Burjatsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Dexbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Parsoid bug phab:T107675
odkazy, formátování, styl. úpravy, typo, obrázky
Řádek 25:
 
== Historie ==
Na přelomu našeho letopočtu představovalo [[Přibajkalsko|Přibajkalí]] severní část státu [[Hunové|Hunů]] (čínsky 匈奴 Siung-nu), starého [[Kočovnictví|kočovného]] národa, který od roku 220 př. n. l. do II2. století n. l. obýval Mongolskou náhorní plošinu. Podle hojně rozšířeného názoru došla část Hunů do Evropy, kde se smísili s Uhry a vytvořili tak nový národ, v Evropě známý jako národ Hunů.
 
Po rozpadu státu Hunů v 1. století n. l. převzal kontrolu nad Přibajkalím [[Mongolové|mongolský]] kmen Xianbi (93-234). Ve IV4. -VI6. století bylo území Burjatska součástí mongolského Žužanského (Žuanžuanského) chanátu (330–555). V roce 924 byl mongolským státem Liao (907–1125) zničen Kyrgyzský chanát (840–924). V roce 1206 se území etnického Burjatska kolem [[Bajkal]]u stalo součástí [[Mongolská říše|Mongolské říše]].
(907–1125) zničen Kyrgyzský chanát (840–924). V roce 1206 se území etnického
Burjatska kolem Bajkalu stalo součástí Velké Mongolské říše.
 
Ve 13.–16. století značná část mongolských kmenů, včetně Merkitů, Bajatů, Tumatů a Bargů, odtáhla z území dnešního Burjatska, a část se jich přidala k jiným mongolským kmenům. Ve XIV. století se Mongolská říše rozpadla na jednotlivé státy. Dnešní etnické Burjatsko bylo až do 17. století součástí mongolského státu Severní Jüan.
Ve XIII.–XVI. století
značná část mongolských kmenů, včetně Merkitů, Bajatů, Tumatů a Bargů, odtáhla
z území dnešního Burjatska, a část se jich přidala k jiným mongolským kmenům. Ve
XIV. století se Mongolská říše rozpadla na jednotlivé státy. Dnešní etnické
Burjatsko bylo až do XVII. století součástí mongolského státu Severní Jüan.
 
Počátkem 17. století pronikl z Mongolska na sever k burjatskému obyvatelstvu Zabajkalí [[tibetský buddhismus]] školy [[Gelugpa]], který se později (koncem 17. – počátkem 18. století) rozšířil na celé území Zabajkalí.
Počátkem XVII. století
pronikl z Mongolska na sever k burjatskému obyvatelstvu Zabajkalí tibetský
buddhismus školy Gelugpa, který se později (koncem XVII. – počátkem XVIII. století) rozšířil na celé
území Zabajkalí.
 
Po celém území dnešního [[Mongolsko|Mongolska]], [[Vnitřní Mongolsko|Vnitřního Mongolska]] a Burjatska kočovaly až do 17. století mongolské kmeny. Když bylo v 17. století Burjatsko připojeno k [[Ruské carství|Rusku]], objevily se v této oblasti v důsledku kočovného způsobu života různé mongolské kmeny (Echirit-Bulagati, Chorinci, Sartuulové, Songolové, Hongodorové a další), což následně vedlo ke vzniku různých dialektů burjatského jazyka, ale i k odlišnostem v národních krojích, tradicích apod.
Po celém území dnešního
Mongolska, Vnitřního Mongolska a Burjatska kočovaly až do XVII. století
mongolské kmeny. Když bylo v XVII. století Burjatsko připojeno k Rusku,
objevily se v této oblasti v důsledku kočovného způsobu života různé mongolské
kmeny (Echirit-Bulagati, Chorinci, Sartuulové, Songolové, Hongodorové a další),
což následně vedlo ke vzniku různých dialektů burjatského jazyka, ale i k
odlišnostem v národních krojích, tradicích apod.
 
Po zavedení rusko-čínské hranice (1729) byly výše uvedené burjatsko-mongolské kmeny odříznuty od hlavního proudu mongolských kmenů a staly se základem budoucího [[Burjati|burjatského národa]]. Podle údajů o sčítání lidu v roce 1897 žilo v Zabajkalí 180 tisíc Burjatů a 160 tisíc z nich vyznávalo buddhismus.
Po zavedení rusko-čínské
hranice (1729) byly výše uvedené burjatsko-mongolské kmeny odříznuty od
hlavního proudu mongolských kmenů a staly se základem budoucího burjatského
národa. Podle údajů o sčítání lidu v roce 1897 žilo v Zabajkalí 180 tisíc
Burjatů a 160 tisíc z nich vyznávalo buddhismus (zdroj: Všeobecné sčítání lidu
Ruského impéria z r. 1897, výsledný součet z tabulek o náboženském vyznání).
 
V roce 1917 byla zřízena první národní autonomie Burjatů – stát Burjat-Mongolsko. V roce 1918 byla [[Zabajkalská oblast]] prohlášena Zabajkalským sjezdem [[sovět]]ů za [[gubernie|gubernii]].
V roce 1917 byla zřízena
první národní autonomie Burjatů – stát Burjat-Mongolsko.V roce 1918 byla
Zabajkalská oblast prohlášena Zabajkalským sjezdem sovětů za gubernii.
 
Sovětská vláda byla na burjatském území ustavena v únoru 1918, ovšem už v létě téhož roku byla svržena. Za podpory japonských vojsk vznikla v Zabajkalí vojenská diktatura [[Grigorij Michajlovič Semjonov|atamana Semjonova]]. V letech 1919–1920 působilo na burjatském území několik národních a „[[Bělogvardějci|bílých]]“ vlád – stát Burjat-Mongolsko, teokratický Balagatský stát, Velký panmongolský stát. 2. března 1920 dobyla [[Rudá armáda]] za pomoci partyzánů město [[Ulan-Ude|Věrchněudinsk]]. Západní Burjatsko se stalo součástí [[RSFSR]], východní Burjatsko součástí [[Dálněvýchodní republika|Dálněvýchodní republiky]] (DVR). Od dubna do října roku 1920 byl Věrchněudinsk hlavním městem DVR.
Sovětská vláda byla na
burjatském území ustavena v únoru 1918, ovšem už v létě téhož roku byla
svržena. Za podpory japonských vojsk vznikla v Zabajkalí vojenská diktatura
atamana Semjonova. V letech 1919–1920 působilo na burjatském území několik
národních a „bílých“ vlád – stát Burjat-Mongolsko, teokratický Balagatský stát,
Velký panmongolský stát.2. března 1920 dobyla Rudá armáda za pomoci partyzánů
město Věrchněudinsk. Západní Burjatsko se stalo součástí RSFSR, východní
Burjatsko součástí Dálněvýchodní republiky (DVR). Od dubna do října roku 1920
byl Věrchněudinsk hlavním městem DVR.
 
