Burjatsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Parsoid bug phab:T107675 |
odkazy, formátování, styl. úpravy, typo, obrázky |
||
Řádek 25:
== Historie ==
Na přelomu našeho letopočtu představovalo [[Přibajkalsko|Přibajkalí]] severní část státu [[Hunové|Hunů]] (čínsky 匈奴 Siung-nu), starého [[Kočovnictví|kočovného]] národa, který od roku 220 př. n. l. do
Po rozpadu státu Hunů v 1. století n. l. převzal kontrolu nad Přibajkalím [[Mongolové|mongolský]] kmen Xianbi (93-234). Ve
Ve 13.–16. století značná část mongolských kmenů, včetně Merkitů, Bajatů, Tumatů a Bargů, odtáhla z území dnešního Burjatska, a část se jich přidala k jiným mongolským kmenům. Ve XIV. století se Mongolská říše rozpadla na jednotlivé státy. Dnešní etnické Burjatsko bylo až do 17. století součástí mongolského státu Severní Jüan.
Počátkem 17. století pronikl z Mongolska na sever k burjatskému obyvatelstvu Zabajkalí [[tibetský buddhismus]] školy [[Gelugpa]], který se později (koncem 17. – počátkem 18. století) rozšířil na celé území Zabajkalí.
Po celém území dnešního [[Mongolsko|Mongolska]], [[Vnitřní Mongolsko|Vnitřního Mongolska]] a Burjatska kočovaly až do 17. století mongolské kmeny. Když bylo v 17. století Burjatsko připojeno k [[Ruské carství|Rusku]], objevily se v této oblasti v důsledku kočovného způsobu života různé mongolské kmeny (Echirit-Bulagati, Chorinci, Sartuulové, Songolové, Hongodorové a další), což následně vedlo ke vzniku různých dialektů burjatského jazyka, ale i k odlišnostem v národních krojích, tradicích apod.
Po zavedení rusko-čínské hranice (1729) byly výše uvedené burjatsko-mongolské kmeny odříznuty od hlavního proudu mongolských kmenů a staly se základem budoucího [[Burjati|burjatského národa]]. Podle údajů o sčítání lidu v roce 1897 žilo v Zabajkalí 180 tisíc Burjatů a 160 tisíc z nich vyznávalo buddhismus.
V roce 1917 byla zřízena první národní autonomie Burjatů – stát Burjat-Mongolsko. V roce 1918 byla [[Zabajkalská oblast]] prohlášena Zabajkalským sjezdem [[sovět]]ů za [[gubernie|gubernii]].
Sovětská vláda byla na burjatském území ustavena v únoru 1918, ovšem už v létě téhož roku byla svržena. Za podpory japonských vojsk vznikla v Zabajkalí vojenská diktatura [[Grigorij Michajlovič Semjonov|atamana Semjonova]]. V letech 1919–1920 působilo na burjatském území několik národních a „[[Bělogvardějci|bílých]]“ vlád – stát Burjat-Mongolsko, teokratický Balagatský stát, Velký panmongolský stát. 2. března 1920 dobyla [[Rudá armáda]] za pomoci partyzánů město [[Ulan-Ude|Věrchněudinsk]]. Západní Burjatsko se stalo součástí [[RSFSR]], východní Burjatsko součástí [[Dálněvýchodní republika|Dálněvýchodní republiky]] (DVR). Od dubna do října roku 1920 byl Věrchněudinsk hlavním městem DVR.
V roce 1921 byla v rámci Dálněvýchodní republiky vytvořena Burjat-mongolská autonomní oblast (s územními správními jednotkami neboli [[ajmak]]y: Anginským, Barguzinským, Chorinským a Čitským; centrem správního území bylo město [[Čita]]). 9. ledna 1922 byla zřízena Mongolsko-burjatská autonomní oblast v rámci RSFSR (s ajmaky Tunkinským, Alarským, Echirit-Bulagatským, Bochanským a Selenginským; centrem správního území byl [[Irkutsk]]).
Po odchodu zahraničních interventů z Dálného východu a po připojení DVR k RSFSR (v listopadu 1922) se obě autonomní oblasti spojily a [[30. května]] [[1923]] vznikla jako součást Ruské
sovětské federativní socialistické republiky Burjat-mongolská autonomní sovětská socialistická republika s hlavním městem Věrchněudinskem. Toto datum se považuje za datum vzniku Republiky Burjatsko.
