[[File:Lady of Vinca.jpg|thumb|170px|[[Paní z Vinčy]]]]
'''Kultura Vinča''', také nazývaná '''kultura Turdaș''' případně or '''kultura Turdaș-Vinča''' je [[neolit]]ická archeologická kultura ve [[střední Evropa|střední]] a [[jihovýchodní Evropa|jihovýchodní Evropě]] z období 5 700 až 4 500 př.n.l.<ref name="Suciu 2011">{{Harvnb|Suciu|2011}}.</ref><ref name="Chapman 2000 p. 239">{{Harvnb|Chapman|2000|p=239}}.</ref> Pojmenována je podle hlavního naleziště [[Vinča-Belo Brdo]], velkého sídelního [[tel]]u objeveného srbským archeologem [[Miloje Vasić|Milojem Vasićem]] v roce 1908, která je pozůstatkem [[pravěk]]é společnosti charakteristické způsobem osídlení a rituálním chováním. Pěstební technologie prvně zavedené v této oblasti během období 6 400 – 5 100 př.n.l. byla kulturou Vinča dále rozvinuta, což vyvolalo nárůst obyvatelstva a vytvoření jednoho z největších osídlení v prehistorické Evropě. Toto obyvatelstvo udržovalo vysoký stupeň jednotnosti dálkovou směnou rituálních předmětů, ale patrně nebylo politicky sjednocené. Poznávací značkou jsou různé styly zoomorfních a antropomorfních sošek, ale také [[znaky Vinča]], které někteří považují za rannou formu prapísma. Ačkoliv nepatří do tradičně pojímaného období [[doba měděná|doby měděné]], kultura Vinča poskytuje první známé příklady [[měď|měd]]ěné [[metalurgie]].
Kultura "Tordos" byla určena maďarskou archeoložkou [[Zsófia Torma|Zsófiou Tormovou]] v říjnu 2014 a pojmenovala podle vesnice [[Turdaș]], {{vjazyce|hu}} Tordos, v západním Rumunsku.