Čínská lidová osvobozenecká armáda: Porovnání verzí

File:Young girl dressed in soldier attire at the arrival of the press plane in Peking, China - NARA - 194411.tif|Příslušnice armádních složek (1972).

File:J20 impside art.JPG|J-20

File:Type 99 MBT front left.jpg|[[ZTZ-99]]

File:Changhe Z-10.jpg|Changhe Z-10

</gallery>

{{Pahýl}}

 

Čína se vždy snažila dominovat především pozemní vojenskou silou, avšak v posledních letech se značně zaměřuje na námořnictví a letectví.^[3] První letadlovou lodí disponovala v roce 2012 a druhá je výstavbě. Na rozvoj námořnictví má také vliv situace v Jihočínském moři, kde si Čína nárokuje území bohaté na zemní plyn a ropu. Čínská lidová republika disponuje od 60. let 20. století jadernými zbraněmi. Dle instituce SIPRI má dnes Čína 250 jaderných hlavic a tento fakt napomáhá k tomu, že je řazena mezi vojenské supervelmoci. Celkový rozpočet čínské armády na obranu za poslední roky významně roste a přesná částka je velmi diskutabilní. V roce 2001 byly náklady na zajištění bezpečnosti 17 miliard USD a v následujícím roce narostly o tři miliardy, což tvoří meziroční nárůst 17,6 %.^[4] V roce 2004 vydala čínská vláda bílou knihu nazvanou „Čínská národní obrana v roce 2004“.^[5] Tato kniha informuje o vůdčím principu koordinace rozvoje národní obrany a hospodářství a také uvádí, že Čína bude respektovat základní princip mírového znovusjednocení a jedné země. 

V posledních patnácti letech svět zaznamenává každoroční dvouciferný nárůst čínského rozpočtu. Dnes čínská vláda uvádí, že armádní výdaje pro rok 2015 budou činit přibližně 145 miliard amerických dolarů, nicméně je velmi pravděpodobné, že toto číslo je podhodnocené.  Například USA dle čínského ministerstva obrany vynakládá téměř 600 miliard ,^[6] což může být naopak úmyslně nadhodnocené. Je však nepravděpodobné, že čínská armáda v současnosti vynakládá až 4x menší částku, ačkoliv disponuje po USA 2. největší ekonomikou světa. Rozpočet armády v posledních letech roste, Čína se snaží získávat nové technologie a modernizovat tak svou armádu. Pří příležitosti 70. oslav od ukončení 2. světové války uspořádala čínská armáda vojenský průvod v Pekingu. Na tomto průvodu demonstrovala své zdroje a zdůraznila, že nejde jen o oslavu konce 2. světové války, ale taky o uvědomění si role Číny za války a její identity jakožto spojence vítězných mocností. Mluvčí vlády také prohlásil, že tímto chce Čína demonstrovat svou moc Japonsku a postavení na mezinárodním poli. Na průvod byla pozvána celá řada státníků včetně ruského prezidenta Vladimír Putina, který se snaží při každé příležitosti zlepšovat vztahy s Čínou. Čínská lidová armáda prochází v posledních letech velkou modernizací, která je vládou považována za snahu o „zajištění národní bezpečnosti a budování prosperující společnosti ve všech ohledech.“^[7]

 

 

[[Kategorie:Ozbrojené síly Čínské lidové republiky]]