Wikipedie

Passacaglia a fuga c moll, BWV 582: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
G3robot (diskuse | příspěvky)
138 738 editací
m oprava opakovaných referencí (data z WP:WCW)
m doplněny odkazy
Řádek 16:
Passacaglia je zkomponována v 3/4 taktu tak typickým pro tuto hudební formu. Bachovo ostinato je složeno z osmi taktů, což je neobvyklé, ne však ojedinělé: ostinato stejné délky použil v passacaglii například [[Johann Krieger]]. O něco nezvyklejší je otevření skladby, které tvoří ostináto v pedálech bez doprovodu manuálů, nicméně tento nápad se objevuje i v jiných dílech a je možné že ho využil dokonce i Buxtehude.<ref>Williams, 184.</ref>
 
Passacaglia BWB 582/1 je složena z 20 variací. První z nich začíná typickým [[afekt(hudba)Afektová teorie|"afektem"]] v c mol (Spitta ho nazval “bolestnou tužbou”) podobným začátku Buxtehudovy ''Chaconny c-mol (BuxWV 159)''.<ref>Williams, 185; includes the Spitta quotation and reference.</ref> Byly učiněny mnohé pokusy analyzovat obloukově symetrickou strukturu tohoto díla, avšak vědci se ještě neshodli na její jednotné interpretaci. Zvlášť významné jsou názory Christopha Wolffa a Siegfrieda Vogelsändera.<ref>Kobayashe, 62–3.</ref> Někteří odborníci také spekulují o tom, že struktura díla má symbolický význam, například [[Michael Radulescu]] tvrdí, že BWV 582/1 je zkomponována “ve formě kříže”.<ref>Michael Radulescu. ''On the form of Johann Sebastian Bach's Passacaglia in c minor'', The Organ Yearbook 1980: 95–103.</ref>
 
Většina odborníků se shoduje na tom, že passacaglia graduje do svého vyvrcholení ve dvanácté variaci. Za ní pak následují tři tiché variace tvořící krátké [[intermezzo]] a následně pět zbylých variací dílo uzavírá.
Řádek 25:
* takty 24-48, kantiléna připomíná chorál Von Gott will ich nicht lassen"
* takty 49-72, běhy po klaviatuře poukazují na "Vom Himmel kam der Engel Schar"
* takty 72-96, zdobená [[figura (hudba)|figura]] je podobná té z chorálu "Christ lag in Todesbanden", kde doprovází sopránové téma a následně jej efektně předává altu a basu
* takty 144-168 vzestupné basové intervaly evokují velikonoční chorál "Erstanden ist der heil'ge Christ"
 
Řádek 36:
 
== Transkripce ==
Passacaglia byla přepsána pro orchestr [[Leopold Stokowski|Leopoldem Stokowským]] a také pro klavír vícero skladateli a klavíristy jako byli např. [[EugeneEugen d'Albert]], [[Georgy Catoire]], [[Max Reger]] (2 verze) a [[Awadagin Pratt]]. Existuje také verze pro [[žesťový kvintet]] od Neila Balma, se kterou vystupovalo hudební uskupení The Canadian Brass.
 
== V populární kultuře ==
* část ze začátku passacaglie se dvakrát objevuje ve filmu ''[[Kmotr (film)|Kmotr]]'', společně s jinými varhanními skladbami a s ukončením preludia BWV 532
* orchestrální verze passacaglie byla použita do úvodní scény filmu ''[[Bílé noci (film)|Bílé noci]]'' z roku 1985, ve kterém [[Michail Nikolajevič Baryšnikov|Michail Baryšnikov]] tancuje balet ''Le Jeune Homme Et La Mort''
* úryvek z transkripce pro klavír je použit ve filmu ''[[Život pod vodou]]'', kde ji hraje [[Angela Hewitt]] (autorem transkripce je EugeneEugen d'Albert).
* [[jazz]]ové podání BWV 582 bylo nahráno v roce [[1973]] flétnistou [[Hubert Laws|Hubertem Lawsem]] na labelu ''Carnegie Hall'', studiová verze pochází z alba ''Afro-Classic'' z roku [[1970]]
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Passacaglia_a_fuga_c_moll,_BWV_582“