V roce 1921 byla v rámci Dálněvýchodní republiky vytvořena Burjat-mongolská autonomní oblast (s územními správními jednotkami neboli [[ajmak]]y: Anginským, Barguzinským, Chorinským a Čitským; centrem správního území bylo město [[Čita]]). 9. ledna 1922 byla zřízena Mongolsko-burjatská autonomní oblast v rámci RSFSR (s ajmaky Tunkinským, Alarským, Echirit-Bulagatským, Bochanským a Selenginským; centrem správního území byl [[Irkutsk]]).
V roce 1921 byla v rámci
Dálněvýchodní republiky vytvořena Burjat-mongolská autonomní oblast (s územními
správními jednotkami neboli ajmaky: Anginským, Barguzinským, Chorinským a
Čitským; centrem správního území bylo město Čita). 9. ledna 1922 byla zřízena
Mongolsko-burjatská autonomní oblast v rámci RSFSR(s ajmaky Tunkinským,
Alarským, Echirit-Bulagatským, Bochanským a Selenginským; centrem správního
území byl Irkutsk).
 
Po odchodu zahraničních interventů z Dálného východu a po připojení DVR k RSFSR (v listopadu 1922) se obě autonomní oblasti spojily a [[30. května]] [[1923]] vznikla jako součást Ruské
Po odchodu zahraničních
sovětské federativní socialistické republiky Burjat-mongolská autonomní sovětská socialistická republika s hlavním městem Věrchněudinskem. Toto datum se považuje za datum vzniku Republiky Burjatsko.
interventů z Dálného východu a po připojení DVR k RSFSR (v listopadu 1922) se
obě autonomní oblasti spojily a 30. května 1923 vznikla jako součást Ruské
sovětské federativní socialistické republiky Burjat-mongolská autonomní
sovětská socialistická republika s hlavním městem Věrchněudinskem. Toto datum
se považuje za datum vzniku Republiky Burjatsko.
 
30. července 1930 byl vytvořen Východosibiřský kraj (s krajským centrem Irkutskem) a Burjat-mongolská ASSR se stala jeho součástí. V roce 1934 byl Věrchněudinsk přejmenován na Ulan-Ude. 26. září 1937 byl Východosibiřský kraj rozdělen na Irkutský a Čitský a od Burjat-mongolské ASSR se oddělil [[Usť-Ordynsk]]. 7. července 1958 byla Burjat-mongolská ASSR výnosem prezidia Nejvyššího sovětu SSSR přejmenována na [[Burjatská autonomní sovětská socialistická republika|Burjatskou ASSR]]. 8. října 1990 Nejvyšší sovět Burjatské ASSR přijal Deklaraci o státní svrchovanosti Burjatské sovětské socialistické republiky. Na základě tohoto dokumentu Burjatsko odmítlo autonomní statut a vyhlásilo na svém území svrchovaný stát Burjatská SSR. 27. března 1992 dochází k přejmenování Burjatské ASSR na Republiku Burjatsko.
30. července 1930 byl vytvořen Východosibiřský kraj (s krajským centrem Irkutskem) a
Burjat-mongolská ASSR se stala jeho součástí. V roce 1934 byl Věrchněudinsk
přejmenován na Ulan-Ude.26. září 1937 byl Východosibiřský kraj rozdělen na
Irkutský a Čitský a od Burjat-mongolské ASSR se oddělil Usť-Ordynsk.7. července
1958 byla Burjat-mongolská ASSR výnosem prezidia Nejvyššího sovětu SSSR
přejmenována na Burjatskou ASSR.8. října 1990 Nejvyšší sovět Burjatské ASSR
přijal Deklaraci o státní svrchovanosti Burjatské sovětské socialistické
republiky. Na základě tohoto dokumentu Burjatsko odmítlo autonomní statut a
vyhlásilo na svém území svrchovaný stát Burjatská SSR. 27. března 1992 dochází
k přejmenování Burjatské ASSR na Republiku Burjatsko.
 
== Geografie ==
[[Soubor:Buryatia02.png|right|thumb|Mapa provincierepubliky]]
=== Fyzická (reliéf) ===
 
Většina území republiky je
hornatá, 83% území pokrývají lesy. Velké množství jezer (asi 35 tisíc). Na
celém území se nacházejí ložiska (přibližně 700). V Burjatsku se nachází
Barguzinské pohoří, Jihomujský hřbet, Severomujský hřbet,
 
Stanová vysočina. Za nejvyšší
horu Burjatska s nadmořskou výškou 3492 metrů se považuje hora Munku Sardyk. Vrchol
hory se nachází na hranici Ruska a Mongolska. Nachází se východní části pohoří
Sajany, jižně od pramenů Oky a Irkutu, které ústí do Angary. Jižně od hory se
nachází v Mongolsku jezero Chövsgöl núr. Za nejnižší bod vzhledem k nadmořské
výšce se považuje úroveň jezera Bajkal, který má pouze 456 metrů. Je to
nejhlubší sladkovodní jezero na světě. Jeho délka je 636 km, šířka – 25–79 km.
Za další jezera Burjatska se považují také jezera Baunt, Busani, Husí jezero, Jeravninská
jezera, která v sobě zahrnují Velké Jeravnínské jezero, Malé Jeravninské jezero
a také Sosnové jezero.
 