30. července 1930 byl vytvořen Východosibiřský kraj (s krajským centrem Irkutskem) a Burjat-mongolská ASSR se stala jeho součástí. V roce 1934 byl Věrchněudinsk přejmenován na Ulan-Ude. 26. září 1937 byl Východosibiřský kraj rozdělen na Irkutský a Čitský a od Burjat-mongolské ASSR se oddělil [[Usť-Ordynsk]]. 7. července 1958 byla Burjat-mongolská ASSR výnosem prezidia Nejvyššího sovětu SSSR přejmenována na [[Burjatská autonomní sovětská socialistická republika|Burjatskou ASSR]]. 8. října 1990 Nejvyšší sovět Burjatské ASSR přijal Deklaraci o státní svrchovanosti Burjatské sovětské socialistické republiky. Na základě tohoto dokumentu Burjatsko odmítlo autonomní statut a vyhlásilo na svém území svrchovaný stát Burjatská SSR. 27. března 1992 dochází k přejmenování Burjatské ASSR na Republiku Burjatsko.
== Geografie ==
[[Soubor:Buryatia02.png|right|thumb|Mapa
=== Fyzická (reliéf) ===
Většina území republiky je hornatá, 83% území pokrývají lesy. Velké množství jezer (asi 35 tisíc). Na celém území se nacházejí ložiska nerostných surovin (přibližně 700). V Burjatsku se nachází [[Barguzinské pohoří]], [[Jihomujský hřbet]], [[Severomujský hřbet]], [[Stanová vysočina]]. Za nejvyšší horu Burjatska s nadmořskou výškou 3492 metrů se považuje hora [[Munku Sardyk]]. Vrchol hory se nachází na hranici Ruska a Mongolska ve východní části pohoří [[Sajany]], jižně od pramenů Oky a Irkutu, které ústí do [[Angara|Angary]]. Jižně od hory se nachází v Mongolsku jezero [[Chövsgöl núr]]. Nejnižší bod v republice je úroveň hladiny jezera [[Bajkal]] ve výšce 456 metrů nad mořem.
=== Klima ===
Podnebí Burjatska je silně [[Kontinentální podnebí|kontinentální]] se studenou zimou a horkým létem. V listopadu-prosinci teplota výrazně klesá. Druhá polovina zimy se vyznačuje malým množstvím sněhu. Na jaře je větrno, s převažujícím severozápadním větrem a deštěm. Léto je velice krátké, má teplé dny a chladné noci, s prudkými dešti v červenci a srpnu. Podzim nastává pozvolna, bez náhlé změny počasí. Průměrná letní teplota je 26 °C, v zimě -25 °C a průměrná roční teplota -1.6 °C.
=== Vodní zdroje ===
Vodní zdroje republiky Burjatsko představují povrchové a podzemní vody. Na jejím území teče více než 30 000 řek o celkové délce cca 150 tisíc.km. Z nich pouze 25 se uvádí jako
velké a střední. Více než 99% řek v republice jsou malé, které mají délku do 200 km. 61% z toku řek republiky připadá na povodí jezera Bajkal. Na území republiky se nachází 35 000 jezer o celkové ploše 1795 km². Bajkal je nejhlubší sladkovodní jezero na světě, jeho maximální hloubka činí 1 642 m. Jeho délka je 636 km, šířka – 25–79 km. Mezi další jezera Burjatska patří [[Baunt]], [[Busani]], [[Husí jezero]], [[Jeravninská jezera]], která v sobě zahrnují [[Velké Jeravné jezero]], [[Malé Jeravné jezero]] a také [[Sosnové jezero]].
=== Flora a fauna ===
[[File:Southernburyatia.jpg|right|thumb|300px|Krajina na jihu Burjatska]]
[[Soubor:Baikal seal 200507 hakone japan.JPG|náhled|vlevo|Bajkalský tuleň]]
Burjatsko má jedinečnou a rozmanitou flóru a
Na Bajkalu a v jeho okolí žije více než 2500 různých druhů zvířat a ryb, 250 z nich jsou ohrožené druhy. Nejznámější druh, který žije v jezeře, je [[Síh omul|omul]] – ryba z čeledi [[Lososovití|lososovitých]]. Za symbol Bajkalu se považuje [[tuleň bajkalský]].
