Konstantin I. Veliký: Porovnání verzí

Odebrány 2 bajty ,  před 4 lety
(→‎Náboženská politika: Πιστεύω místo Πιστεύομεν)
 
==== Náboženská politika ====
Konstantin proslul jako první [[Křesťanství|křesťanský]] římský císař, jeho vláda tak představovala zásadní zvrat v [[Dějiny církve|dějinách církve]]. V roce [[313]] vydali Konstantin a Licinius Edikt milánský, který zakázal trestání osob hlásících se ke křesťanské víře, navrátil [[Církev|církvi]] a jednotlivým křesťanům veškerý zkonfiskovaný majetek a zavedl toleranci vůči všem náboženstvím. Ovšem je třeba připomenout, že už v roce [[311]] poskytl [[Galerius]] tolerančním ediktem křesťanům právo praktikovat své náboženství za podmínky, že se budou modlit za blaho státu. Historikové se často přou o to, zda Konstantin konvertoval ke křesťanství v mládí pod vlivem své matky [[Flavia Iulia Helena|Heleny]], nebo zda si osvojil křesťanskou víru v [[Bůh|Boha]] postupně v průběhu života. Nicméně zdá se, že se ke křesťanství definitivně obrátil až v pokročilejším věku. Často je namítáno, že Konstantinovo obrácení na víru bylo spíše důsledkem jeho politického pragmatismu než náboženského přesvědčení. To ale nelze nijak spolehlivě prokázat ani vyvrátit. Ač se přiklonil ke křesťanství, podržel si Konstantin titul ''[[pontifex maximus]]'', který mu zaručoval postavení v čele pohanského kněžstva.
 
[[Soubor:Constantine's conversion.jpg|thumb|upright=1.3|''Konstantinova konverze'' od [[Peter Paul Rubens|Rubense]]]]