Většina území republiky je hornatá, 83% území pokrývají lesy. Velké množství jezer (asi 35 tisíc). Na celém území se nacházejí ložiska nerostných surovin (přibližně 700). V Burjatsku se nachází [[Barguzinské pohoří]], [[Jihomujský hřbet]], [[Severomujský hřbet]], [[Stanová vysočina]]. Za nejvyšší horu Burjatska s nadmořskou výškou 3492 metrů se považuje hora [[Munku Sardyk]]. Vrchol hory se nachází na hranici Ruska a Mongolska ve východní části pohoří [[Sajany]], jižně od pramenů Oky a Irkutu, které ústí do [[Angara|Angary]]. Jižně od hory se nachází v Mongolsku jezero [[Chövsgöl núr]]. Nejnižší bod v republice je úroveň hladiny jezera [[Bajkal]] ve výšce 456 metrů nad mořem.
=== Klima ===
Podnebí Burjatska je silně [[Kontinentální podnebí|kontinentální]] se studenou zimou a horkým létem. V listopadu-prosinci teplota výrazně klesá. Druhá polovina zimy se vyznačuje malým množstvím sněhu. Na jaře je větrno, s převažujícím severozápadním větrem a deštěm. Léto je velice krátké, má teplé dny a chladné noci, s prudkými dešti v červenci a srpnu. Podzim nastává pozvolna, bez náhlé změny počasí. Průměrná letní teplota je 26 °C, v zimě -25 °C a průměrná roční teplota -1.6 °C.
Podnebí Burjatska je silně
kontinentální se studenou zimou a horkým létem. V listopadu-prosinci teplota
výrazně klesá. Druhá polovina zimy se vyznačuje malým množstvím sněhu. V jaru
je větrno, s převažujícím severozápadním větrem a deštěm. Léto je velice
krátké, má teplé dny a chladné noci, s prudkými dešti v červenci a srpnu.
Podzim se blíží tiše, bez náhlé změny počasí. Průměrná letní teplota je 26° c,
v zimě-25 ° c a průměrná roční teplota-1.6 ° c.
 
=== Vodní zdroje ===
Vodní zdroje republiky Burjatsko představují povrchové a podzemní vody. Na jejím území teče více než 30 000 řek o celkové délce cca 150 tisíc.km. Z nich pouze 25 se uvádí jako
Vodní zdroje republiky
velké a střední. Více než 99% řek v republice jsou malé, které mají délku do 200 km. 61% z toku řek republiky připadá na povodí jezera Bajkal. Na území republiky se nachází 35 000 jezer o celkové ploše 1795 km². Bajkal je nejhlubší sladkovodní jezero na světě, jeho maximální hloubka činí 1 642 m. Jeho délka je 636 km, šířka – 25–79 km. Mezi další jezera Burjatska patří [[Baunt]], [[Busani]], [[Husí jezero]], [[Jeravninská jezera]], která v sobě zahrnují [[Velké Jeravné jezero]], [[Malé Jeravné jezero]] a také [[Sosnové jezero]].
Burjatsko představuji povrchové a podzemní vody. Na jejím území teče více než
30 000 řek o celkové délce cca 150 tisíc.km. Z nich pouze 25se uvádí, jako
velké a střední. Více než 99% řek v republice jsou malé, které mají délku jen
200 km.
 
Je třeba poznamenat, že 61% z
toku řek republiky připadá na povodí jezera Bajkal. Na území republiky se
nachází 35.000 jezer o celkové ploše 1795 km².
 
=== Flora a fauna ===
[[File:Southernburyatia.jpg|right|thumb|300px|Krajina na jihu Burjatska]]
[[Soubor:Baikal seal 200507 hakone japan.JPG|náhled|vlevo|Bajkalský tuleň]]
Buryatia má jedinečné a rozmanité flóry
Burjatsko má jedinečnou a rozmanitou flóru a faunyfaunu. V současné době je v zemi je zaznamenáno více než 446 druhů suchozemských obratlovců. Plazů zde žije 7 druhů, ptáků více než 348 druhů, savců celkem 85 druhů.
suchozemských obratlovců. Plazu v Republice je 7 druhů. V republice
Burjatsko existuje více než 348 druhů ptáků. Savci v Burjatsku bylo poznamenáno
celkem 85 druhů.
 
Na Bajkalu a v jeho okolí žije více než 2500 různých druhů zvířat a ryb, 250 z nich jsou ohrožené druhy. Nejznámější druh, který žije v jezeře, je [[Síh omul|omul]] – ryba z čeledi [[Lososovití|lososovitých]]. Za symbol Bajkalu se považuje [[tuleň bajkalský]].
=== Rackové na jezeře ===
 
Většina území Burjatska je zalesněná (83% plochy). Na jaře kvete ''[[rhododendron dauricus]]''. Léčivé rostliny se běžně využívají v lidovém a tibetském léčitelství. V [[tajga|tajze]] můžeme spatřit soby, veverky, lišky, rysy, jeleny, losy, divoká prasata a medvědy.
Na Bajkalu a v jejím
okolí je obývá více než 2500 různých druhů zvířat a ryb, 250 z nich jsou
ohrožené druhy. Za nejznámější druh, který obývá v jezeru Bajkal, se považuje
bajkalský cisco – ryba z čeledi lososovitých. Za symbol Bajkalu se považuje
tulen. Tajemství původu sladkovodního tuleně v jezeře nebylo odhaleno.
 
Do Červené knihy Ruska a Burjatska patří bajkalský [[jeseter]], [[siven severní]], [[lipan bajkalský]], [[pstruh]] a [[lín]].
Většina území Burjatska je zalesněné
(83% plochy). Na jaře kvete rododendron dauricus. Léčivé rostliny se běžně využívají
v lidovém a tibetském léčitelství. V tajze můžeme spatřit taková zvířata, jako
jsou soby, veverky, lišky, rysi, jeleni, los, divoká prasata a medvědy.
 
Do Červené knihy Ruska a Burjatska patři bajkalský jeseter, davatchan, bílý bajkalský lipan, pstruh a lín.
 
== Ekonomika ==
Řádek 165 ⟶ 77:
===Elektroenergetika===
 
Energetická soustava Burjatska funguje v rámci Jednotné energetické soustavy Ruska.
Burjatska funguje v rámci Jednotné energetické soustavy Ruska.
 
