Jeho talent na řešení vědeckých problémů byl zřejmý již od roku [[1871]], kdy ve svých osmnácti letech získal zlatou medaili v soutěži sponzorované Přírodovědeckou fakultou university v [[Utrecht]]u a příští rok získal stříbrnou medaili v podobné soutěži na univerzitě v GroeningenuGroningenu. Když pracoval u Kirchhoffa, tak získal „seminarpreis“, za obsazení jedné ze dvou existujících asistentských pozic u Kirchhoffa.
 
Ve své doktorské práci dokázal teoreticky i experimentálně, že známý Foucaultův experiment s kyvadlem lze použít ke stanovení rotačního momentu [[Země]]. V roce [[1881]] publikoval článek ''Allgemeene theorie der vloeistoffen'' (Obecná teorie kapalin), kde tuto teorii spojil s kinetickou teorií kapalin využitím [[Johannes Diderik van der Waals|van der Waalsova]] zákona korespondujících stavů z pohledu mechaniky. Tuto práci lze považovat za začátek jeho celoživotního zkoumání vlastností hmoty za nízkých [[Teplota|teplot]]. V jeho inauguračním projevu na téma Význam kvantitativního výzkumu ve fyzice použil své oblíbené motto „Door metten tot wetten“ (znalosti z měření) a ocenil význam experimentu, který ho provázel skrz celou jeho vědeckou kariéru.
 
[[Soubor:Heike_Kamerlingh_Onnes_and_Johannes_Diderik_van_der_Waals.jpg|thumb|[[Johannes Diderik van der Waals|van der Waals]] a Heike Kamerlingh Onnes u zkapalňovače helia]]
Po jeho zvolení do Physics Chair v LeydenuLeidenu, reorganizoval fyzikální laboratoř (nyní známou jako laboratoř Kamerlingha Onnese), tak aby vyhovovala jeho výzkumu, který byl založen převážně na teoriích jeho dvou krajanů J. D. van der Waalse a [[Hendrik Lorentz|H. A. Lorentze]]. Jeho cílem bylo vytvořit kryogenickou laboratoř, která by byla schopna ověřit van der Waalsův zákon korespondujících stavů ve velkém rozmezí teplot. Jeho snaha o dosažení co nejnižší teploty vyvrcholil v roce [[1908]] zkapalněním [[Helium|helia]]. Snížením teploty helia pod 0,9 K se dostal nejníže k absolutní nule. S oblibou říkával, že nejchladnější místo na světě je v LeydenuLeidenu. Za výzkum v oblasti nízkých teplot dostal v roce [[1913]] [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]].
 
Dále se ve své laboratoř zabýval výzkumem [[Termodynamika|termodynamiky]], [[Radioaktivita|radioaktivity]], pozorováním optických, magnetických a elektrických jevů, dále studiem [[fluorescence]] a [[fosforescence]], magnetické rotace roviny polarizovaného světla, absorpčních spekter [[krystal]]ů v magnetickém poli, [[Hallův jev]]em, [[Dielektrická konstanta|dielektrickými konstantami]] a hlavně [[Elektrický odpor|odporem]] [[Kovy|kovů]]. Jeho významným objevem ([[1911]]) byla [[supravodivost]] čistých kovů jako [[Rtuť|rtuti]], [[cín]]u a [[olovo|olova]] při velmi nízkých teplotách a následné pozorování perzistentních proudů.
 
Výsledky výzkumu publikoval v [[Proceedings of the Royal Academy of Sciences of Amsterdam]] a také v Communications z fyzikální laboratoře v Leydenu. Mnoho zahraničních vědců přijíždělo do Leydenu do jeho laboratoře na stáže.
Řádek 23:
Jeho nejoblíbenější rekreací byl rodinný život a pomáhání, těm kdo to potřebovali. Ačkoliv jeho práce byla i jeho koníčkem, nestal se nikdy nabubřelým vědcem. Byl to muž s velkým šarmem, [[filantrop]] a byl velmi aktivní během a po [[První světová válka|1. světové válce]] ve vyhlazování politických rozdílů mezi vědci a v pomoci hladovějícím dětem. V roce [[1887]] se oženil s Marií Adrianou Wilhelminou Elisabeth Bijleveld, která mu velmi pomáhala s těmito aktivitami a vytvořila mu dům známý pro jeho pohostinnost. Měl jednoho syna, Alberta, který se stal vysoce postaveným státním úředníkem v Haagu.
 
Kamerlingh Onnes měl křehké zdraví a po krátké nemoci zemřel 21. února 1926 v LeydenuLeidenu.
 
== Publikace ==
Řádek 38:
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Commons|Heike Kamerlingh Onnes}}
* [http://nobelprize.org/nobel_prizes/physics/laureates/1913/onnes-bio.html Životopis na nobelprize.org]
 
{{Nositelé Nobelovy ceny za fyziku 1901-1925}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Fyzika|Lidé|Nizozemsko}}
 
{{DEFAULTSORT:Onnes, Heike Kamerlingh}}
Řádek 49 ⟶ 50:
[[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za fyziku]]
[[Kategorie:Nizozemští fyzici]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Nizozemští nositelé Nobelovy ceny]]
[[Kategorie:Členové Německé akademie věd Leopoldina]]
[[Kategorie:Narození 1853]]
[[Kategorie:Úmrtí 1926]]
[[Kategorie:Úmrtí v Leidenu]]
[[Kategorie:Muži]]