Palmýra: Porovnání verzí

Přidáno 85 bajtů ,  před 4 lety
→‎Historie: odkazy, typo
(→‎Chrám Baal-Shamin: Doplněny informace o zničení památek.)
(→‎Historie: odkazy, typo)
Mezi roky 17 a 19 našeho letopočtu byla Palmýra plně obsazena Římany pod vedením [[Tiberius|Tiberia]]. Později jeho nástupce [[Caligula]] začlenil město do římské provincie. Význam města stále rostl, hlavně díky obchodní cestě spojující Persii, Indii, Čínu a Římské říše. Roku 129 navštívil město [[Hadrianus]], prohlásil ho za svobodné a přejmenoval na Hadriana Palmyra.
 
Vzestup [[Sásánovci|Sásánovců]] (Perskáperská královská dynastie) znamenal další problémy pro Řím. Ardašír vyhnal Římany roku 230 n. l. z Mezopotámie, jeho nástupce [[Šápúr I.|Šápúr]] v [[Bitva u Edessy|bitvě u Edessy]] porazil a zajal římského císaře [[Valerianus|Valeriana]].
 
V té době byl vládcem Palmýry Septimius [[Odaenathus]]. K moci se dostal díky svým vojenským úspěchům. Podporou Říma získal mnoho titulů od vděčných římských císařů. V roce 262 napadl a porazil Peršany, tím pro Řím ovládl Sýrii a byl oslavován jako zachránce říše. Dalším útokem zatlačil Peršany zpět za [[Tigris|Tigrid]] a prohlásil se římským císařem. Při návratu z tažení byl zavražděn v Emse[[Homs|Emese]].
 
Vlády se chopila Odaenathova manželka [[Zenobie|Zenobia]], přijala titul Augusta. Zatímco Řím měl potíže na jiných frontách, nevěnoval Palmýře pozornost, Zenobia převzala kontrolu nad několika městy ve střední Sýrii. Poté, co se otevřeně vzbouřila Římu, napadla i Egypt. Římský vojevůdce Aurelianus získal rychle zpět Zenobií dobytá území. A poté vytáhl proti Palmýře, kterou na jaře roku 272 obsadil. Zenobia se pokusila zachránit útěkem k Eufratu, kde byla zajata. Aurelianus byl nejdříve k obyvatelům města mírný, ale po druhém povstání byla Palmýra zničena.
 
Za vlády císaře [[Diocletianus|Diokleciána]] se Palmýra částečně obnovila. Dioklecián ve městě založil vojenský tábor. Ve 4. století se dostalo do Palmýry [[křesťanství]].
Ve 4. století se dostalo do Palmýry křesťanství.
 
== Palmýrské umění ==