Tepelná energetika
 
=== Doprava ===
Řádek 175 ⟶ 84:
====Silniční doprava====
 
V Burjatsku je velmi rozvinutá veřejná automobilová doprava, jejímž prostřednictvím bylo v roce 2009 přepraveno 59010 tisíc lidí a 933 tisíc tun nákladu. Celková délka
V Republice Burjatsko je
silniční sítě je více než 14 tisíc km.
velmi rozvinutá veřejná automobilová doprava, jejímž prostřednictvím bylo v
roce 2009 přepraveno 59010 tisíc lidí a 933 tisíc tun nákladu. Celková délka
silniční sítě v Burjatsku je více než 14 tisíc km.
 
Republikou procházejí pozemní komunikace federálního významu: [[R258 (М55) „Bajkal“]] vedoucí z [[Irkutsk]]u přes [[Ulan-Ude]] do [[Čita|Čity]], [[А340 (А165)]] s trasou Ulan-Ude - [[Kjachta]] - [[Mongolsko]] (pohraniční kontrolní stanoviště „Kjachta-Altanbulag“) a [[А333 (А164)]] z [[Kultuk]]u do [[Mondy]] vedoucí přes mongolskou hranici k jezeru [[Khövsgöl Núr]] (pohraniční kontrolní stanoviště „Mondy-Chanch“). Federální silnice disponují dostatečným počtem čerpacích stanic a dalších služeb pro motoristy.
Republikou procházejí pozemní
komunikace federálního významu: Р258 (М55) „Bajkal“ vedoucí z Irkutsku do Čity,
А340 (А165) s trasou Ulan-Ude- Kjachta- Mongolsko (pohraniční kontrolní
stanoviště „Kjachta-Altanbulag“) a А333 (А164) z Kultuku do Mondy vedoucí přes
mongolskou hranici k jezeru Hubsugul, mongolsky Khövsgöl Nuur (pohraniční
kontrolní stanoviště „Mondy-Chanch“). Federální silnice disponují dostatečným
počtem čerpacích stanic a dalších služeb pro motoristy. Р258 "Bajkal"
je federální dálnice z Irkutsku přes Ulan-Uude do Čity. Prochází územím Irkutského
kraje, Burjatska a Zabajkalského kraje.
 
====Železniční doprava====
[[Soubor:Rail transport in Ulan-Ude, Russia.jpg|náhled|Nádraží v Ulan-Ude]]
Burjatskem prochází Transsibiřská magistrála (město Ulan-Ude je uzlovou železniční stanicí Východosibiřské železnice) a Bajkalsko-amurská magistrála. Celková délka železničních tratí v Burjatsku je 2044 km.
 
Východosibiřská železnice je součástí Transsibiřské magistrály. Zahrnuje jižní trať do Mongolska vedoucí z Ulan-Ude do městečka Nauški.
Burjatskem prochází
Transsibiřská magistrála (město Ulan-Ude je uzlovou železniční stanicí
Východosibiřské železnice) a Bajkalsko-amurská magistrála. Celková délka
železničních tratí v Burjatsku je 2044 km.
 
Název Krugobajkalská magistrála (neboli Okružní bajkalská železniční trať) se během výstavby a prvních let provozu používal pro 260 km dlouhý úsek železnice mezi stanicemi
Východosibiřská železnice je
součástí Transsibiřské magistrály. Zahrnuje jižní trať do Mongolska vedoucí z
Ulan-Ude do městečka Nauški.
 
Název Krugobajkalská
magistrála (neboli Okružní bajkalská železniční trať) se během výstavby a
prvních let provozu používal pro 260 km dlouhý úsek železnice mezi stanicemi
Bajkal (Irkutský kraj) a Mysovaja (město Babuškin, Burjatsko).
 
Bajkalsko-amurská magistrála protíná Burjatsko v jeho severní části a vede přes [[Severomujský tunel]]. Z [[Usť-Kut]]u (Irkutský kraj) do stanice [[Taksimo](Burjatsko). Severomujský tunel byl otevřen 5. prosince 2003. Protíná [[Severomujský hřbet]], podle něhož byl také pojmenován. Díky své celkové délce (15 343 m) je tunel nejdelším železničním tunelem v Rusku. Výstavba trvala s přestávkami 26 let. Vypočtená životnost tunelu je 100 let.
Bajkalsko-amurská magistrála
protíná Republiku Burjatsko v její severní části a vede přes Severomujský
tunel. Z Usť-Kutu (Irkutský kraj) do stanice Taksimo (Republ. Burjatsko).
 
Severomujský tunel je
železniční tunel v Rusku na Bajkalsko-amurské magistrále. Byl otevřen 5.
prosince 2003. Tunel protíná burjatský Severomujský horský hřbet, podle něhož
byl také pojmenován. Díky své celkové délce (15 343 m) je tunel nejdelším
železničním tunelem v Rusku. Výstavba Severomujského tunelu trvala s
přestávkami 26 let. Vypočtená životnost tunelu je 100 let.
 
Mezi ruskými úzkokolejkami o rozchodu 750 mm fungujícími v 90. letech zaujímá vzhledem ke své délce první místo Chandagatajská úzkokolejná železniční trať. Vzdálenost ze stanice Karymka (osada Novoiljinsk v Zaigrajevském okrese, 110 km východně od Ulan-Ude) do stanice Zaza (Jeravninský okres) činila 260 km.
Mezi ruskými úzkokolejkami o
rozchodu 750 mm fungujícími v 90. letech zaujímá vzhledem ke své délce první
místo Chandagatajská úzkokolejná železniční trať. Vzdálenost ze stanice Karymka
(osada Novoiljinsk v Zaigrajevském okrese, 110 km východně od Ulan-Ude) do
stanice Zaza (Jeravninský okres) činila 260 km.
 
