Benešův mlýn: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: {{Infobox - budova |název = Benešův mlýn |typ = |obrázek = Tábor, Benešův mlýn.JPG |popisek = Benešův mlýn ze břehu Lužnice |využití = mlýn, vodní elektrárna,…
 
překlepy a ve vší úctě ke kolegovi Vítvít odebrán jeden obrázek, který je téměř totožný s obrázkem v infoboxu
Řádek 23:
}}
 
Někdejší '''Benešův mlýn''', dříve zvaný též '''Vendulák''' nebo '''Bendulák''', či '''mlýn Veselých''', je někdejší poměrně impozantní stavbamlýn v [[Tábor|Táboře]]-[[Klokoty|Klokotech]] stojící na pravém břehu řeky [[Lužnice]], asi 2 km od centra [[Tábor|města]].
 
== Dějiny ==
Benešův mlýn byl postavepostaven roku [[1855]] na náklady [[Alois Firstar|Aloise Firstara]]. V&nbsp;roce 1884 mlýn již patřil mlynáři Bendulákovi (Vendulákovi). Do roku 1888 byl splumajitelem mlýna také Jaroslav Jinota. Později pak přešel mlýn do vlastnictví rodu Benešů. Ti také postavili cestu nad mlýnem, která v&nbsp;současné době slouží jako pěší a cyklistická stezka vedoucí k&nbsp;restauraci ''Harrachovka'' a dále k&nbsp;nové [[lávka u Harrachovky|lávce u&nbsp;Harrachovky]] (dříve dřevěná ''Thanabauerova lávka''). Do doby [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl mlýn zhruba poloviční. Poté však přestal kapacitně dostačovat, byl rozšířen a bylo nainstalováno nové, výkonnější zařízení mlýna. Došlo však k&nbsp;technickému naddimenzování. Dosavadní mlýnské vodní kolo bylo kapactiněkapacitně nestačilo na množství energetické výroby. Benešovi pak pravděpodobně mlýn prodali.<ref>http://taborsky.denik.cz/zpravy_region/benesuv-mlyn-opet-zkrasli-udoli-luznice20110215.html</ref>
[[Soubor:Tábor, Benešův mlýn 2.JPG|náhled|vlevo|Benešův mlýn s&nbsp;jezem na Lužnici]]
Benešův mlýn byl postave roku [[1855]] na náklady Aloise Firstara. V&nbsp;roce 1884 mlýn již patřil mlynáři Bendulákovi (Vendulákovi). Do roku 1888 byl splumajitelem mlýna také Jaroslav Jinota. Později pak přešel mlýn do vlastnictví rodu Benešů. Ti také postavili cestu nad mlýnem, která v&nbsp;současné době slouží jako pěší a cyklistická stezka vedoucí k&nbsp;restauraci Harrachovka a dále k&nbsp;nové [[lávka u Harrachovky|lávce u&nbsp;Harrachovky]] (dříve dřevěná ''Thanabauerova lávka''). Do doby [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl mlýn zhruba poloviční. Poté však přestal kapacitně dostačovat, byl rozšířen a bylo nainstalováno nové, výkonnější zařízení mlýna. Došlo však k&nbsp;technickému naddimenzování. Dosavadní mlýnské vodní kolo bylo kapactině nestačilo na množství energetické výroby. Benešovi pak pravděpodobně mlýn prodali.<ref>http://taborsky.denik.cz/zpravy_region/benesuv-mlyn-opet-zkrasli-udoli-luznice20110215.html</ref>
 
V&nbsp;době po roce 1948 byl ve mlýně sklad nábytku a částečně bytové prostory, které však byly z&nbsp;důvodu špatného technického stavu vystěhovány.
 
V&nbsp;90. letech 20. století přešel objekt do soukromého vlastnictví a poté do majetku banky. 2. dubna 1996 mlýn od banky koupil jeho současný majitel Vitězslav Veselý, který jej zrekonstruoval a vybudoval malou vodní elektrárnu.<ref>http://taborsky.denik.cz/zpravy_region/benesuv-mlyn-opet-zkrasli-udoli-luznice20110215.html</ref>
 
== Technické údaje ==