Ovce domácí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz na přesměrování značka: editace z Vizuálního editoru |
→Užitek: odst značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 84:
== Užitek ==
[[Soubor:Ovejas en Patagonia - Argentina.jpg|thumb|320px|Stádo ovcí v Patagonii, [[Argentina]]]]
Ovce domácí poskytuje člověku mnohostranný užitek.
Ovce domácí poskytuje člověku mnohostranný užitek. Maso mladých ovcí, označované jako [[jehněčí]], má delikátní chuť a vysoký obsah bílkovin, je však poměrně tučné a vyznačuje se specifickým pachem, jehož intenzita závisí na způsobu chovu. Je oblíbeno především v arabské, [[Indická kuchyně|indické]], středomořské a britské kuchyni, často se kombinuje s [[Česnek kuchyňský|česnekem]] a bylinkami ([[Rozmarýn lékařský|rozmarýn]], [[Tymián obecný|tymián]]), které překryjí jeho pach. U masa dospělých ovcí, známého jako [[skopové]] (od slova [[Skopec (ovce)|skopec]]), je specifický pach silnější, obsah tuku vyšší a struktura masa hrubší. Má se podávat horké, neboť při nižších teplotách konzumaci komplikuje rychle tuhnoucí lůj. Mezi známé pokrmy ze skopového masa patří [[irish stew]], [[tadžin]], [[kebab]] nebo skotské skopová [[tlačenka]] [[haggis]].▼
▲
Ovčí mléko je značně tučné a má poměrně nízký obsah [[Laktóza|laktózy]], čerstvé ovčí mléko se požívá málokdy, i když je prospěšné zdraví (údajně dokonce antikarcinogenní). častěji se z něj připravují [[Sýr|sýry]], např. slovenská [[brynza]], [[Oštiepok|oštěiepok]] a [[parenica]], balkánský kaškaval, italské [http://pecorino pecorino] nebo francouzský [[rokfór]]. Ze směsi ovčí [[Syrovátka|syrovátky]] a zakysaného mléka se připravuje kysaný nápoj [[žinčica]].
Další užitek, který ovce poskytují, je [[Ovčí vlna|vlna]], patřící mezi nejpoužívanější textilní vlákna živočišného původu. Používá se nejen ke tkaní látek, ale rovněž pro výrobu plsti a izolačních materiálů. Podle struktury vlny se plemena ovcí dělí na srstnatá (většinou z tropů, nemající vlnu), hrubovlnná (jejich vlna se hodí např. k výrobě koberců), polojemnovlnná a jemnovlnná (zejména merinové ovce). V současné době se vlna získává stříží pomocí nůžek nebo elektrických strojků. V minulosti se však ovcím nezřídka škubala. To se dnes praktikuje zvláště u primitivních plemen, jako je soay, manský loaghtan, vřesová ovce nebo některá plemena z oblasti Kavkazu. Vlnu lze škubat výhradně v době [[línání]], kdy má vlna tendenci sama vypadávat. Provádí se tak, že ležící ovci opatrně zajedeme prsty pod rouno a opatrným tlakem odtrháváme rouno od kůže a spodních chlupů. Pokud se provádí správně, není pro ovci bolestivé a rouno zůstane vcelku, podobně jako při stříži. Jazykovědci předpokládají že slovo ''rouno'' je odvozeno od slovesa ''rvát'' a podobný původ může mít i slov ''vlna''.
Ovce poskytují také kůži a [[Kožešina|kožešinu]]. Plemena, poskytující kožešinu, se dělí na kožichová a kožešinová. Ovce kožichové mají většinou hrubší vlnu, využívá se kožešina dospělých ovcí a šijí se z ní obvykle [[kabát|kožichy]] a zimní čepice (beranice). Příkladem je [[romanovská ovce]]. Naproti tomu z [[Kožešinová zvířata|kožešinových plemen]] se využívají jemné kožešinky mladých jehňat, a to na výrobu límců, podšívek, čepic či plášťů. Příkladem je [[karakulská ovce]].
Ovčí trus slouží jako hnojivo, v aridních oblastech s nedostatkem dřeva (např. [[Tibet]], [[Mongolsko]]) se používá sušený trus také k topení. Dříve se využívala i ovčí moč, jako zdroj [[Sanytr|sanytru]] ([[Ledek draselný|ledku draselného]]), který byl významnou surovinou pro výrobu hnojiv či [[Střelný prach|střelného prachu]].
Ovce mají význam i jako prostředek přirozené údržby krajiny prostřednictvím vypásání. Mají význam i jako [[Pokusy na zvířatech|laboratorní zvířata]], stačí si vzpomenout na [[Dolly (ovce)|ovečku Dolly]] a výzkum [[klonování]].
| |||