Násilí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Parsoid bug phab:T107675 |
|||
Řádek 40:
stalking: findings from the British Crime Survey. 1st pub. London: Home
Office, 2004. xii, 132 s. Home Office research study 276, 276. ISBN 18-447-3177-4.</ref> Dle WHO většina agresorů interpersonálního násilí spadá do věkové kategorie 15 - 44 let.<ref>''[2] Národní akční plán realizace''
Národní strategie prevence násilí na dětech v ČR na období
==== Kolektivní násilí ====
===== Definice =====
Kolektivní násilí může být definováno jako "použití násilí lidmi, kteří si považují za část skupiny (
8, Collective violence, http://www.who.int/violence_injury_prevention/violence/global_campaign/en/chap8.pdf?ua=1''</ref>. Subjektem kolektivního násilí, na rozdíl od předešlých kategorií násilí, je větší skupina lidí (stát, politická strana nebo teroristická organizace).
Řádek 60:
====== Kulturní, rasové a demografické faktory ======
"Kulturní přesvědčení a obyčeje, například jižanská citlivost na zbraně a čest nebo irská záliba v nezřízeném pití, vysvětlují, proč některé regiony a skupiny vykazovaly vraždy a tělesná ublížení vždy ve vyšší míře."
the Inner City. Cambridge (MA): Harvard University Press, 1996</ref>
====== Náboženství ======
Monoteistická nábožesntví šíří ve společnosti intoleranci určením přesných hranic mezi příslušníky toho náboženství a ostatními členy společnosti, na základě tohoto rozdělení extremisti můžou být ochotní zabíjet lidi nacházející se vně jejich skupiny.
University Press, 2000</ref>
Řádek 79:
====== Dětská úmrtnost ======
Během vojenských konfliktů se dětská úmrtnost vždy zvětšuje (příčinou je neposkytování preventivní péče a následující rozšížení epidemií takových nemocí jako spaličky, tetanus a difterie). Podle dat Dětského fondu OSN v době od 1960 do 1986 došlo ke snížení dětské úmrtnosti ve všech zemích Jižní Afriky až na Angolu a Mosambik, kde konflikty pokračovaly. Během války v roce 1994 v Bosně a Herzegovině se míra dětské úmrtnosti zvětšila dvakrát; bylo očkováno o 35% míň dětí než před začátkem ozbrojeného konfliktu.
1:130-146</ref><ref>[8] HORTON R. On the brink of humanitarian disaster, Lancet, 1994, 343:1053</ref>
Řádek 87:
* zhoršení ekologických podmínek (např. znečištění vody)
* absence nebo nedostatek lékařské pomoci
* sexuální násilí (následkem válek a konfliktů se často objevuje zvětšení rizika nakažení virem HIV a jinými pohlavními chorobami.<ref>9] ZWI AB., CABRAL AJ. High-risk situations for AIDS prevention. British Medical Journal,
1991, 303:1527-1529</ref>
Řádek 111:
Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje sexuální násilí jako "jakékoliv sexuální jednání zahrnující pokusy o dosažení sexualního styku, nežádoucí sexuální poznámky a návrhy, činy směřující k obchodování či jinak namířené proti sexualitě jedince, které využívají nátlak".<ref>KRUG EG et al., eds. World report on violence and health. Geneva, World Health Organization, 2002, Chapter 6: Sexual violence</ref> Pod sexuální násilí spadají i případy, kdy druhá osoba není schopná dát souhlas k pohlavnímu styku (jazyková bariéra, intoxikace, spánek apod.).
===== Formy sexuálního násilí
Sexuální násilí se vyskytuje v mnoha formách, některé jsou trestně postižitelné, některé jsou společností přímo tolerovány.
* trestně nepostižitelné (např. sexuální narážky a poznámky)
Řádek 135:
====== Spojené státy americké ======
Přibližně 60% případů sexuálních znásilnění nejsou nahlášeny.<ref>Justice Department, National Crime Victimization Survey:
====== Česká republika ======
| |||