Method Kaláb: Porovnání verzí

'''Method Kaláb''' ([[10. červenec|10. července]] [[1885]], [[Žďár nad Sázavou#Místní části|Veselíčko]] – [[17. listopad]]u [[1963]], [[Praha]]) byl český [[Grafika|grafik]], [[ilustrátor]], tiskař, [[typograf]], tvůrce písma, odborný [[publicista]] a [[Bibliofilie|bibliofilský]] specialista.

Vyučil se sazečem a pracoval postupně v malých tiskárnách a písmolijeckých dílnách u nás (v [[Sedlčany|Sedlčanech]], [[Tábor|Táboře]], Praze) i v zahraničí (tiskárna Augusta Chwaly ve [[Vídeň|Vídni]], Flischova slévárna písem ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]). Po návratu do Prahy (1911) byl jmenován faktorem v tiskárně Grafia. Roku 1919 se stal členem skupiny Hollar, v roce 1922 pak ředitelem pražské Průmyslové tiskárny.

Byl průkopníkem nových směrů české [[typografie]], stal se autorem mnoha typů klasicizujících [[písmo|písem]], snad nejznámější je jeho [[antikva]]. Dal typografickou podobu mnoha krásným knihám, spolupracoval s předními výtvarníky jako [[Vratislav Hugo Brunner|V. H. Brunnerem]], [[Alfons Mucha|Alfonsem Muchou]], [[František Kysela|Františkem Kyselou]], [[Cyril Bouda|Cyrilem Boudou]], [[Josef Lada|Josefem Ladou]], [[Karel Svolinský|Karlem Svolinským]], [[Max Švabinský|Maxem Švabinským]] a řadou dalších. V písmolijně pražské Průmyslové tiskárny byla realizována písma Slavoboje Tusara (Antikva, 1936) a Karla Svolinského (písmo vytvořené pro vydání Máchova ''Máje'', 1925). Kaláb se rovněž zasadil o vydání písma [[Oldřich Menhart|Oldřicha Menharta]] v Anglii (Menhart Romana Monotype, 1934). V letech 1908–1963 graficky upravil téměř 800 knižních titulů. Byl grafickým úpravcem a členem redakční rady časopisu ''Hollar''. Navrhoval obálky časopisu ''Typografia'' (1911–1913), s nímž spolupracoval též odborně. Řada Kalábových teoretických textů, kterými usilo­ val propagovat grafické pojetí české knihy, byla publikována v zahraničí, např. v periodikách The Fleuron či v [[Typografie|typogra­ fické]] ročence ''Das Gutenberg Jahrbuch''. Vzorem byl Kalábovi tiskař [[Giambattista Bodoni]], jemuž věnoval monografickou studii (1925). Napsal také knihu o písmech [[Slavoboj Tusar|Slavoboje Tusara]] – ''Původní české knižní písmo Slavoboje Tusara'' (vydala Průmyslová tiskárna v Praha, 1926). Jeho bohatá pozůstalost se po jeho smrti dostala do sbírek žďárského [[Muzeum knihy|Muzea knihy]].

* KALÁB, Method. ''Method Kaláb, mistr typograf: 1885­-1963''. 1. vyd. Brno: Blok, 1967. 166 s., nestr. fot. příl.

* FABEL, Karel. ''Současná typografie''. 1. vyd. Praha: Odeon, 1981. 71 s.

* PAVLIŇÁK, Petr (ed.). ''Slovník českých a slovenských výtvarných umělců A–Z''. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2010.

* NOVOTNÝ, Miloslav. ''Výstava z knižního díla Methoda Kalába''. 1960. 44 s.

* KALÁB, Method. ''Charakteristické znaky obrazu knižního písma''. 1949