Válka v Zálivu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
m oprava odkazu po přesunu |
||
Řádek 41:
* 11. září – Prezident Bush v jednom ze svých projevů uvádí, že „během (řádově) dnů zaplavilo Kuvajt 120 tisíc mužů irácké pěchoty a 850 tanků…“ a začínají ohrožovat Saúdskou Arábii, k jejíž hranici se přiblížili. Pentagon prohlásil, že má satelitní snímky iráckých jednotek poblíž hranic mezi Kuvajtem a Saúdskou Arábií.
* 10. října – Prezident Bush se zasazuje o vojenský zásah, ale podle průzkumů veřejného mínění není americká veřejnost jednoznačně rozhodnuta pro nasazení svých jednotek. 10. října ve slyšení před Kongresem Spojených států vystoupila patnáctiletá dívka, která popisovala událost, při které měli iráčtí vojáci vtrhnout do kuvajtské nemocnice, kde tato dívka měla pracovat, a zabíjet novorozence v inkubátorech. Svědectví mělo vliv na veřejné mínění, představitele Senátu i následné schválení vojenského zásahu. Až v září 1992 vyšlo najevo, že se jednalo o nepravdivé informace. Dívka byla dcerou kuvajtského ambasadora, v té době v Kuvajtu nebyla a své vystoupení před Kongresem konzultovala s experty na [[public relations]].<ref>[http://archive.is/20120529014406/findarticles.com/p/articles/mi_m1316/is_n9_v24/ai_12529902 Kuwaitgate - killing of Kuwaiti babies by Iraqi soldiers exaggerated], Washington Monthly, Sept, 1992 by Ted Rowse</ref><ref>John R. MacArthur: ''Second Front: Censorship and Propaganda in the Gulf War'', Berkeley, CA, University of California Press, 1992</ref>
* 21. října – Saddám Husajn přednesl prohlášení Revoluční velitelské rady. V něm tvrdil, že není ani nejmenší možnost iráckého odsunu z Kuvajtu a všechny pokusy vyhnat Irák by vedly k „matce bitev“. Rada bezpečnosti OSN schválila celkem 12 rezolucí odsuzujících agresi Iráku proti Kuvajtu. Ve většině z nich spolu poprvé hlasovalo všech pět stálých členů. Vznikla koalice 28 států, jejichž jednotky se vydaly do ohrožené oblasti v [[Perský záliv|Perském zálivu]]. Součástí 300tisícové koaliční armády byla i [[Československý protichemický prapor v Perském zálivu
* 17. ledna 1991 začala operace '''Pouštní bouře'''.
Řádek 64:
[[Soubor:USAF F-16A F-15C F-15E Desert Storm pic.jpg|left|thumb|Americká bojová letadla [[F-16|F-16A]], [[F-15|F-15C]], [[McDonnell Douglas F-15 Eagle|F-15E]] nad hořícími kuvajtskými ropnými poli]]
[[Soubor:F-117 Grey Dragon.jpg|thumb|[[F-117]]]]
Válka v Zálivu je specifická tím, jakou úlohu v ní sehrála média. V televizi se sice objevovaly záběry z válčení, jednalo se však především o odosobněné záznamy naváděných raket nebo nočních bojů, při nichž diváci nemohli spatřit umírající vojáky nebo civilisty. [[Pentagon]] po zkušenosti s vlivem médií na průběh války ve Vietnamu přehodnotil situaci a v podstatě převzal iniciativu tím, že přicházel médiím a novinářům vstříc – například prostřednictvím tzv. [[embedded journalism]]u nebo konáním brífingů a tiskových konferencí – mnoho zpráv tak pocházelo právě z těchto zdrojů, pořádaných přímo armádou, nikoliv z vlastní zkušenosti novinářů. U
== Izrael ==
| |||