Zulové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: +odkaz na film VB |
oprava citačního aparátu |
||
Řádek 40:
[[Soubor:Isandlwanazulumem.JPG|thumb|Památník bitvy u Isandlwany]]Po tvrdém sporu o následnictví se Šakovým nástupcem stal Dingane, jenž se u moci udržel následujících dvanáct let.<ref name="Jihoafrická republika22">Zimák, s. 22.</ref> Jeho následovníky byli v letech 1840 až 1872 [[Mpande]] a v letech 1873 až 1884 [[Kečwaya]], který však roku 1879 odešel po obsazení svého království Brity do exilu.<ref name="Náboženství Afriky 128">Lawson, s. 128.</ref>
Výboje vládce Zuluů Šaky způsobily stěhování mnoha kmenů včetně některých Zuluů do jiných částí jižní Afriky. Část z nich se tak dostala na území [[Zimbabwe]] ([[Ndebelové]]), či [[Malawi]] a [[Tanzanie]] ([[Ngoniové]]). Na mnoha místech pak vznikala další království ([[Svazijsko|Svazijské]], [[Gaza (říše)|Gaza]]) ze smíšených národností. Převážná část Zuluů zůstala na území dnešní [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]].<ref name="Abeceda národů 202">Abeceda národů, str. 202. </ref> Spolu s nimi dnes v Jihoafrické republice žijí kmeny [[Xhosové|Xhosa]], [[Sotho]] a [[Tswana]], dále pak přistěhovalí běloši a asiaté převážně z [[Indie]] (např. známý [[Mahátma Gándhí|Gándhí]]). Ti všichni se spolu zčásti začali mísit a dnes zde barevní míšenci tvoří 10 % všeho obyvatelstva. Dalších 18% jsou běloši, 3,5% asiaté a zbytek černoši.<ref name="Jižní Afrika10">Gostelow a Bernstein, s. 10.</ref>
Čtyřicet let po bitvě U Krvavé řeky se rozhodli zlomit vojenskou sílu Zuluů Britové. Jejich tehdejšímu náčelníkovi Kečwajovi zaslali koncem roku 1878 ultimátum, kterým požadovali rozpuštění armády. Zuluové zmobilizovali ihned 30 000 bojovníků, na které zaútočilo v lednu 1879 pět kolon britských vojáků. Zuluové sice dokázali zlikvidovat přes 1300 Britů v jednom z táborů ([[bitva u Isandlwany]]), avšak v následujícím střetnutí u Ulundi byli pobiti a rozprášeni. Následně byli příslušníci národa Zuluů zahnáni do 13 rezervací, jejichž správu převzali dosazení náčelníci kontrolovaní Brity.<ref name="Jihoafrická republika27">Zimák, s. 27.</ref>
Řádek 48:
Objevy zlata a drahokamů způsobily další prudký nárůst zlatokopů z Evropy a nepřímo zapříčinily dvě [[búrské války|anglicko-búrské války]]. Po vítězství [[Spojené království|Velké Británie]] vznikl roku 1910 nový stát, [[Jihoafrická unie]], který oba búrské státy pohltil. Byl postaven na [[apartheid]]u, systému založeném na oddělení [[Lidská rasa|ras]], a byl za to ostatním světem kritizován a stále více bojkotován. Uvnitř unie vznikaly organizace Indů, míšenců a černochů, které proti rasovým zákonům protestovaly. Do čela [[Africký národní kongres|Afrického národního kongresu]] (ANC), založeného roku 1923, se postavil reverend [[John Dube]], zulský kněz a novinář, který své vzdělání získal ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]].<ref name="Jihoafrická republika35">Zimák, s. 35.</ref>
Z království [[KwaZulu]] vytvořeného Šakou Britové v letech 1884 až 1887 vytvořili protektorát nazvaný ''Zululand'' a později ho začlenili do provincie [[Natal]]. Na sklonku 19. století dokonce britská poštovní správa vydala několik známek s označením Zululand. Roku 1913 bylo tradiční zulské území prohlášeno domorodou reservací.<ref name="Náboženství Afriky
[[Jihoafrická unie]] vystoupila roku 1961 ze svazku [[Commonwealth|Britského společenství národů]] a v témže roce se změnila na [[Jihoafrická republika|Jihoafrickou republiku]]. Docházelo k řadě demonstrací domorodého obyvatelstva (nejznámější roku 1976 v [[Soweto|Sowetu]], předměstí Johanesburgu),<ref name="Jihoafrická Republika23">Tureček s. 23.</ref> k vyhlášení stanného práva, svět na stát uvalil [[Embargo|obchodní embargo]]. Vznikla první [[odbory|odborová]] organizace černochů a míšenců ICU, pak i další nejen odborové organizace, a mezi nimi i Komunistická strana.
| |||