Karel II. Neapolský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m oprava ref.
Řádek 41:
S otcem se po návratu domů již nesetkal{{#tag:ref|Karel z Anjou zemřel v lednu 1285 a nástupcem po dobu synovy nepřítomnosti určil vnuka Karla Martela. Regentem měl do doby Karlova návratu nebo dosažení vnukovy plnoletosti být [[Robert II. z Artois]].|group="pozn."}} a 29. května 1289 byl v [[katedrála v Rieti|katedrále v Rieti]] korunován králem Sicílie. V červnu 1295 podepsal se svým aragonským protějškem [[smlouva z Anagni|smlouvu z Anagni]], která zaručovala propuštění rukojmí. Úplné složení zbraní přinesla až roku 1302 [[smlouva z Caltabellotta]], v níž získal Sicílii [[Fridrich II. Sicilský|Fridrich Aragonský]], mladší bratr aragonského krále [[Jakub II. Aragonský|Jakuba II.]] a vnuk krále Manfréda.
 
Karel se rozhodl se ujmout po otci zděděného jeruzalémského trůnu, což je donutilo k otevřenému sporu s kyperskými [[Lusignanové|Lusignany]]. Posléze na jeruzalémskou korunu rezignoval a upřel své úsilí k udržení panství v Řecku a Albánii, kde se střetl se Štěpánem Urošem a byzantským císařem [[Andronikos II.|Andronikem II.]]<ref name="Nicolle14"> ''Pád Akkonu', str. 14</ref>
 
Zemřel roku 1309 ve věku 55 let a byl pohřben v dominikánském kostele v Neapoli. Na sicilský trůn nastoupil jeho třetí syn [[Robert I. Neapolský|Robert]].