Většina území Burjatska je zalesněná (83% plochy). Na jaře kvete ''[[rhododendron dauricus]]''. Léčivé rostliny se běžně využívají v lidovém a tibetském léčitelství. V [[tajga|tajze]] můžeme spatřit soby, veverky, lišky, rysy, jeleny, losy, divoká prasata a medvědy.
Do Červené knihy Ruska a Burjatska patří bajkalský [[jeseter]], [[siven severní]], [[lipan bajkalský]], [[pstruh]] a [[lín]].
== Ekonomika ==
Řádek 165 ⟶ 77:
===Elektroenergetika===
Energetická soustava Burjatska funguje v rámci Jednotné energetické soustavy Ruska.
=== Doprava ===
Řádek 175 ⟶ 84:
====Silniční doprava====
V Burjatsku je velmi rozvinutá veřejná automobilová doprava, jejímž prostřednictvím bylo v roce 2009 přepraveno 59010 tisíc lidí a 933 tisíc tun nákladu. Celková délka
silniční sítě je více než 14 tisíc km.
Republikou procházejí pozemní komunikace federálního významu: [[R258 (М55) „Bajkal“]] vedoucí z [[Irkutsk]]u přes [[Ulan-Ude]] do [[Čita|Čity]], [[А340 (А165)]] s trasou Ulan-Ude - [[Kjachta]] - [[Mongolsko]] (pohraniční kontrolní stanoviště „Kjachta-Altanbulag“) a [[А333 (А164)]] z [[Kultuk]]u do [[Mondy]] vedoucí přes mongolskou hranici k jezeru [[Khövsgöl Núr]] (pohraniční kontrolní stanoviště „Mondy-Chanch“). Federální silnice disponují dostatečným počtem čerpacích stanic a dalších služeb pro motoristy.
====Železniční doprava====
[[Soubor:Rail transport in Ulan-Ude, Russia.jpg|náhled|Nádraží v Ulan-Ude]]
Burjatskem prochází Transsibiřská magistrála (město Ulan-Ude je uzlovou železniční stanicí Východosibiřské železnice) a Bajkalsko-amurská magistrála. Celková délka železničních tratí v Burjatsku je 2044 km.
Východosibiřská železnice je součástí Transsibiřské magistrály. Zahrnuje jižní trať do Mongolska vedoucí z Ulan-Ude do městečka Nauški.
Název Krugobajkalská magistrála (neboli Okružní bajkalská železniční trať) se během výstavby a prvních let provozu používal pro 260 km dlouhý úsek železnice mezi stanicemi
Bajkal (Irkutský kraj) a Mysovaja (město Babuškin, Burjatsko).
Bajkalsko-amurská magistrála protíná Burjatsko v jeho severní části a vede přes [[Severomujský tunel]]. Z [[Usť-Kut]]u (Irkutský kraj) do stanice [[Taksimo](Burjatsko). Severomujský tunel byl otevřen 5. prosince 2003. Protíná [[Severomujský hřbet]], podle něhož byl také pojmenován. Díky své celkové délce (15 343 m) je tunel nejdelším železničním tunelem v Rusku. Výstavba trvala s přestávkami 26 let. Vypočtená životnost tunelu je 100 let.
Mezi ruskými úzkokolejkami o rozchodu 750 mm fungujícími v 90. letech zaujímá vzhledem ke své délce první místo Chandagatajská úzkokolejná železniční trať. Vzdálenost ze stanice Karymka (osada Novoiljinsk v Zaigrajevském okrese, 110 km východně od Ulan-Ude) do stanice Zaza (Jeravninský okres) činila 260 km.
====Letecká doprava====
Mezinárodní letiště "Bajkal" se nachází ve městě Ulan-Ude. Z letiště jsou vypravovány každodenní lety do [[Moskva|Moskvy]], ale i pravidelné lety do měst na východní [[Sibiř]]i. Z letiště „Bajkal“ odlétají mezinárodní lety do [[Peking]]u, [[Mandžusko|Mandžuska]] (ČLR), [[Cam Ranh]] (Vietnam), [[Antalya|Antalye]] (Turecko), [[Bangkok]]u (Thajsko). Na letišti mají základnu dvě letecké společnosti – Burjatské aerolinky ([[BURAL]]) a [[PANH]]. BURAL realizuje charterovou i pravidelnou osobní a nákladní přepravu. Byla založena v roce 1992 a provozuje jak krátké, tak i dálkové lety. PANH se také zabývá charterovou i pravidelnou osobní a nákladní přepravu. Specializuje se na vnitrostátní lety a lety do blízkého zahraničí. Byla založena v roce 2009.
