Juraj Fándly: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
typo, kat
m typo
Řádek 1:
'''Juraj Fándly''' ([[21. říjen|21. října]] [[1750]], [[Častá]] – [[7. březen|7. března]] [[1811]], [[Doľany (okres Pezinok)|Doľany]]) byl [[Slovensko|slovenský]] [[Slovenské národní obrození|obrozenecký]] [[spisovatel]], [[římskokatolická církev|římskokatolický]] [[kněz]] a [[entomologie|entomolog]] - [[včelařství|včelař]].
== Životopis ==
Narodil se v [[řemeslo|řemeslnicko]]-[[Zemědělec|rolnické]] rodině. Jeho rodiče Ján a Marína Fandlovi žili v [[Častá|Časté]] jen přechodně v letech [[1748]] - [[1750]]. Otec mu brzy zemřel a matka se přestěhovala do sousední vesnice Ompitál (dnešní [[Doľany]]). Tam navštěvoval [[trivium|triviální]] školu. Ve [[školní rok|školním roce]] [[1766]] / [[1767]] byl žákem [[Řád zbožných škol|piaristického]] [[gymnázium|gymnázia]] ve [[Svätý Jur|Svätém Juru]]. Ve školním roce [[1767]] / [[1768]] studoval u [[Řád menších bratří|františkánů]] v Márie Hátu, poté u [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínů]] a [[petríni|petrínů]], nicméně není známo kde. Pro slabé zdraví ho nepřijali do žádného [[řeholní řád|řeholního řádu]]. Roku [[1771]] začal studovat [[teologie|teologii]] v [[Budín (Budapešť)|Budíně]], od roku [[1773]] pokračoval v [[seminář]]i v [[Trnava|Trnavě]].
 
Na [[kněz]]e byl vysvěcen [[15. únor]]a [[1777]]. Jeho prvním [[kaplan]]ským působištěm mu byla [[Sereď]]. Potom krátce působil v [[Lukáčovice|Lukáčovicích]] u [[Nitra|Nitry]]. Od podzimu [[1780]] do ledna [[1807]] byl [[farář]]em ve vsi [[Naháč]] nedaleko [[Trnava|Trnavy]]. Jeho [[farnost]] byla nejchudší v celém trnavském [[vikariát]]ě. Naháčtí farníci byli chudí, takže byl chudý i jejich farář. Farská pole, která měla být hlavním zdrojem jeho obživy, byly „kamenité pustiny“<!--slovensky kamenisté pustáky - napadá vás něco lepšího?-->. Budova [[fara|fary]] byla na spadnutí.
Řádek 9:
Hmotné strádání, nedůvěra, odstrkování a pronásledování ze strany církevních úřadů podryly jeho zdraví a tak, nemocný, unavený a znechucený odešel k rodině do Ompitálu, kde prožil čtyři relativně nejklidnější roky svého života. Zemřel [[7. březen|7. března]] [[1811]] v [[Doľany|Doľanech]], kde je také pochován. Pomník na jeho hrobě na doľanském hřbitově, postavený v roce [[1950]] ke 200. výročí jeho narození, je umístěn symbolicky v centrální části hřbitova, protože jeho hrob je již neidentifikovatelný. Byl ale rozeznatelný ještě v roce [[1905]].
== Dílo ==
V letech [[1787]] - [[1788]] se dostal do kontaktu se skupinou vlastenecké mládeže, která se soustředila kolem [[Anton Bernolák|Antona Bernoláka]], který přibližně v té době poprvé kodifikoval spisovnou [[slovenština|slovenštinu]]. Tito přesvědčili Fándlyho, aby své už zčásti hotové dílo ''Dúverná zmlúva medzi mňíchom a diáblom o prvních počátkoch, o starodávních, aj včúlajších premenách reholňíckích'' vydal v bernolákovské slovenštině. Fándly souhlasil, a tak se jeho dílo stalo prvním velkým dílem této literatury. Mimo toto dílo se věnoval hlavně psaní návodů a rad, jak se starat o hospodářství i léčení lidí a dobytka, čímž se snažil pomoci svým farníkům i jiným lidem. Mimo naučných děl vydal také svoje [[kázání]] a několik [[báseň|básní]].
 
* [[1789]] - ''Dúverná zmlúva medzi mňíchom a diáblom o prvních počátkoch, o starodávních, aj včúlajších premenách reholňíckích'', první dílo v bernolákovské slovenštině
* [[1792]] / [[1800]] - ''Piľní domajší a poľní hospodár''
* [[1793]] – ''Krátke dejiny slovenského národa (Compendiata historia gentis Slavae)''
* [[1793]] – ''Zeľinkár'', dílo, ke kterému napsal jen [[předmluva|předmluvu]] a které zredigoval, vlastní obsah převzal z díla [[Ján Tonsoris|Jána Tonsorisa]] Sana consilia medica, aneb Zdravá radda lékařská ([[1771]])
* [[1795]] / [[1796]] - ''Príhodné a svátečné kázňe''
* [[1800]] – ''O nemocách ai o viléčeňú nezdravéj rožnéj lichvi''
* [[1801]] - ''O úhoroch ai včelách rozmlúváňí''
* [[1802]] - ''Slovenskí včelár''
* ''Vzdych a nárek (Gemitus et lamentatio)'', báseň
* ''Prátelské porozumeňí (Amica cointelligentia)'', báseň