Plasy: Porovnání verzí

Město vyrostlo okolo [[Klášter Plasy|plaského cisterciáckého kláštera]], jehož zakládací listinu podepsal v roce [[1144]] kníže [[Vladislav II.]] (cca 1110–1174). Samotný klášter stojí na místě staršího knížecího dvorce. Klášter zažil dvě období vzestupu, z nichž prvé ukončily [[husitské války]] a druhé zrušení kláštera [[Josef II.|Josefem II.]] v roce 1785. Majetek kláštera po jeho zrušení přešel do správy náboženského fondu.

 

Do zrušení patrimoniální správy v roce 1850 nebyly Plasy vnímány jako město či vesnice, ale jen jako širší součást bývalého kláštera.

 

Dokončená železniční trať se spolu se státní silnicí stala katalyzátorem rozvoje místních živnostníků a podniků. Na konci 19. století v Plasích pracovala pila, parní pivovar, parní mlýn, bylo zde 5 hostinců, 4 kupci a lékárna. V Plasích sídlil také farní úřad, pětitřídní škola, četnická stanice, telegrafní úřad, již zmíněný poštovní úřad a stanice státních hřebců. Rozvíjel se i společenský život – v Plasích působil pěvecký spolek ''Střela'', úřednická beseda, občansko-řemeslnická beseda, dobrovolný hasičský sbor, odbor [[Národní jednota pošumavská|Národní jednoty pošumavské]], odbor [[Mezinárodní červený kříž|Červeného kříže]], spořitelní a záložní spolek a všeodborová dělnická organizace ''Rovnost''. Do vzniku samostatného Československa k těmto spolkům a organizacím přibyly místní organizace sociálním demokracie, tělocvičná jednota Sokol, Dělnická tělocvičná jednota a včelařský spolek.

 

Starosta Hynek Vavřík zvolený v roce 1902 navrhl, aby se Plasy ucházely o povýšení na [[městys]]. Opakované úsilí o povýšení bylo však neúspěšné, mimo jiné proto, že obec neměla vlastní školní budovu. Od roku 1906 měly Plasy obecního strážníka, zároveň byla zahájena výstavba veřejného osvětlení obce lihovými lampami.