Otto Hahn: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Němečtí pacifisté za použití HotCat
adata+portály, kat, comm z wd, lf
Řádek 14:
 
== Dětství ==
Otto Hahn se narodil jako nejmladší syn [[sklenář]]esklenáře a podnikatele Heinricha Hahna (1845–1922) („Glasbau Hahn“) a jeho ženy Charlotte Hahn (1845-1905). Jeho otec, jenž prosperoval díky své poctivé práci a spořivosti, měl původně v plánu, aby jeho syn Otto studoval [[architektura|architekturu]] a vybudoval si řádné hmotné a finanční zajištění, ale Otto jej přemluvil a stal se průmyslovým chemikem.
 
== Vzdělání ==
Řádek 24:
V roce [[1905]] Hahn objevil substanci, kterou nazval radiothermium; toho času se věřilo, že to je nový radioaktivní prvek. Ve skutečnosti šlo o neobjevený izotop už známého prvku [[thorium|thoria]] 228. Termín "[[izotop]]" byl vytvořen až v roce [[1913]] britským chemikem [[Frederick Soddy|Frederickem Soddym]]. Na podzim téhož roku Hahn odjel na univerzitu McGill v [[Montréal|Montrealu]] do [[Kanada|Kanady]], za účelem rozvoje výzkumu pod sirem Ernestem Rutherfordem. Tady Hahn objevil radioaktivní prvky thorium C, radium D a radioactinium, jak je sám nazval.
 
V létě [[1906]] se Hahn vrátil do [[Německo|Německa]], kde spolupracoval s [[Hermann Emil Fischer|Emilem Fischerem]] na Berlínské univerzitě. Fischer mu dal k dispozici svůj dřevovýrobní obchod v Chemickém institutu, kde si udělal vlastní laboratoř („Holzwerkstatt“). Zde během pár měsíců s extrémně provizorním vybavením Hahn objevil mesothorium I, mesothorium II a [[ionium]]. V následujících letech se mesothorium I ([[radium]] 228) považovalo za opravdu důležité, protože stejně jako [[radium]] 226 (objevené Pierrem a Marií Curiovými) bylo dokonale vhodné pro léčbu ozařováním, zatímco jeho výroba stála jen polovinu. V roce [[1914]] byl za objevení mesothoria I Otto Hahn poprvé nominován na [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]] [[Adolf von Bayer|Adolfem von Bayerem]].
 
[[28. září]] [[1907]] je historickým datem v oblasti atomového bádání. Hahn se seznámil s mladým rakouským fyzikem [[Fritz Strassmann|Fritzem Strassmannem]], který přiletěl z [[Vídeň|Vídně]] do [[Berlín]]a. Tak začala třicetiletá spolupráce a blízké životní přátelství mezi těmito dvěma vědci. V roce [[1910]] byl Hahn jmenován profesorem, a v roce [[1912]] se stal hlavou Oddělení radioaktivity na berlínském Dahlemu (od roku 1956 nazývaném „Budova svobodné univerzity Otty Hahna“ v Berlíně, Thielallee 63). Coby nástupce [[Alfreda Stocka]] byl Hahn ředitelem instituce v letech 1928 až 1946. V roce 1924 byl Hahn oceněn plným členstvím v Pruské Akademii Věd v Berlíně (navrhli ho [[Albert Einstein]], [[Max Planck]], [[Fritz Haber]], [[Schlenk]] a [[Max von Laue]]).
Řádek 105:
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Commons|Otto Hahn|Otto Hahn}}
* {{Wikicitáty|osoba=Otto Hahn}}
 
{{Nositelé Nobelovy ceny za chemii 1926-1950}}
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Chemie|Lidé|Německo}}
 
{{DEFAULTSORT:Hahn, Otto}}
Řádek 122 ⟶ 125:
[[Kategorie:Nositelé vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice]]
[[Kategorie:Němečtí pacifisté]]
[[Kategorie:Členové Německé akademie věd Leopoldina]]