Rtuť: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava názvu infoboxu; kosmetické úpravy |
m přejmenování parametrů nebo šablon a doplnění jednotek po přepracování infoboxu za použití AWB |
||
Řádek 3:
{{Infobox - chemický prvek
<!-- tabulka ( + část obecné) -->
| značka = Hg
| protonové číslo = 80
| název = Rtuť
|
| nad = [[kadmium]]
| pod = [[kopernicium]]
| vlevo = [[zlato]]
| vpravo = [[thallium]]
| dolní tabulka = ano
<!-- obecné -->
| chemická skupina = Přechodné kovy
|
| skupina = 12
| perioda = 6
| blok = d
| obrázek = Pouring_liquid_mercury_bionerd.jpg
| popisek =
| vzhled = stříbrný kapalný kov
<!-- Atomové vlastnosti -->
| relativní atomová hmotnost = 200,59
| atomový poloměr = 151 pm
| kovalentní poloměr = 132±5 pm
|
| elektronová konfigurace = [Xe] 4f<sup>14</sup> 5d<sup>10</sup> 6s<sup>2</sup>
| oxidační čísla = 4, 2, 1▼
▲|oxidační čísla=4, 2, 1
<!-- Fyzikální vlastnosti -->
| skupenství = kapalné
|
| hustota = 13,534 g·cm<sup>−3</sup>
| magnetické chování = diamagnetické
| teplota tání
| teplota
| skupenské teplo varu =59,11 kJ·mol<sup>−1</sup>
▲|skup. teplo tání=2,29 kJ·mol<sup>−1</sup>
|
| měrný elektrický odpor = 961 nΩ·m (25 °C)▼
▲|tlak nasycené páry=1 Pa (315 K)<br />1 kPa (449 K)
|
▲|elektrický odpor=961 nΩ·m (25 °C)
<!-- Různé -->
| elektronegativita = 2,00▼
| ionizační energie = 1007,1 kJ·mol<sup>−1</sup>
▲|elektronegativita=2,00
| ionizační
| ionizační energie3 = 3300 kJ·mol<sup>−1</sup>
<!-- Bezpečnost -->
| bezpečnost = zobrazit
| symboly nebezpečí = {{vysoce toxický}} {{nebezpečný pro životní prostředí}}
| R-věty ={{R|61}} {{R|26}} {{R|48/23}} {{R|50/53}}
| S-věty ={{S|53}} {{S|45}} {{S|60}} {{S|61}}
}}
Řádek 166 ⟶ 165:
Elementární rtuť je zdraví člověka nebezpečná zejména v případě vdechování jejích par. I proto se doporučuje přechovávat v laboratoři rtuť, kterou nelze uzavřít do utěsněné nádoby (např. polarografické rezervoáry), překrytou vrstvou destilované vody. Kritickým orgánem při akutním vystavení parám rtuti jsou plíce. Vzniká erozivní bronchitida a postižený člověk může dokonce zemřít na respirační selhání. Poškození dýchacího ústrojí mohou být provázeny také příznaky poškození centrálního nervového systému.
<ref name
''Zvláště nebezpečné'' jsou [[organokov]]ové sloučeniny rtuti, které se mohou snadno dostat do živých tkání a to například i pouhým stykem s pokožkou. Tyto sloučeniny se mohou dostávat do životního prostředí např. rozkladem různých organických sloučenin s obsahem rtuti nebo i metabolickými pochody mikroorganizmů při styku s rtutí. Nejčastěji uváděným příkladem je [[dimethylrtuť]], (CH<sub>3</sub>)-Hg-(CH<sub>3</sub>), kde je jako smrtelná dávka pro dospělého člověka uváděno již 0,1 ml této kapalné substance.
Řádek 173 ⟶ 172:
i nespecifické poškození v ústech zvané [[lichen ruber planus]].<ref name="plomby" /> Problematický je však především osud rtuti, která se uvolňuje do atmosféry při zpopelňování těchto osob v krematoriích, což je stále častější způsob pohřbu. Evropané mají v ústech více než 1100 tun rtuti a každý rok končí jen v zemích EU asi 30 tun rtuti ze zubních amalgámů v půdě, 24 tun ve vodě a 23 tun v ovzduší.<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/22884/Dam-ci-nedam-si-amalgam.html Dám či nedám (si) amalgám?], respekt.cz, 24. leden 2008</ref>
''Toxicita'' jednotlivých sloučenin je závislá především na jejich rozpustnosti ve vodě.<ref name
Nebezpečnost elementární rtuti při požití je nízká. Vstřebává se cca 0,01 % požité rtuti a pokud rtuť nesetrvá v trávicím traktu delší dobu nebo není požívána dlouhodobě, nemá zřejmě žádné toxické účinky.<ref name="inchem">[http://www.inchem.org/documents/ukpids/ukpids/ukpid27.htm MERCURY – MONOGRAPH FOR UKPID]</ref>
| |||