====Říční doprava====
Východosibiřská říční paroplavba je společnost, která v Irkutském kraji a Burjatsku zajišťuje osobní i nákladní přepravu říční lodní dopravou. Společnost je nejvýznamnějším dopravcem zboží po [[Angara|Angaře]], [[Bajkal]]u a jeho přítocích – [[Selenga|Selenze]] a [[Horní Angara|Horní Angaře]].
=== Průmysl ===
Základem průmyslového komplexu Republiky Burjatsko je v současném době [[strojírenství]] a [[obrábění kovů]], [[elektroenergetika]], [[hutnictví]] barevných kovů, potravinářský a palivový průmysl, lesnictví, dřevozpracující a papírenský průmysl. Připadá na ně 95,1 % celkového objemu průmyslové výroby produkované v Burjatsku. V roce 1923, kdy vznikla Burjat-mongolská ASSR, existovalo na jejím území 17 malých průmyslových podniků, které zaměstnávaly pouhých 854 lidí. Podíl průmyslu v národním hospodářství činil 11,6 %.
V současnosti představuje průmysl hlavní ekonomickou sféru republiky a jako takový zajišťuje 27 % hrubého regionálního produktu. Až 30 % pracovních sil ve sféře materiální výroby připadá na průmysl. Celkem existuje v průmyslu více než 1600 podniků. Základ tohoto odvětví tvoří zhruba 147 velkých a středních podniků, v nichž se koncentruje hlavní průmyslový potenciál a je v nich zaměstnáno přibližně 52,3 tisíce lidí. Průmysl předhání ostatní hospodářská odvětví jak počtem zaměstnanců, tak objemem produkce i základních fondů.
V současné době Burjatsko vyrábí a vyváží leteckou techniku, kovové mostní konstrukce, dřevo, celulózu, karton, obaly, vlněné látky, stavební materiály, elektrická zařízení, masové konzervy, těstoviny, likéry a lihoviny, cement a další široký sortiment.
====Těžební a důlní průmysl====
Republika disponuje rozvitým těžebním průmyslem. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších průmyslových odvětví Burjatska. Hlavními odvětvími burjatského těžebního a důlního průmyslu jsou těžba [[zlato|zlata]], těžba [[uhlí]] a [[barevné kovy|barevných kovů]].
=== Zemědělství ===
Zemědělskoprůmyslový komplex Burjatska produkuje značnou část potravin východní Sibiře. Jedinečná kombinace rozlehlých jižních území, dostupných vodních zdrojů a úrodné půdy je ideálním předpokladem rozvoje burjatského zemědělství. Místní zdroje zemědělských surovin tvoří základ potravinářského průmyslu zastoupeného podniky na výrobu masných, mléčných a rybích výrobků, výrobků z mouky a krup, kombinovaných krmiv, likérů a lihovin, cukrářských a dalších výrobků. Zemědělskoprůmyslový komplex vytváří zhruba 10 % hrubého regionálního produktu a pracuje v něm 9,8 % zaměstnané populace. Po výrazném poklesu výroby v letech 1992–1998 hlavní odvětvové ukazatele dlouhodobě stagnují. V letech 1999–2005 byl zaznamenán úbytek zaměstnanců, ovšem v roce 2006 se situace podstatně změnila a zemědělství nabírá obrátky.
Aktivně se rozvíjí průmyslový chov prasat. V roce 2012 byl zahájen provoz Východosibiřského Svinokomplexu, tedy vepřína pro 140 000 prasat. Již 10 let funguje Agroholding Nikolajevskij, největší výrobce vepřového masa na Sibiři. V Republice Burjatsko jsou v provozu 2 drůbežárny, další se má podle plánu stavět v Zaigrajevském okrese.
