Jeruzalémské království: Porovnání verzí

Guy de Lusignan se ukázal jako špatný a nerozhodný vládce. Králův blízký spojenec Renaud de Châtillon znovu zaútočil na saracénskou karavanu a zajaté obchodníky a zboží odvlekl do [[Kerak]]u.<ref name="mak218">Kovařík, str.&nbsp;218.</ref> Saladin tuto akci vzal jako záminku k&nbsp;válce a začal se chystat k&nbsp;boji. Šlechtici byli Renaudovou akciakcí rozhořčeni a [[Raimond III. z Tripolisu|Raimond&nbsp;III. z&nbsp;Tripolisu]] i [[antiochijské knížectví|antiochijský kníže]] [[Bohemund III. z Antiochie|Bohemund&nbsp;III.]] odmítli mít s&nbsp;novou válkou se Saladinem cokoliv společného.<ref name="s146">Bridge, str.&nbsp;146.</ref> Guy de Lusignan však začal v&nbsp;okolí [[Nazaret]]u shromažďovat veškeré vojsko. Tripolský hrabě Raimond se nakonec k&nbsp;vojsku připojil také. V&nbsp;následné [[bitva u Hattínu|bitvě u hattínských rohů]] [[4. červenec|4.&nbsp;července]] [[1187]] však jeruzalémské vojsko Saladin porazil a zajal krále i ostatní vůdce. Raimondovi&nbsp;III., Balianu z&nbsp;Ibelinu, [[Reginald ze Sidonu|Reginaldovi ze Sidonu]], patriarchu Herakliovi, titulárnímu hraběti z&nbsp;Edessy Joscelinu&nbsp;III. a asi třem tisícovkám dalších křesťanů se podařilo vyváznout. Renaud de Châtillon byl [[Saladin]]em popraven a Guy de Lusignan s&nbsp;ostatními byli s&nbsp;poctami odvedeni do zajetí.<ref name="sl167">Hrochová, str.&nbsp;167.</ref> Poté Saladin už dobýval snadno jedno křižácké území za druhým a [[2. říjen|2.&nbsp;října]] [[1187]] [[Obléhání Jeruzaléma (1187)|padl samotný Jeruzalém]]. Pouze několik měst a hradů zůstalo v&nbsp;křižáckých rukách, jako přístav Tyros, (hájený strýcem Balduina&nbsp;V. [[Konrád z Montferratu|Konrádem z&nbsp;Montferratu]], který dorazil z&nbsp;Konstantinopole), město [[Antiochie]], [[Tripolis (Libanon)|Tripolis]] a hrady [[Beaufort]], [[Chastel Blanc]], [[Marqab]], [[Tortosa]] a [[Krak des Chevaliers]].<ref name="s149">Bridge, str.&nbsp;149.</ref>