Gottfried Benn: Porovnání verzí

 

Narodil se v rodině [[luteránství|luteránského]] kněze, měl také studovat [[teologie|teologii]], ale později přešel na [[Lékařství|medicínu]] a po vystudování začal pracovat jako [[patologie|patolog]]. Z těchto zkušeností čerpá jeho první a patrně nejvýznamnější básnická sbírka, kontroverzní cyklus ''Morgue'' (Márnice, [[1912]]), rozvíjející [[nihilismus|nihilisticky]] pojímané motivy marnosti a odpornosti lidského těla na pozadí jakýchsi básnických [[pitva|pitevních]] protokolů. Tuto tematiku později opustil, motivy marnosti a nihilismu ale prostupují celým jeho dílem. V roce [[1914]] strávil krátký čas jako vojenský lékař na frontě, později se stal lékařem ve vojenském [[nevěstinec|nevěstinci]]. Zkušeností zde nabytých využil při své pozdější praxi, pracoval v Berlíně jako odborník na [[kožní choroby|kožní]] a [[Sexuálně přenosná nemoc|pohlavní choroby]], ve dvacátých letech téměř nepublikoval.

 

Krátkou dobu sympatizoval s [[nacismus|nacismem]], jeho sympatie ale neměly politický charakter, spíše doufal, že se expresionismus stane oficiální uměleckou ideologií v Německu. V roce [[1932]] byl dokonce zvolen do poetické sekce Pruské akademie. Po noci dlouhých nožů se ale od nacismu odvrátil. Bylo mu zakázáno pokračovat v literární tvorbě, byl označován za degeneráta, dekadenta, Žida, homosexuála a nekrofila. V té době pracoval jako vojenský lékař, psal stále bez naděje na publikaci básně a eseje.

 

 

Jeho básně, psané většinou [[volný verš|volným veršem]], se vyznačují morbidními náměty a [[cynismus|cynickým]] pojetím, dovádějí do mnohdy stěží únosných extrémů expresionistickou poetiku. Na lidstvo Benn pohlíží jako lékař, který si je vědom jeho marnosti a odpornosti, na pozadí těchto zkušeností si klade závažné [[existencialismus|existenciální]] otázky. Pro něj typické motivy nejrůznějších chorob s oblibou konfrontuje s [[erotika|erotickou]] tematikou, ale i s [[romantismus|romantickým]] hledáním podstaty umění a života. V pozdějších básních převládají jazykové i významové experimenty, jeho dřívější poetika mnohdy ustupuje do pozadí. Do češtiny většinu jeho díla přeložil [[Ludvík Kundera]] ve výboru ''Básně'' (ERM, [[1995]]), několik básní je také uvedeno v různých antologiích.

 

== Odkazy ==