====Letecká doprava====
 
Mezinárodní letiště "Bajkal" se nachází ve městě Ulan-Ude. Z letiště jsou vypravovány každodenní lety do [[Moskva|Moskvy]], ale i pravidelné lety do měst na východní [[Sibiř]]i. Z letiště „Bajkal“ odlétají mezinárodní lety do [[Peking]]u, [[Mandžusko|Mandžuska]] (ČLR), [[Cam Ranh]] (Vietnam), [[Antalya|Antalye]] (Turecko), [[Bangkok]]u (Thajsko). Na letišti mají základnu dvě letecké společnosti – Burjatské aerolinky ([[BURAL]]) a [[PANH]]. BURAL realizuje charterovou i pravidelnou osobní a nákladní přepravu. Byla založena v roce 1992 a provozuje jak krátké, tak i dálkové lety. PANH se také zabývá charterovou i pravidelnou osobní a nákladní přepravu. Specializuje se na vnitrostátní lety a lety do blízkého zahraničí. Byla založena v roce 2009.
Mezinárodní letiště
"Bajkal" se nachází ve městě Ulan-Ude.Z letiště jsou vypravovány
každodenní lety do Moskvy, ale i pravidelné lety do měst ve Východní Sibiři. Z
letiště „Bajkal“ odlétají mezinárodní lety do Pekingu, Mandžuska (ČLR), Kamraně
(Vietnam), Antalye (Turecko), Bangkoku (Thajsko).Na letišti „Bajkal“ mají
základnu dvě letecké společnosti – PANH a Burjatské aerolinky (BURAL).
 
Burjatské aerolinky je
letecká společnost se základnou v Ulan-Ude. Realizuje charterovou i pravidelnou
osobní a nákladní přepravu. Byla založena v roce 1992 a provozuje jak krátké,
tak i dálkové lety.
 
Společnost s ručením omezeným
"PANH" je ruská letecká společnost se základnou v Ulan-Ude. Realizuje
charterovou i pravidelnou osobní a nákladní přepravu. Specializuje se na
vnitrostátní lety a lety do blízkého zahraničí. Byla založena v roce 2009.
 
====Říční doprava====
 
Východosibiřská říční paroplavba je společnost, která v Irkutském kraji a Burjatsku zajišťuje osobní i nákladní přepravu říční lodní dopravou. Společnost je nejvýznamnějším dopravcem zboží po [[Angara|Angaře]], [[Bajkal]]u a jeho přítocích – [[Selenga|Selenze]] a [[Horní Angara|Horní Angaře]].
Východosibiřská říční
paroplavba je společnost, která v Irkutském kraji a Burjatsku zajišťuje osobní
i nákladní přepravu říční lodní dopravou. Východosibiřská říční paroplavba je
nejvýznamnějším dopravcem zboží po Angaře, Bajkalu a jeho přítocích – řece
Selenze a Horní Angaře.
 
=== Průmysl ===
 
Základem průmyslového komplexu Republiky Burjatsko je v současném době [[strojírenství]] a [[obrábění kovů]], [[elektroenergetika]], [[hutnictví]] barevných kovů, potravinářský a palivový průmysl, lesnictví, dřevozpracující a papírenský průmysl. Připadá na ně 95,1 % celkového objemu průmyslové výroby produkované v Burjatsku. V roce 1923, kdy vznikla Burjat-mongolská ASSR, existovalo na jejím území 17 malých průmyslových podniků, které zaměstnávaly pouhých 854 lidí. Podíl průmyslu v národním hospodářství činil 11,6 %.
Základem průmyslového komplexu
Republiky Burjatsko je v současném době strojírenství a obrábění kovů,
elektroenergetika, hutnictví barevných kovů, potravinářský a palivový průmysl,
lesnictví, dřevozpracující a papírenský průmysl. Připadá na ně 95,1 % celkového
objemu průmyslové výroby produkované v Burjatsku. V roce 1923, kdy vznikla
Burjat-mongolská ASSR, existovalo na jejím území 17 malých průmyslových
podniků, které zaměstnávaly pouhých 854 lidí. Podíl průmyslu v národním
hospodářství činil 11,6 %.
 
V současnosti představuje průmysl hlavní ekonomickou sféru republiky a jako takový zajišťuje 27 % hrubého regionálního produktu. Až 30 % pracovních sil ve sféře materiální výroby připadá na průmysl. Celkem existuje v průmyslu více než 1600 podniků. Základ tohoto odvětví tvoří zhruba 147 velkých a středních podniků, v nichž se koncentruje hlavní průmyslový potenciál a je v nich zaměstnáno přibližně 52,3 tisíce lidí. Průmysl předhání ostatní hospodářská odvětví jak počtem zaměstnanců, tak objemem produkce i základních fondů.
V současnosti představuje
průmysl hlavní ekonomickou sféru republiky a jako takový zajišťuje 27 % hrubého
regionálního produktu. Až 30 % pracovních sil ve sféře materiální výroby
připadá na průmysl. Celkem existuje v průmyslu více než 1600 podniků. Základ
tohoto odvětví tvoří zhruba 147 velkých a středních podniků, v nichž se
koncentruje hlavní průmyslový potenciál a je v nich zaměstnáno přibližně 52,3
tisíce lidí. Průmysl předhání ostatní hospodářská odvětví jak počtem
zaměstnanců, tak objemem produkce i základních fondů.
 
V současné době Burjatsko vyrábí a vyváží leteckou techniku, kovové mostní konstrukce, dřevo, celulózu, karton, obaly, vlněné látky, stavební materiály, elektrická zařízení, masové konzervy, těstoviny, likéry a lihoviny, cement a další široký sortiment.
V současné době Burjatsko
vyrábí a vyváží leteckou techniku, kovové mostní konstrukce, dřevo, celulózu,
karton, obaly, vlněné látky, stavební materiály, elektrická zařízení, masové
konzervy, těstoviny, likéry a lihoviny, cement a další široký sortiment.
 
====Těžební a důlní průmysl====
 
Republika disponuje rozvitým těžebním průmyslem. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších průmyslových odvětví Burjatska. Hlavními odvětvími burjatského těžebního a důlního průmyslu jsou těžba [[zlato|zlata]], těžba [[uhlí]] a [[barevné kovy|barevných kovů]].
Republika disponuje rozvitým
těžebním průmyslem. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších průmyslových odvětví
Burjatska. Hlavními odvětvími burjatského těžebního a důlního průmyslu jsou
těžba zlata, těžba uhlí a barevných kovů.
 
