René Descartes: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: be:Рэнэ Дэкарт, ro:René Descartes |
Doplnění o Descartovu filosofii |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Descartes.jpg|right|185px|thumb|René Descartes]]
'''René Descartes''' ([[latina|lat.]] ''Renatus Cartesius'') ([[31. březen|31. března]] [[1596]] – [[11. únor]]a [[1650]]) byl francouzský [[filozof]], [[matematik]] a [[fyzik]]. Je známý vynálezem číselné reprezentace geometrických objektů známé jako [[Kartézská soustava souřadnic|kartézský systém souřadnic]].
Svou filozofickou argumentaci založil na matematických principech a metodách. Přispěl k vývoji matematiky jako jeden ze zakladatelů analytické geometrie a optiky objevem zákona lomu paprsků. Descartesův hluboký vliv lze vystopovat v dílech racionalistů, empiriků a materialistů, kteří sice odmítli jeho teorie, ale poučili se z jeho racionální důkladnosti. Descartes byl vzdělán jezuity, poté studoval práva.
Řádek 7:
Descartes byl kvůli svým názorům pronásledován teology, proto nakonec přijal pozvání královny Kristiny a našel útočiště ve [[Švédsko|Švédsku]], kde zemřel.
==Descartova [[filosofie]]==
Základní témata Decartových myšlenek je podobný jako [[Augustinus|sv. Augustin]]: Bůh a duše. Pro toto zkoumání však používá specifickou metodu, všechny myšlenky získává dedukcí z nejjednodušších základních pojmů.
"''Má-li být všechno poznání odvozeno z nejjednodušších principů, musím si napřed zjednat jistotu o nepochybnosti svého východiska. Co je však jisté? Abych mohl bezpečně postupovat kupředu, nebudu zprvu pokládat za jisté nic. Budu pochybovat o všem, abych zjistil, co obstojí před touto radikální pochybností. Pochybovat musím nejen o všem, co jsem se naučil ve školách, z knih anebo stykem s lidmi, nýbrž i o tom, zda tento svět, který mne obklopuje, skutečně existuje, anebo je pouhým výmyslem, a zda jej vnímám takový, jaký je - vždyť vím, že člověk je často obětí mnohých smyslových kalmů. A pochybovat musím rovněž o tom, co se zdá být vůbec nejjistější, o principech matematiky, protože je možné, že náš lidský rozum nedostačuje k poznání pravdy a trvale nás uvádí v omyl.''"
Když tedy všechno zpochybnil, hledal, zda nelezne nějakou jistotu. „Myslím, tedy jsem“ (celý citát zní „Pochybuji, tedy myslím, myslím, tedy jsem“, latinsky ''„Dubito ergo cogito, cogito ergo sum“'') je první neotřesitelná jistota v radikálním pochybování. Vše by mohl být klam, může se zpochybnit všechno, jen ne to, že právě teď, v tento okamžik, pochybuje. "''V této jistotě mám zároveň kritérium a vzor pravdy. Vše, co poznánám stejně bezprostředně, stejně jasně a zřetelně jako tuto větu, musí být tedy stejně jisté. Podaří-li se objevit ještě něco, co by bylo právě tak jisté, učiníme další krok k budování opravdové [[filosofie]].''"
Jako další jistotu objevuje, že má v sobě ideu [[Bůh|Boha]] jako nekonečné, všemocné a vševědoucí bytosti. Tato idea nemůže pocházet z vnímání vnějšího světa ani si ji nemohl vytvořit sám, neboť konečný a nedokonalý tvor si nemůže sám ze sebe vytvořit ideu nekonečné a dokonalé bytosti. Tento druhý krok můžeme označit jako teologický důkaz existence [[Bůh|Boha]].
V dalším kroku získává jistotu o realitě smyslového světa: "''K vlastnostem dokonalé bytosti musí nutně náležet i pravdivost. Kdyby Bůh nebyl pravdivý, nebyl by dokonalý. Je tedy nemyslitelné, aby mne chtěl pravdymilovný Bůh klamat a předstíral před mým zrakem tento svět pouze jako klamný přelud.''"
===Descartův [[ontologie|ontologický]] model===
Descartes rozlišuje Boha jakožto nekonečnou a nestvořenou [[substance|substanci]], dále nalézá '''dvě substance stvořené''': nemyslící tělesnou substanci s hlavním atributem rozprostraněnosti (''res extensa'') - svět těles, a nerozprostraněnou duchovní substanci s atributem myšlení (''res cogitans'') - neprostorový a netělesný duch, myšlení. Descartes je tedy v tomto učení zastánce [[dualismus (filosofie)|dualismu]]. Rozlehlost i myšlení, tělo i duch jsou v člověku svázány, jak mohou obě substance působit v jedné bytosti těsném spojení, a dokonce na sebe působit, nedovede odpovědět. Na tyto otázky pak navázali Descartovy následovníci ([[Leibniz]], [[Baruch Spinoza|Spinoza]], [[okkasionalismus|okkasionalisté]] a další).
====Svět těles====
Poznávání světa těles smysly považuje za příliš nejasné, podobně jako ostatní filosofové tohoto racionalistického věku. Plnohodnotné [[poznání]] je to, které se může vyjádřit v průzračných, rozumových, matematických pojmech. Pro svět těles je to rozlehlost, vyplnění prostou. Tělesa jsou prostorem a prostor sestává z těles, prázdný prostor neexistuje.
== Díla ==
* ''Úvaha o první filozofii'', 1641
* ''[[Rozprava o metodě]]'', 1637
* ''Principy filozofie'' - ''Principia philosophiae'', 1644
* ''Dopisy o lidském štěstí''
* ''Vášně duše''
== Externí odkazy ==
| |||