Plocha zemědělské půdy činí 3,154 miliónu hektarů, včetně 847 tisíc hektarů polí. Ve struktuře zemědělské půdy mají největší podíl louky na sklizeň sena a pastviny. Země se
vyznačuje nepříliš vysokou úrodností, půda je vystavena působení větrné a vodní [[eroze]]. 82 % obdělávaných zemědělských ploch a 92 % z celkového počtu hovězího dobytka je v soukromém vlastnictví. Státní zemědělské podniky, které jsou ve vlastnictví republiky nebo ve federálním vlastnictví, zaujímají 8,7 % obdělávaných ploch.
V roce 2006 byla v hospodářstvích všech kategorií vyrobena produkce v hodnotě 10,4 miliardy rublů.
=== Zahraniční obchod ===
Obrat zahraničního obchodu Burjatska v roce 2011 činil 903,3 miliónu amerických dolarů. Zahraničněobchodní transakce se uskutečnily se 40 zeměmi světa. Nejvýznamnějšími obchodními partnery pro burjatský vývoz jsou [[Čína]], [[Mongolsko]], [[Uzbekistán]], [[Slovensko]], [[Spojené arabské emiráty]], [[Vietnam]], [[Argentina]], [[Brazílie]]. Hlavním vývozním artiklem jsou: strojírenské výrobky 79,4 %, dřevo a výrobky z papíru a celulózy 14,9 %, potravinářské zboží a zemědělské suroviny 3,4 %. Hodnota vývozu činila v roce 2011 724 miliónů amerických dolarů, hodnota dovozu 179,3 miliónů amerických dolarů. Hlavními obchodními partnery pro dovoz jsou Čína, [[Ukrajina]], [[Itálie]], Mongolsko, [[Turecko]].
===
[[Ivolginskij dacan]] v Burjatsku je hlavní [[buddhismus|buddhistický]] [[klášter]] v Rusku.
Nařízením vlády Ruské federace č. 68 ze dne 3. února 2007 byla na území Přibajkalského [[rajón]]u vytvořena turistická a rekreační zvláštní ekonomická zóna „Bajkalskaja gavaň“. Zvláštní ekonomická zóna se má v budoucnu stát [[lázně]]mi světové úrovně. Lázně o rozloze 700 km² budou v provozu celoročně a budou vybaveny rozvinutou infrastrukturou. Budou součástí přeshraniční trasy „Východní kruh“ zemí severovýchodní Asie. K roku 2027 by mělo přijet přes 2 milióny návštěvníků ročně, z toho 20 % ze zahraničí.
=== Nerostné bohatství ===
V Burjatsku bylo nalezeno více než 700 ložisek nerostných surovin. Mezi identifikovanými – 247 ložisek [[zlato|zlata]], 7 ložisek [[wolfram]]u, 13 [[Uran (prvek)|uranu]], 2 [[molybden]]u a [[beryllium|beryllia]], jedno ložisko [[hliník]]u, 8 ložisek [[fluorit]]u, 10 ložisek [[hnědé uhlí|hnědého uhlí]], 2 ložiska [[azbest]]u, také byla nalezená velká řada ložisek [[nefrit]]u, stavebních materiálů, [[apatit]]u, [[fosfor]]u, [[grafit]]u a [[zeolit]]u.