=== Zemědělství ===
 
Zemědělskoprůmyslový komplex Burjatska produkuje značnou část potravin východní Sibiře. Jedinečná kombinace rozlehlých jižních území, dostupných vodních zdrojů a úrodné půdy je ideálním předpokladem rozvoje burjatského zemědělství. Místní zdroje zemědělských surovin tvoří základ potravinářského průmyslu zastoupeného podniky na výrobu masných, mléčných a rybích výrobků, výrobků z mouky a krup, kombinovaných krmiv, likérů a lihovin, cukrářských a dalších výrobků. Zemědělskoprůmyslový komplex vytváří zhruba 10 % hrubého regionálního produktu a pracuje v něm 9,8 % zaměstnané populace. Po výrazném poklesu výroby v letech 1992–1998 hlavní odvětvové ukazatele dlouhodobě stagnují. V letech 1999–2005 byl zaznamenán úbytek zaměstnanců, ovšem v roce 2006 se situace podstatně změnila a zemědělství nabírá obrátky.
Zemědělskoprůmyslový komplex
Burjatska produkuje značnou část potravin Východní Sibiře. Jedinečná kombinace
rozlehlých jižních území, dostupných vodních zdrojů a úrodné půdy je ideálním
předpokladem rozvoje burjatského zemědělství.
 
Aktivně se rozvíjí průmyslový chov prasat. V roce 2012 byl zahájen provoz Východosibiřského Svinokomplexu, tedy vepřína pro 140 000 prasat. Již 10 let funguje Agroholding Nikolajevskij, největší výrobce vepřového masa na Sibiři. V Republice Burjatsko jsou v provozu 2 drůbežárny, další se má podle plánu stavět v Zaigrajevském okrese.
Místní zdroje zemědělských
surovin tvoří základ potravinářského průmyslu zastoupeného podniky na výrobu
masných, mléčných a rybích výrobků, výrobků z mouky a krup, kombinovaných
krmiv, likérů a lihovin, cukrářských a dalších výrobků.
 
Plocha zemědělské půdy činí 3,154 miliónu hektarů, včetně 847 tisíc hektarů polí. Ve struktuře zemědělské půdy mají největší podíl louky na sklizeň sena a pastviny. Země se
Zemědělskoprůmyslový komplex
vyznačuje nepříliš vysokou úrodností, půda je vystavena působení větrné a vodní [[eroze]]. 82 % obdělávaných zemědělských ploch a 92 % z celkového počtu hovězího dobytka je v soukromém vlastnictví. Státní zemědělské podniky, které jsou ve vlastnictví republiky nebo ve federálním vlastnictví, zaujímají 8,7 % obdělávaných ploch.
Republiky Burjatsko vytváří zhruba 10 % hrubého regionálního produktu a pracuje
v něm 9,8 % zaměstnané populace. Po výrazném poklesu výroby v letech 1992–1998
hlavní odvětvové ukazatele dlouhodobě stagnují. V letech 1999–2005 byl
zaznamenán úbytek zaměstnanců, ovšem v roce 2006 se situace podstatně změnila a
zemědělství zčerstva nabírá obrátky.
 
V roce 2006 byla v hospodářstvích všech kategorií vyrobena produkce v hodnotě 10,4 miliardy rublů.
Aktivně se rozvíjí průmyslový
chov prasat. V roce 2012 byl zahájen provoz Východosibiřského Svinokomplexu,
tedy vepřína pro 140 000 prasat. Již 10 let funguje Agroholding Nikolajevskij,
největší výrobce vepřového masa na Sibiři.
 
V Republice Burjatsko jsou v
provozu 2 drůbežárny, další se má podle plánu stavět v Zaigrajevském okrese.
 
Plocha zemědělské půdy činí
3,154 miliónu hektarů, včetně 847 tisíc hektarů oranišť. Ve struktuře
zemědělské půdy mají největší podíl louky na sklizeň sena, pastviny. Země se
vyznačuje nepříliš vysokou úrodností, půda je vystavena působení větrné a vodní
eroze. 82 % obdělávaných zemědělských ploch, 92 % z celkového počtu hovězího
dobytka je v soukromém vlastnictví. Státní zemědělské podniky, které jsou ve
vlastnictví republiky nebo ve federálním vlastnictví, zaujímají 8,7 %
obdělávaných ploch.
 
V roce 2006 se v
hospodářstvích všech kategorií vyrobila produkce v hodnotě 10,4 miliardy rublů.
 
=== Zahraniční obchod ===
Obrat zahraničního obchodu Burjatska v roce 2011 činil 903,3 miliónu amerických dolarů. Zahraničněobchodní transakce se uskutečnily se 40 zeměmi světa. Nejvýznamnějšími obchodními partnery pro burjatský vývoz jsou [[Čína]], [[Mongolsko]], [[Uzbekistán]], [[Slovensko]], [[Spojené arabské emiráty]], [[Vietnam]], [[Argentina]], [[Brazílie]]. Hlavním vývozním artiklem jsou: strojírenské výrobky 79,4 %, dřevo a výrobky z papíru a celulózy 14,9 %, potravinářské zboží a zemědělské suroviny 3,4 %. Hodnota vývozu činila v roce 2011 724 miliónů amerických dolarů, hodnota dovozu 179,3 miliónů amerických dolarů. Hlavními obchodními partnery pro dovoz jsou Čína, [[Ukrajina]], [[Itálie]], Mongolsko, [[Turecko]].
Obrat zahraničního obchodu Burjatska v
roce 2011 činil 903,3 miliónu amerických dolarů. Zahraničněobchodní transakce
se uskutečnily se 40 zeměmi světa. Nejvýznamnějšími obchodními partnery pro
burjatský vývoz jsou Čína, Mongolsko, Uzbekistán, Slovensko, Spojené arabské
emiráty, Vietnam, Argentina, Brazílie. Hlavním vývozním artiklem jsou:
strojírenské výrobky -79,4 %, dřevo a výrobky z papíru a celulózy – 14,9 %,
potravinářské zboží a zemědělské suroviny— 3,4 %. Hodnota vývozu činila v roce
2011 724 miliónů amerických dolarů, hodnota dovozu 179,3 miliónů amerických
dolarů. Hlavními obchodními partnery pro dovoz jsou Čína, Ukrajina, Itálie,
Mongolsko, Turecko.
 
