Rituál: Porovnání verzí

Odebráno 20 bajtů ,  před 5 lety
'''[[Bohoslužba]]''' je v judaismu každodenní rituál, který je nutno provádět třikrát denně. Modlitby se dělí na ranní (''šachrit''), odpolední (''[[mincha]]'') a večerní (''maariv'').  (zdroj)
 
'''[[Pidjon ha-ben]]''' znamená, že když se manželům narodí prvorozený syn, musí být tradičně (dle starého zákona) vykoupen. Tento rituál probíhá potom, co chlapec obdrží své jméno a je mu provedena [[obřízka]]. Peníze, za které je svým otcem vykoupen, v mnoha případech putují na dobročinné účely, či na rekonstrukci [[Synagoga|synagogy]]. <ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení = Niebauerová|jméno = Lucie|titul = ŽIDOVSKÉ TRADICE A ZVYKY|url = http://www.praguecityline.cz/tematicke-trasy/zidovska-praha/zidovske-tradice-a-zvyky|vydavatel = |místo = Praha|datum vydání = 2012|datum přístupu = 3.11.2015}}</ref>
 
==== Uzavření manželství ====
Svatba, neboli posvěcení manželství, je velmi slavnostní společenská záležitost.  Má mnoho pravidel, která jsou pro [[Židé|Židy]] nezbytná a nepostradatelná. Židovské právo uzavírá sňatek dle tří odlišných prostředků: ''převedení věci'', která má určitou cenu – „kesef„kesef“, potom ''dokladu nebo listiny'', nazývané „šetar“ a ''společného života'' – „bija„bija“. Celá slavnost je zahájena dopolední modlitbou a probíhá za účasti celé židovské obce. Důležité je, aby zde nechyběli „minjan“ – minimálně deset dospělých židovských mužů. V místě konání události je vždy připraven baldachýn, kterému se říká „chupa„chupa“. Symbolizuje nový domov budoucích manželů a zároveň označuje uzavření sňatku. <ref name=":1">{{Citace monografie|příjmení = de Vries|jméno = Simon|příjmení2 = |jméno2 = Philip|titul = Židovské obřady a symboly|vydání = 1.|vydavatel = Vyšehrad|místo = Praha|rok = 2009|počet stran = 299|strany = 203-211|isbn = 978-80-7021-963-8}}</ref>
 
Ženich a nevěsta se nejprve setkávají s jejich kmotry. Právě ti je k chupě dovedou. Dalšími účastníky slavnosti jsou svědci, kteří mají za úkol dohlédnout nad ženichovým podpisem svatební smlouvy. Ta je většinou podepsaná již před samotným obřadem. Obřad zahajuje [[rabín]], plní pohár vínem, ze kterého se musí budoucí manželé napít. Od této chvíle budou život prožívat společně. Poté se předávají prsteny. Nevěsta musí od ženicha dostat tzv. „kesef„kesef“, což je kus stříbra. <ref name=":1" /> Následuje přednes [[žalm]] a zazní požehnání. Celé manželství je stvrzeno až potom, co nastane „jiduch“ – spojení. Pár v tiché místnosti poprvé jí společné jídlo. Tímto je jejich společný život plně vyjádřen.  Novomanželé upíjejí z poháru podruhé a před ženicha se postaví cokoliv křehkého, co musí nohou rozbít.  Tím je celá chupa ukončena. Následuje popřání štěstí - „[[mazal tov]]!“ a společná slavnostní hostina. <ref name=":1" />
 
==== Židovský pohřeb ====
[[Židovský způsob pohřbívání|Židovský pohřeb]] patří mezi rituály, které stejně jako u ostatních náboženství značí rozloučení se zemřelou osobou. Zesnulý je zahalen do bílého pohřebního pláště – „rubáše“ a následně uzavřen do rakve. Pohřeb my se měl konat nejlépe v ten den, kdy osoba zemřela. Zpopelnění zesnulého je v židovství zcela zakázané. Během pohřební ceremonie jsou odříkávány [[Modlitba|modlitby]] a následuje smuteční řeč, které se ve většině případů ujímá rabín. Poté se všichni účastníci smutečního obřadu seřadí do zástupu''. Jako první vychází “hodnostář„hodnostář pohřebního bratrstva”'' s malou pokladnou na milodary. Dále blízcí příbuzní, představenstvo pohřebního bratrstva, rabín a jako poslední muži, po nich až ženy. Po přesunutí rakve do hrobu každý symbolicky přisypává tři lopatky hlíny. Zbytek obřadu probíhá v [[Synagoga|synagoze]]. Na konci si všichni symbolicky umyjí ruce a přesouvají se na “hostinu útěchyútěchy”.” <ref name=":0">{{Citace elektronické monografie|příjmení = Niebauerová|jméno = Lucie|titul = ŽIDOVSKÉ TRADICE A ZVYKY|url = http://www.praguecityline.cz/tematicke-trasy/zidovska-praha/zidovske-tradice-a-zvyky|vydavatel = |místo = Praha|datum vydání = 2012|datum přístupu = 3.11.2015}}</ref>
 
