Radon: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přejmenování parametrů nebo šablon a doplnění jednotek po přepracování infoboxu, typos fixed: m3 → m³ (3) za použití AWB |
m Oprava odkazů dle ŽOPP z 31.1.0.2015; kosmetické úpravy |
||
Řádek 57:
<!-- Izotopy -->
| izotopy =
{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
| nukleonové číslo =
| značka =
Řádek 73:
| značka produktu =
}}
{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
| nukleonové číslo =
| značka =
Řádek 89:
| značka produktu =
}}
{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
| nukleonové číslo =
| značka =
Řádek 122:
}}
'''Radon''', chemická značka '''Rn''', lat. ''Radonum'' je nejtěžší [[chemický prvek]] ve skupině [[
== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==
Řádek 146:
|url=http://iopscience.iop.org/0031-9120/47/4/471
|doi=10.1088/0031-9120/47/4/471
}}</ref>
Radon se stejně jako ostatní vzácné plyny snadno [[Ionizace|ionizuje]], a v ionizovaném stavu září. Toho by se dalo využívat při výrobě osvětlovací techniky, ale je velmi [[radioaktivita|radioaktivní]], a proto to není možné. Radon ve výbojce vydává jasně bílé světlo.
Řádek 167:
== Zdravotní rizika ==
Zvýšený výskyt radonu v určité lokalitě s sebou přináší nárůst nebezpečí výskytu [[rakovina|rakoviny]] plic. Přitom nebezpečné nejsou ani tak samotné izotopy radonu, ale produkty jeho přeměny, zejména krátkodobé. Jak radon, tak i produkty jeho přeměny [[polonium]] <sup>218</sup>Po a <sup>214</sup>Po emitují při své radioaktivní přeměně [[částice alfa]]. Ty díky své vysoké ionizační schopnosti mohou způsobit porušení [[DNA]]. Špatná [[Reparace (biologie)|reparace]] DNA pak může zapříčinit nekontrolovatelné množení buněk – rakovinu.
Produkty vzniklé rozpadem radonových atomů jsou na rozdíl od radonu kovy a po svém vzniku tvoří buď shluky s [[aerosol]]ovými částicemi nebo např. s vodní párou. Takto vázané produkty přeměny radonu mohou být při vdechnutí zachyceny v dýchacím ústrojí a volně se přeměnit.
Pokud je základová část obytného domu starší a špatně provedená (špatná izolace základů, popraskaná podlaha, prkenná podlaha bez izolace, špatně utěsněné prostupy inženýrských sítí), může docházet k nasávání radonu do vnitřního prostředí objektu (především přízemí). Děje se tak pomocí tzv. [[komínový efekt|komínového efektu]]. Rozdíl teplot v objektu a pod ním způsobí podtlak v objektu a radon je tak spolu s dalšími plyny aktivně nasáván.
Dalším možným zdrojem radonu je stavební materiál. Některé škvárobetonové tvárnice pocházející z rynholecké škváry obsahují vysoké aktivity radia. V současné době je radioaktivita všech stavebních materiálů dodávaných na český trh pod kontrolou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
| |||