=== TuristismusTurismus ===
[[Ivolginskij dacan]] v Burjatsku je hlavní [[buddhismus|buddhistický]] [[klášter]] v Rusku.
Ivolginský datsan (Ivolginskij
dacan) je hlavní buddhistický klášter v Rusku. Nařízením vlády Ruské federace
č. 68 ze dne 3. února 2007 byla na území městského útvaru Přibajkalská čtvrť
vytvořena turistická a rekreační zvláštní ekonomická zóna „Bajkalský přístav“.
 
Nařízením vlády Ruské federace č. 68 ze dne 3. února 2007 byla na území Přibajkalského [[rajón]]u vytvořena turistická a rekreační zvláštní ekonomická zóna „Bajkalskaja gavaň“. Zvláštní ekonomická zóna se má v budoucnu stát [[lázně]]mi světové úrovně. Lázně o rozloze 700 km² budou v provozu celoročně a budou vybaveny rozvinutou infrastrukturou. Budou součástí přeshraniční trasy „Východní kruh“ zemí severovýchodní Asie. K roku 2027 by mělo přijet přes 2 milióny návštěvníků ročně, z toho 20 % ze zahraničí.
Zvláštní ekonomická zóna
turistického a rekreačního typu „Bajkalský přístav“ se má v budoucnu stát
lázněmi světové úrovně. Lázně o rozloze 700 km² budou mít celoroční provoz a
vysoce rozvinutou infrastrukturu.
 
Zvláštní ekonomická zóna
„Bajkalský přístav“ se prezentuje jako turistické centrum na východě Ruska,
důležitý cíl turistů a objekt přeshraniční trasy „Východní kruh“ zemí
severovýchodní Asie. K roku 2027 má přijet přes 2 milióny návštěvníků ročně, z
toho 20 % ze zahraničí.
 
=== Nerostné bohatství ===
 
V Burjatsku bylo nalezeno více než 700 ložisek nerostných surovin. Mezi identifikovanými – 247 ložisek [[zlato|zlata]], 7 ložisek [[wolfram]]u, 13 [[Uran (prvek)|uranu]], 2 [[molybden]]u a [[beryllium|beryllia]], jedno ložisko [[hliník]]u, 8 ložisek [[fluorit]]u, 10 ložisek [[hnědé uhlí|hnědého uhlí]], 2 ložiska [[azbest]]u, také byla nalezená velká řada ložisek [[nefrit]]u, stavebních materiálů, [[apatit]]u, [[fosfor]]u, [[grafit]]u a [[zeolit]]u.
V Burjatsku bylo nalezeno více
než 700 ložisek nerostných surovin. Mezi identifikovanými – 247 ložisek zlata,
7 ložisek wolframu, 13 uranu, 2 molybdenu a beryllia, jedno ložisko –
hliníku. Také, tam jsou 8 ložisek fluoritu, 10 ložisek hnědého uhlí a, 2 ložisek
azbestu, také byla nalezená velká řada ložisek nefritu, stavebních materiálů a
také apatit, fosfor, grafit a zeolit.
 
nerostné suroviny Burjatska:
zlato, wolfram, uran, molybden, beryllium, olovo, hliník, fluorit, hnědé a
černé uhlí, azbest, apatit, fosfor, grafit, zeolit a stavební materiály.
 
=== Těžba ===
 
*48% – zinek,
*24% – olovo,
 
24*37% – olovomolybden,
*27% – wolfram,
 
37*16% – molybdenfluorit,
*15% – azbest,
 
27% – wolfram,
 
16% – fluorit,
 
15% – azbest,
 
== Demografie ==
Na území republiky žije 973 860 lidí, průměrná hustota činí 2,77obyvatel77 obyvatel na 1 km². Ve městech žije kolem 60% obyvatelstva, v hlavním městě žije kolem 1/3 obyvatelstva republiky. Původní obyvatelé Burjatska jsou Burjati, Evenkové a Sojoti.
městech žije kolem 60% obyvatelstva, v hlavním městě žije kolem 1/3
obyvatelstva republiky. Původní obyvatelé Burjatska jsou Burjati, Evenkové a
Sojoti. Podle sčítání lidu z roku 2010 národnostní složení bylo následující:
Rusové – 64,9 %, Burjati – 29,5 %, Ukrajinci – 0,7 %, ostatní národnosti – 0,7
%.
 
Vývoj; počtu obyvatel národnostníhoNárodnostní složení
{| class="wikitable"
Burjatska.
!Národnost ||1939 <br /> (x 1000)<ref>[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_39.php?reg=65 Демоскоп Weekly — Приложение. Справочник статистических показателей]</ref>||1959 <br />(x 1000)<ref>[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_59.php?reg=77 Демоскоп Weekly — Приложение. Справочник статистических показателей]</ref>||1970 <br /> (x 1000)<ref>[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_70.php?reg=77 Демоскоп Weekly — Приложение. Справочник статистических показателей]</ref>||1979 <br />(x 1000)<ref>[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_79.php?reg=77 Демоскоп Weekly — Приложение. Справочник статистических показателей]</ref>||1989 <br />(x 1000)<ref>[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_89.php?reg=66 Демоскоп Weekly — Приложение. Справочник статистических показателей]</ref>||2002 <br />(x 1000)<ref>[http://www.perepis2002.ru/index.html?id=17 Всероссийская перепись населения 2002 года]</ref>||2010<br />(x 1000)<ref>[http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/per-itog/tab7.xls Информационные материалы об окончательных итогах Всероссийской переписи населения 2010 года]</ref>
{| class="MsoNormalTable"
|
''' Národnost'''
|
'''1939 '''
|
''' '''
'''1959 <br>
<br>
'''
|
'''1970 '''
|
'''1979'''
|
'''1989 '''
|
'''2002'''
|
'''2010 '''
|-
|
Rusové (v tisících)
|
393,1 (72,1 %)
|
''' '''502,6 (74,6 %)
|
597,0 (73,5 %)
|
647,8 (72,1 %)
|
726,2 (69,9 %)
|
665,5 (67,8 %)
|
630,8 (64,9 %)
|-
|
Buriati (v tisících)
|
116,4 (21,3 %)
|
135,8 (20,1 %)
|
178,7 (22,0 %)
|
206,9 (23,0 %)
|
249,5 (24,0 %)
|
272,9 (27,8 %)
|
286,8 (29,5 %)
|-
|
Tatary (v tisících)
|
3,8
 
