Eliška Rejčka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
drobné změny - upřesněny nejisté informace
Řádek 76:
== Válka královen ==
V zemi vykrystalizovaly dvě skupiny šlechty, jedna vedená Jindřichem a Rejčkou, druhá [[Eliška Přemyslovna|Eliškou Přemyslovnou]] a [[Vilém Zajíc z Valdeka|Vilémem Zajícem z Valdeka]]. Jindřicha totiž mnozí považovali za většího ochránce českých zájmů než Lucemburka a ctižádostivou královnu Elišku.
Jindřich z Lipé byl [[26. říjen|26. října]] [[1315]] na Pražském hradě snad z popudu Elišky Přemyslovny a s královým souhlasem zajat a uvězněn v okovech na hradě [[Týřov]]ě. VětšinaČást české a moravské šlechty se za Jindřicha postavila a Jan Lucemburský byl nucen ho po šesti měsících věznění za zástavu několika hradů a šesti rukojmí propustit<ref>''Zbraslavská kronika'', str. 298–299</ref> a Elišce vyplatil 10 tisíc [[hřivna|hřiven]] stříbra, aby získal její [[věnná města]].
 
== Šťastná léta v Brně ==
[[Soubor:Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno).JPG|thumb|left|[[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně]], místo Rejččina a Jindřichova posledního odpočinku]]
Roku [[1318]] se Rejčka přestěhovala na Moravu, kde Jindřich zastával úřad zemského [[zemský hejtman|hejtmana]]. Lesk jejich dvora si podle současníků v ničem nezadal s dvorem královským. Tou dobou začalyse obnovily i dobré vztahy mezi králem Janem, Rejčkou a jejím životním druhem. Roku [[1323]] Eliška založila ženský [[Starobrněnský klášter|cisterciácký klášter]] se špitálem na [[Staré Brno|Starém Brně]], [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|baziliku Nanebevzetí Panny Marie]] a roku [[1324]] farní [[Kostel svatého Vavřince (Brno-Komín)|kostel svatého Vavřince]] v [[Brno-Komín|Brně-Komíně]]. Zasloužila se rovněž o vznik osmi cenných iluminovaných rukopisů. Rejčka hospodařila tak dobře, že mohla půjčit peníze i králi Janovi. Roku [[1329]] Jindřich z Lipé zemřel.
{{Citát|… v den svatého Rufa mučedníka, zemřel v Brně muž urozený a statečný, Jindřich starší, řečený z Lipé, o němž se často děje zmínka v předcházejícím vypravování, protože byl bohatstvím, mocí a světskou slávou nejvíce nad ostatní pány povýšen. Pro jeho smrt tolik plakala a žalostila královna Alžběta, zvaná Hradecká, že to budilo úžas všech, kdož viděli její nářek. A protože se nechtěla od něho odloučiti jak v životě, tak i v smrti, ustanovila, aby bylo jeho tělo s úctou pochováno v klášteře jejího nového založení…|''Zbraslavská kronika''<ref>''Zbraslavská kronika'', str. 376</ref>}}