Pro truchlící pak začíná šiva, smuteční týden. Den pohřbu se počítá jako první. Během tohoto týdne by truchlící neměli opouštět své obydlí. Tím zesnulému vyjadřují veškerou úctu a soucítění. <ref>{{Citace monografie|příjmení = De Vries|jméno = Simon|příjmení2 = |jméno2 = Philip|titul = Židovské obřady a symboly|vydání = 1.|vydavatel = Vyšehrad|místo = Praha|rok = 2009|počet stran = 299|strany = 269|isbn = 978-80-7021-963-8}}</ref>
 
==== Rituální předměty ====
 
===== [[Mezuza]] =====
Do tohoto pergamenového obdélníku jsou vypisovány biblické pasáže. Bylo známo, že Židé tyto [[Pergamen|pergameny]] nosili zavěšené kolem krku. Měly prý jakési ochranné vlastnosti. Dvakrát během sedmi let se kontroluje jejich stav a pokud jsou opotřebované nebo nastává nějaké neštěstí, vždy se vyměňují za nové. [[Mezuza]] se umisťuje „diagonálně na pravé veřeje všech místností kromě koupelen a toalettoalet“.“ <ref name=":2">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Židovské ceremoniální předměty|url = http://embassies.gov.il/Praha/AboutIsrael/People/Pages/Jewish-Ceremonial-Objects.aspx|vydavatel = Velvyslanectví Státu Izrael v České republice|místo = Praha|datum vydání = 2015|datum přístupu = 3.11.2015}}</ref>
 
Ukázky drážek ve veřejích lze vidět ve starých židovských čtvrtích v [[Izrael|Izraeli]], například v jeruzalémském Starém Městě nebo v Hebronu. Na konci pergamenu se vyskytuje jedno z božích jmen a zároveň akronym výrazu šomer dlatot jisrael – „ten, který chrání dveře Izraele.“ <ref name=":2" />
 
===== Šabatové jídlo =====
[[Šabat]] je oficiálním dnem odpočinku. Každá rodina ho dodržuje jiným způsobem, často je však doprovázen typickými rituály, které daly vzniknout mnoha ceremoniálních předmětů. <ref name=":2" /> Většinou začíná v pátek večer, předtím, než zapadá slunce. „Dříve, než se setmí, musí být dokončeny všechny domácí práce.“ <ref name=":3">{{Citace monografie|příjmení = De Vries|jméno = Simon|příjmení2 = |jméno2 = Philip|titul = Židovské obřady a symboly|vydání = 1.|vydavatel = Vyšehrad|místo = Praha|rok = 2009|počet stran = 299|strany = 59|isbn = 978-80-7021-963-8}}</ref> Paní domu zapaluje svícen, který se umisťuje tak, aby byl „vidět od šabatového stolustolu“. <ref name=":3" />
 
Večeři v tento svátek předchází tzv. „kiduš„kiduš“. Znamená požehnání vínu. Při tomto obřadu se používají speciální poháry, které jsou v rodině velmi ceněné a často se předávají z generace na generaci. Také se žehná šabatovým bochníkům, nazývajícím se „chala, pl. chalotchalot“. Ty se při odříkávání modlitby přikrývají vyšívanou přikrývkou „chalu„chalu“. Nůž, kterým se chala krájí, je vyzdoben speciálními nápisy, jako například „vyhrazeno pro svatý šabatšabat“.<ref name=":2" />
 
Poté následuje sváteční večeře. Na konci Šabatu se provádí „havdala„havdala“, krátký obřad, který ukončuje šabat a vítá začátek nového týdne. Při tomto rituálu se užívají tři ceremoniální předměty: spletená svíce, schránka na koření a pohár. Většinou jsou zhotoveny ze zlata a stříbra. <ref name=":2" />
 
=== Africké rituály ===
Neregistrovaný uživatel