|-
(0,7 %)
|[[Rusové]]
|393,1 (72,1 %)
|
8|{{Růst}}502,06 (174,26 %)
|{{Růst}}597,0 (73,5 %)
|{{Růst}}647,8 (72,1 %)
|
10|{{Růst}}726,02 (169,29 %)
|{{Pokles}}665,5 (67,8 %)
|{{Pokles}}630,8 (64,9 %)
|
|-
10,3 (1,1 %)
|[[Burjati]]
|116,4 (21,3 %)
|
10|{{Růst}}135,58 (120,01 %)
|{{Růst}}178,7 (22,0 %)
|{{Růst}}206,9 (23,0 %)
|
8|{{Růst}}249,25 (024,80 %)
|{{Růst}}272,9 (27,8 %)
|{{Růst}}286,8 (29,5 %)
|
|-
6,8 (0,7 %)
|[[Tataři]]
|3,8 (0,7 %)
|-
|{{Růst}}8,0 (1,2 %)
|
|{{Růst}}10,0 (1,2 %)
Ukrajinci (v tisících)
|{{Růst}}10,3 (1,1 %)
|{{Růst}}10,5 (1,0 %)
|
13|{{Pokles}}8,42 (20,48 %)
|{{Pokles}}6,8 (0,7 %)
|-
|[[Ukrajinci]]
10,1 (1,3 %)
|13,4 (2,4 %)
|{{Pokles}}10,1 (1,3 %)
|
|{{Růst}}10,8 (1,2 %)
|{{Růst}}15,3 (1,7 %)
|{{Růst}}22,9 (2,2 %)
|
15|{{Pokles}}9,36 (1,70 %)
|{{Pokles}}5,6 (0,7 %)
|-
|[[Sojoti]]
22,9 (2,2 %)
|…
|…
|
|…
9,6 (1,0 %)
|…
|…
|
5|2,67 (0,73 %)
|{{Růst}}3,6 (0,4 %)
|-
|[[Evenkové]]
|
|1,8 (0,3 %)
''Soyoty ''(v tisících)
|{{Pokles}}1,3 (0,2 %)
|{{Růst}}1,7 (0,2 %)
|
|{{Pokles}}1,5 (0,16 %)
|{{Růst}}1,7 (0,16 %)
|{{Růst}}2,3 (0,2 %)
|
|{{Růst}}2,9 (0,3 %)
|-
|
|
|
|
2,7 (0,3 %)
|
3,6 (0,4 %)
|-
|
''Evenky ''(v tisících)
|
1,8 (0,3 %)
|
''' '''1,3 (0,2 %)
|
1,7 (0,2 %)
|
1,5 (0,16 %)
|
1,7 (0,16 %)
|
2,3 (0,2 %)
|
2,9 (0,3 %)
|}
 
=== Etnické složení ===
Podle informací platných k [[1. leden|1. lednu]] [[2004]] jebylo etnické složení Burjatska následující:
* [[Rusové]] 67,8 %,
* [[Burjaté]]Burjati 27,8 %,
* [[Němci]] 0,16 %,
* [[Ukrajinci]] 0,98 %,
* [[Tataři]] 0,83 %,
* [[Bělorusové]] 0,24 %,
* [[Evenkové]] 0,24 %,
* [[Židé]] 0,06 %,
* ostatní 1,89 % (mezi nimi také [[Tuvinci]]).<ref>[http://egov-buryatia.ru/obur/demogr.html Demografie]</ref>
[[Soubor:Ivolgaa-peatempel.jpg|thumb|right|220px| Buddhistický klášter (tibetské školy Gelug) v [[Ivolginsk]]u]]
 
=== Města ===
Řádek 594 ⟶ 240:
 
== Přírodní rezervace a národní parky ==
V Burjatsku existuje několik velkých přírodních rezervací a národních parků. Mezi ně patří Borgojská rezervace, která je největším odpočívadlem stěhovavých ptáků v Eurasii, Barguzinská státní biosférická rezervace, Bajkalská státní biosférická rezervace, státní přírodní rezervace "Džerginskij", Zabajkalský národní park a národní park "Tunkinskij".
Borgoyská rezervace je největším
 
odpočívadlem v Eurasii stěhovavých ptáků. V Burjatsku existuje několik velkých
==Galerie==
přírodních rezervací a národních parků. Mezi ně patří Barguzinská státní
<gallery>
Biosférická rezervace, Baikal státní biosférická rezervace, státní přírodní
File:Munku-Sardyk.jpg| [[Munku Sardyk]], nejvyšší hora Burjatska
rezervace "Dzherginsky", národní park "Trans-Baikal" a
File:Чертово озеро (Хамар-Дабан).jpg|Burjatská krajina
národní park "Tunkinsky".
File:Selenga2.jpg|Řeka [[Selenga]]
File:Khagdaev 02.jpg| Burjatský [[šamanismus|šaman]] na břehu [[Bajkal]]u
File:Ivolgaa-peatempel.jpg|Buddhistický klášter [[Ivolginskij dacan]]
File:Выдрино Бурятия.JPG|Dálnice R258 na hranicích Burjatska
File:Улан-Удэнский трамвай.JPG|Nová administrativní budova v Ulan-Ude
File:Северобайкальск 10.jpg|Nádraží v Severobajkalsku
 
</gallery>
== Odkazy ==
 
Řádek 608 ⟶ 261:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{en}} [http://egov-buryatia.ru:8081 Oficiální stránka Burjatské republiky]
* {{ru}} [http://gov.buryatia.ru:8080 Oficiální stránka Burjatské republiky]
* {{bua}} [http://gov.buryatia.ru:8082 Oficiální stránka Burjatské republiky]
* {{en}} {{ru}} [http://www.bgsha.ru/eng/index.html Oficiální stránka Burjatské zemědělské univerzity]
* {{ru}} [http://vsgaki.burnet.ru/ Oficiální stránky Východosobiřské akademie umění a kultury]
 
{{Rusko}}