Konferenční tlumočení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
typografické úpravy. Pozor na duplikaci: Již zde je heslo 'Tlumočení'!
wikiodkazy, mezery, tečky.
Řádek 6:
Existuje však i konferenční '''tlumočení konsekutivní''' (následné, kdy řečník a tlumočník hovoří střídavě), např. na vzdělávacích akcích, kde šetří náklady na technické vybavení, kratších společenských akcích, kde není nutná úspora času, nebo na masových shromážděních, kde nelze posluchače vybavit staničkami pro poslech simultánního tlumočení. Simultánní tlumočení vzniklo v průběhu Norimberského procesu (1945-46); v Československu sahají jeho počátky do 50. let 20. století.
 
Přípravě adeptů konferenčního tlumočení se věnuje řada vysokých škol v Evropě i jinde ve světě. V [[Československo|Československu]] to byla od roku 1961 katedra tlumočnictví a překladatelství na tehdejší [[Universita 17. listopadu|Univerzitě 17. listopadu v Praze]], dnes [[Ústav translatologie]] [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|FFUK]].
 
Konferenční tlumočníky v České republice sdružuje výběrová [[Asociace konferenčních tlumočníků]] (ASKOT) , případně [[Jednota tlumočníků a překladatelů]]. V mezinárodním měřítku je to především výběrová Mezinárodní asociace konferenčních tlumočníků (AIIC), sdružující jednotlivce, a [[Mezinárodní federace překladatelů]] (FIT/IFT), sdružující národní organizace. Některé velké mezinárodní organizace si drží pro svoji potřebu stálý kádr konferenčních tlumočníků ([[instituce EU]] v 25 (!) jazycích, [[OSN]], [[UNESCO]], [[NATO]] a další).
 
== Literatura ==
* Jones, Roderick: Conference Interpreting Explained. 1998, ISBN 1-900650-57-6.
 
* Taylor-Bouladon, Valerie: Conference Interpreting — Principles and Practice. 2007, 2. vydání ISBN 1-4196-6069-1.