Canal du Midi: Porovnání verzí

Přidáno 20 bajtů ,  před 5 lety
m
má se říkat průplav, tak se tu i jmenuje obecný článek
m (Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira))
m (má se říkat průplav, tak se tu i jmenuje obecný článek)
]]
[[Soubor:Pierre-Paul Riquet.jpg|thumb| upright=1.0|Pierre-Paul Riquet]]
'''Canal du Midi''' je 240 km dlouhédlouhý [[průplav]], technické vodní dílo, mezi [[Toulouse]] a [[Sète]] ve Francii, vybudovanévybudovaný v letech [[1666]]-[[1682]], kterékterý spojilospojil [[Atlantský oceán]] se [[Středozemní moře|Středozemním mořem]]; odtud označení '''canal des Deux Mers''', „Kanál dvou moří“. Na něj pozdějipozděj navázal paralelní kanálprůplav podél řeky [[Garonna|Garonny]] a další díla, která významně ovlivnila hospodářství celé oblasti. Průkopnické technické dílo dnes slouží hlavně turistice. Canal du Midi byl v roce [[1996]] zapsán na Seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]].
 
== Historie ==
 
Myšlenka propojit Atlantský oceán se Středozemním mořem a vyhnout se tak oklice přes [[Gibraltarský průliv]] se objevila už ve starověku, ožila v [[16. století]], kdy potřeba dopravy velkých objemů zboží stoupala a vodní doprava byla jediným schůdným řešením. Myšlenky se později ujal místní šlechtic a správce královské daně [[Pierre-Paul Riquet]], který přesvědčil krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] o technické uskutečnitelnosti díla. Mnoho předchozích projektů ztroskotalo na tom, že kanál musí překonávat rozvodí Atlantského oceánu a Středozemního moře, a nemá tedy jednotný spád. Riquet využil zkušeností se stavbou podobného kanáluprůplavu Briare, který spojil [[Loira|Loiru]] se [[Seina|Seinou]] a zjistil, že nedaleko rozvodí jsou zdroje vody, které lze zadržet v nádrži a jimi pak kanál zásobovat. Na svém statku pak postavil podrobný model, na němž studoval vodní poměry.
 
Roku [[1666]] král [[Ludvík XIV.]] stavbu povolil a svěřil ji Riquetovi, který ji pak s dalšími odborníky projektoval a vedl. Podílel se také 20 % nákladů na stavbě (40 % financoval stát a 40 % kraj), která byla dokončena až rok po jeho smrti a stala se dědictvím jeho rodiny. Z původních odhadů na 10 milionů liber se náklady vyšplhaly na 17 až 18 milionů. Na stavbě, která musela překonávat i další technické problémy (například [[tunel]] v Malpas, řadu [[most]]ů přes řeky atd.), pracovalo asi 12 000 lidí, zčásti sezónně. Riquet je však velmi dobře platil a zajistil jim i placené svátky a podporu v nemoci. V letech [[1667]]–[[1671]] byl vybudován úsek z Toulouse do rozvodí v Naurouze a do Trebes, kde roku [[1672]] začal pravidelný provoz. V letech 1671–[[1682]] byla vybudována druhá větev do Sète a roku [[1683]] byl zahájen provoz. Po Riquetovi, který roku [[1680]] zemřel, vedl stavbu jeho spolupracovník F. Andréossy.
 
Roku [[1686]] pověřil [[král]] revizí kanáluprůplavu slavného [[Pevnost (stavba)|pevnostního]] architekta [[Sébastien Le Prestre de Vauban|Vaubana]], který jijej v následujících osmi letech podstatně zdokonalil a rozšířil, včetně 49 [[akvadukt]]ů a mostů přes [[Řeka|řeky]], které zajistily pravidelné zásobování vodou po celý rok. Roku [[1776]] byl vybudován spojovací kanálprůplav do [[Narbonne]], roku [[1810]] bylo napojeno [[Carcassonne]] a v letech [[1836]]–[[1857]] byl vybudován paralelní kanálprůplav k řece Garonně z Toulouse do [[Bordeaux]], který zajistil pravidelný provoz na celé trase. Lodě tahali koně a muly, roku [[1857]] bylo přepraveno 110 milionů tunokilometrů a přes 100 tisíc osob. Od 80. let [[19. století]] začala kanálu konkurovat železnice, ve 30. letech se sice provoz oživil díky motorovým člunům, brzy však ustal a od 70. let 20. století slouží kanál převážně turistice (přes 10 tisíc lodí ročně). Kromě toho slouží k zavodňování asi 40 tisíc ha půdy.
 
== Popis ==
[[Soubor:Profil canal du midi.png|thumb| upright=1.3| Výškový profil kanálu: <br />1 - Toulouse <br />2 - Naurouze, rozvodí<br />4 - Carcassonne<br />5 - Trebes<br />8 - Sete (ústí)]]
Profil kanáluprůplavu byl původně navržen na šířku 18 m na hladině, 10 m u dna, povolený ponor 1,6 m. Plavební komory měly šířku 6 m a délku 30 m, po špatných zkušenostech s hroucením bočních stěn je však Riquet začal stavět jako oválné s max. šířkou 10 m. Na kanáluprůplavu je 63 zdymadel, 126 mostů, 55 akvaduktů, 7 kanálových mostů, 6 přehrad a 1 tunel.
 
Výškový profil nejprve stoupá z Toulouse na rozvodí v Naurouze o 57&nbsp;m a pak klesá o 189,4&nbsp;m do Sete u Středozemního moře. Do rozvodí se přivádí ze vzdálenosti asi 30&nbsp;km voda, shromážděná z potoků a říček na úpatí Černé hory (''Montagne noire'') do hlavní nádrže (jezero Saint-Ferréol) o rozloze 67&nbsp;ha a několika pomocných, které dodávají ročně přes 90 milionů&nbsp;m² vody. Na hospodaření s vodou se podílí i řada řek, které také odvádějí přebytečnou vodu.
 
=== Související články ===
* [[Kanál (průplav)Průplav]]
 
=== Externí odkazy ===