Starokatolická církev: Porovnání verzí

Starokatolická církev považuje za závazné sedm [[ekumenický koncil|ekumenických koncilů]] prvního tisíciletí, stejně jako [[pravoslaví|pravoslavní]] užívají [[Nicejsko-konstantinopolské vyznání]] bez ''[[Filioque]]''. Církev uznává sedm [[svátost]]í. Církev odmítá [[dogma|dogmata]]ta, která vyhlásila římskokatolická církev v průběhu druhého tisíciletí.

}}</ref> Před druhou světovou válkou existovaly též farnosti v [[Starokatolická farnost Arnultovice|Arnultovicích u Nového Boru]], [[Starokatolická farnost Krásná Lípa|Krásné Lípě]], [[Starokatolická farnost Děčín-Podmokly|Děčíně]] a [[Starokatolická farnost Smržovka|Smržovce]]. V Praze má starokatolická církev dvě farnosti: [[Starokatolická farnost Praha|při katedrále sv. Vavřince na Petříně]] (patří k ní rotunda Nalezení svatého Kříže na Starém Městě a kaple svaté Rodiny v Nuslích) a [[Starokatolická farnost Praha – sv. Máří Magdaléna|u kaple svaté Máří Magdaleny]]. Pražské farnosti mají 6 kněží a 3 pastorační asistenty. Pod starokatolickou církev u nás také patří [[Starokatolická farnost Praha – Obec anglicky hovořících|pražská anglikánská farnost]], která má bohoslužby v [[Kostel svatého Klimenta (Nové Město)|kostele u sv. Klimenta]]. Ostatní farnosti spravují vesměs farář nebo administrátor, v některých farnostech doplněný o kooperátora, pomocného duchovního, jáhna, pastoračního asistenta apod.

Prvním správcem rakouského biskupství ve Varnsdorfu byl [[Miloš Čech]]. Po jeho smrti v&nbsp;roce 1922 byl správcem [[Alois Paschek]] (později psán i [[Alois Pašek]]), který pak byl dne 16.&nbsp;července 1924 na 30.&nbsp;synodě zvolen prvním starokatolickým biskupem v&nbsp;Československu. 30.&nbsp;května 1939 odpřísahalo duchovenstvo starokatolické církve pod vedením biskupa věrnost Vůdci{{fakt?Doplňte zdroj}}. Dne 29.&nbsp;června 1946 Alois Pašek zemřel. Po něm byl správcem biskupství zvolen [[Václav Jaromír Ráb]], jehož po abdikaci v&nbsp;roce 1950 z&nbsp;rozhodnutí synodní rady nahradil mladý pražský kněz [[Augustin Podolák]], v&nbsp;roce 1956 však byl zbaven státního souhlasu a donucen odstěhovat se z&nbsp;Varnsdorfu, následně prošel i vězněním a brutálními výslechy. Na 37.&nbsp;synodě v&nbsp;červenci 1968 byl Augustin Podolák zvolen biskupem a následně 15.&nbsp;prosince 1968 v&nbsp;Utrechtu vysvěcen, na podzim 1971 však přišel o [[státní souhlas]] (zemřel 7. ledna 1991).

* [[Mariavitismus| Starokatolická církev Mariavitů v Polsku]] ''(biskupství lubelsko-podleské, biskupství slezko-lodžské a biskupství varšavsko-plocké; od r. 1924 mimo Utrechtskou unii, v roce 2014 znovupřijata)''