Rychtář: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m Náhrada dle ŽOPP z 4. 11. 2015; kosmetické úpravy |
||
Řádek 7:
Mezi povinnosti a práva rychtáře patřilo nižší soudnictví ve městě či vesnici, správní funkce, zastupoval obec vůči okolí a často také byl reprezentantem [[vrchnost]]i a ručil jí za dodržování povinností a příkazů a vybírání daní, poplatků a úroků. Ve městech mu v této činnosti měla pomáhat rada [[konšel]]ů (jejich pravomoci a povinnosti se opět lišily z místa na místo). Bezprostředně po lokaci města se rychtářem obvykle stával [[lokátor]]. V průběhu [[14. století]] byla moc rychtářů oslabována a do popředí se dostávala osoba [[purkmistr]]a, volené hlavy rady [[konšel]]ů. Z rychtáře se tak stal čistě vrchnostenský (či královský) úředník a v druhé polovině [[15. století]] a především ve století šestnáctém města začala od vrchností (krále) rychty vykupovat a tak se zbavovat přímého dohledu. Zdá se, že v 15. a [[16. století]] byla do funkcí královských rychtářů často uváděna nižší [[šlechta]].
Synonymně se pro rychtáře v pramenech nachází výraz ''šoltys'', tento název byl preferován v oblastech [[franské právo|franského práva]] (hlavně sever Čech, Moravy, dále ve Slezsku a Lužici), rychtář pak v oblastech [[magdeburské právo|magdeburského práva]]. Označení ''fojt'' se objevuje na Moravě.{{
== Literatura ==
Řádek 16:
| odkaz na autora = Zikmund Winter
| titul = Kulturní obraz českých měst : Život veřejný v 15. a 16. věku : mezi roky 1420-1620
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/541636
| vydavatel = Matice česká
| místo = Praha
| |||