Rtuť: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m úprava názvu infoboxu; kosmetické úpravy
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m přejmenování parametrů nebo šablon a doplnění jednotek po přepracování infoboxu za použití AWB
Řádek 3:
{{Infobox - chemický prvek
<!-- tabulka ( + část obecné) -->
| značka = Hg
| protonové číslo = 80
| název = Rtuť
|latinský latinsky = Hydrargyrum
| nad = [[kadmium]]
| pod = [[kopernicium]]
| vlevo = [[zlato]]
| vpravo = [[thallium]]
| dolní tabulka = ano
<!-- obecné -->
| chemická skupina = Přechodné kovy
|RN- číslo CAS =7439-97-6
| skupina = 12
| perioda = 6
| blok = d
| obrázek = Pouring_liquid_mercury_bionerd.jpg
| popisek =
| vzhled = stříbrný kapalný kov
<!-- Atomové vlastnosti -->
| relativní atomová hmotnost = 200,59
| atomový poloměr = 151&nbsp;pm
| kovalentní poloměr = 132±5&nbsp;pm
|van Van der waalsůvWaalsův poloměr = 155&nbsp;pm
| elektronová konfigurace = [Xe] 4f<sup>14</sup> 5d<sup>10</sup> 6s<sup>2</sup>
| oxidační čísla = 4, 2, 1
|elektronů ve slupkách=2, 8, 18, 32, 18, 2
|oxidační čísla=4, 2, 1
<!-- Fyzikální vlastnosti -->
| skupenství = kapalné
|krystalová strukturakrystalografická soustava = rhomboedrální
| hustota = 13,534 g·cm<sup>−3</sup>
| magnetické chování = diamagnetické
| teplota tání c= -38,83
| teplota tánívaru k=234 356,3273
|skup. skupenské teplo tání =2,29 kJ·mol<sup>−1</sup>
|teplota varu c=356,73
| skupenské teplo varu =59,11 kJ·mol<sup>−1</sup>
|teplota varu k=629,88
| tlak nasycenésyté páry = 1 Pa (315 K)<br />1 kPa (449 K)
|skup. teplo tání=2,29 kJ·mol<sup>−1</sup>
|skup. teploměrná tepelná kapacita varu=59 27,11983 kJJ·mol<sup>−1</sup>·K<sup>−1</sup> (25&nbsp;°C)
| měrný elektrický odpor = 961 nΩ·m (25&nbsp;°C)
|tlak nasycené páry=1 Pa (315 K)<br />1 kPa (449 K)
|měrná tepelná kapacitavodivost =27 8,98330 JW·molm<sup>−1</sup>·K<sup>−1</sup> (25300 K)&nbsp;°C)W⋅m<sup>−1</sup>⋅K<sup>−1</sup>
|elektrický odpor=961 nΩ·m (25&nbsp;°C)
|tepelná vodivost=8,30 W·m<sup>−1</sup>·K<sup>−1</sup> (300 K)
<!-- Různé -->
| elektronegativita = 2,00
|různé=ano
| ionizační energie = 1007,1 kJ·mol<sup>−1</sup>
|elektronegativita=2,00
| ionizační energieenergie2 =první: 1007,1 kJ·mol<sup>−1</sup><br />druhá: 1810 kJ·mol<sup>−1</sup><br />třetí: 3300 kJ·mol<sup>−1</sup>
| ionizační energie3 = 3300 kJ·mol<sup>−1</sup>
<!-- Bezpečnost -->
| bezpečnost = zobrazit
| symboly nebezpečí = {{vysoce toxický}} {{nebezpečný pro životní prostředí}}
| R-věty ={{R|61}} {{R|26}} {{R|48/23}} {{R|50/53}}
| S-věty ={{S|53}} {{S|45}} {{S|60}} {{S|61}}
}}
 
Řádek 166 ⟶ 165:
 
Elementární rtuť je zdraví člověka nebezpečná zejména v případě vdechování jejích par. I proto se doporučuje přechovávat v laboratoři rtuť, kterou nelze uzavřít do utěsněné nádoby (např. polarografické rezervoáry), překrytou vrstvou destilované vody. Kritickým orgánem při akutním vystavení parám rtuti jsou plíce. Vzniká erozivní bronchitida a postižený člověk může dokonce zemřít na respirační selhání. Poškození dýchacího ústrojí mohou být provázeny také příznaky poškození centrálního nervového systému.
<ref name = "Ben">Vladimír Bencko, Miroslav Cikrt, Jaroslav Lener: ''Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka'', Grada [[1995]], ISBN 80-7169-150-X</ref> Páry elementární rtuti totiž snadno pronikají do nervové soustavy za hematoencefalickou bariéru díky své rozpustnosti v tucích.<ref>Pavel Urban: AKTUÁLNÍ PROBLÉMY NEUROTOXICITY RTUTI Neurol. pro praxi, 2006; 5: 251–253</ref> Proto také vyškolení odborníci větší množství rozlité rtuti odstraňují v protichemických oblecích vybavených dýchacími přístroji.<ref>[http://www.hasicibm.cz/zasah10/zasah10.html Vylitá rtuť na ulici Masarykova], 23.1.2002</ref>
 
''Zvláště nebezpečné'' jsou [[organokov]]ové sloučeniny rtuti, které se mohou snadno dostat do živých tkání a to například i pouhým stykem s pokožkou. Tyto sloučeniny se mohou dostávat do životního prostředí např. rozkladem různých organických sloučenin s obsahem rtuti nebo i metabolickými pochody mikroorganizmů při styku s rtutí. Nejčastěji uváděným příkladem je [[dimethylrtuť]], (CH<sub>3</sub>)-Hg-(CH<sub>3</sub>), kde je jako smrtelná dávka pro dospělého člověka uváděno již 0,1&nbsp;ml této kapalné substance.
Řádek 173 ⟶ 172:
i nespecifické poškození v ústech zvané [[lichen ruber planus]].<ref name="plomby" /> Problematický je však především osud rtuti, která se uvolňuje do atmosféry při zpopelňování těchto osob v krematoriích, což je stále častější způsob pohřbu. Evropané mají v ústech více než 1100 tun rtuti a každý rok končí jen v zemích EU asi 30 tun rtuti ze zubních amalgámů v půdě, 24 tun ve vodě a 23 tun v ovzduší.<ref>[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/22884/Dam-ci-nedam-si-amalgam.html Dám či nedám (si) amalgám?], respekt.cz, 24. leden 2008</ref>
 
''Toxicita'' jednotlivých sloučenin je závislá především na jejich rozpustnosti ve vodě.<ref name = "Ben"/> Z tohoto pohledu jsou nejvíce rizikové sloučeniny dvojmocné rtuti Hg<sup>+2</sup>, které jsou nebo spíše bývaly užívány jako jedy pro hubení hlodavců a jiných zemědělských škůdců.
 
Nebezpečnost elementární rtuti při požití je nízká. Vstřebává se cca 0,01 % požité rtuti a pokud rtuť nesetrvá v trávicím traktu delší dobu nebo není požívána dlouhodobě, nemá zřejmě žádné toxické účinky.<ref name="inchem">[http://www.inchem.org/documents/ukpids/ukpids/ukpid27.htm MERCURY – MONOGRAPH FOR UKPID]</ref>