=== Těžba ===
*48% – zinek,
*24% – olovo,
*27% – wolfram,
*15% – azbest,
== Demografie ==
Na území republiky žije 973 860 lidí, průměrná hustota činí 2,
{| class="wikitable"
!Národnost ||1939 <br /> (x 1000)<ref>[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_39.php?reg=65 Демоскоп Weekly — Приложение. Справочник статистических показателей]</ref>||1959 <br />(x 1000)<ref>[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_59.php?reg=77 Демоскоп Weekly — Приложение. Справочник статистических показателей]</ref>||1970 <br /> (x 1000)<ref>[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_70.php?reg=77 Демоскоп Weekly — Приложение. Справочник статистических показателей]</ref>||1979 <br />(x 1000)<ref>[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_79.php?reg=77 Демоскоп Weekly — Приложение. Справочник статистических показателей]</ref>||1989 <br />(x 1000)<ref>[http://demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_89.php?reg=66 Демоскоп Weekly — Приложение. Справочник статистических показателей]</ref>||2002 <br />(x 1000)<ref>[http://www.perepis2002.ru/index.html?id=17 Всероссийская перепись населения 2002 года]</ref>||2010<br />(x 1000)<ref>[http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/per-itog/tab7.xls Информационные материалы об окончательных итогах Всероссийской переписи населения 2010 года]</ref>
|-
|[[Rusové]]
|393,1 (72,1 %)
|{{Růst}}597,0 (73,5 %)
|{{Růst}}647,8 (72,1 %)
|{{Pokles}}665,5 (67,8 %)
|{{Pokles}}630,8 (64,9 %)
|-
|[[Burjati]]
|116,4 (21,3 %)
|{{Růst}}178,7 (22,0 %)
|{{Růst}}206,9 (23,0 %)
|{{Růst}}272,9 (27,8 %)
|{{Růst}}286,8 (29,5 %)
|-
|[[Tataři]]
|3,8 (0,7 %)
|{{Růst}}8,0 (1,2 %)
|{{Růst}}10,0 (1,2 %)
|{{Růst}}10,3 (1,1 %)
|{{Růst}}10,5 (1,0 %)
|{{Pokles}}6,8 (0,7 %)
|[[Ukrajinci]]
|13,4 (2,4 %)
|{{Pokles}}10,1 (1,3 %)
|{{Růst}}10,8 (1,2 %)
|{{Růst}}15,3 (1,7 %)
|{{Růst}}22,9 (2,2 %)
|{{Pokles}}5,6 (0,7 %)
|[[Sojoti]]
|…
|…
|…
|…
|…
|{{Růst}}3,6 (0,4 %)
|[[Evenkové]]
|1,8 (0,3 %)
|{{Pokles}}1,3 (0,2 %)
|{{Růst}}1,7 (0,2 %)
|{{Pokles}}1,5 (0,16 %)
|{{Růst}}1,7 (0,16 %)
|{{Růst}}2,3 (0,2 %)
|{{Růst}}2,9 (0,3 %)
|-
|}
=== Etnické složení ===
Podle informací platných k [[1. leden|1. lednu]] [[2004]]
*
*
* [[Němci]] 0,16 %,
*
*
* [[Bělorusové]] 0,24 %,
*
* [[Židé]] 0,06 %,
* ostatní 1,89 % (mezi nimi také [[Tuvinci]]).<ref>[http://egov-buryatia.ru/obur/demogr.html Demografie]</ref>
=== Města ===
Řádek 594 ⟶ 240:
== Přírodní rezervace a národní parky ==
V Burjatsku existuje několik velkých přírodních rezervací a národních parků. Mezi ně patří Borgojská rezervace, která je největším odpočívadlem stěhovavých ptáků v Eurasii, Barguzinská státní biosférická rezervace, Bajkalská státní biosférická rezervace, státní přírodní rezervace "Džerginskij", Zabajkalský národní park a národní park "Tunkinskij".
==Galerie==
<gallery>
File:Munku-Sardyk.jpg| [[Munku Sardyk]], nejvyšší hora Burjatska
File:Чертово озеро (Хамар-Дабан).jpg|Burjatská krajina
File:Selenga2.jpg|Řeka [[Selenga]]
File:Khagdaev 02.jpg| Burjatský [[šamanismus|šaman]] na břehu [[Bajkal]]u
File:Ivolgaa-peatempel.jpg|Buddhistický klášter [[Ivolginskij dacan]]
File:Выдрино Бурятия.JPG|Dálnice R258 na hranicích Burjatska
File:Улан-Удэнский трамвай.JPG|Nová administrativní budova v Ulan-Ude
File:Северобайкальск 10.jpg|Nádraží v Severobajkalsku
</gallery>
== Odkazy ==
Řádek 608 ⟶ 261:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{en}} [http://egov-buryatia.ru:8081 Oficiální stránka Burjatské republiky]
* {{ru}} [http://gov.buryatia.ru:8080 Oficiální stránka Burjatské republiky]
* {{bua}} [http://gov.buryatia.ru:8082 Oficiální stránka Burjatské republiky]
* {{en}} {{ru}} [http://www.bgsha.ru/eng/index.html Oficiální stránka Burjatské zemědělské univerzity]
* {{ru}} [http://vsgaki.burnet.ru/ Oficiální stránky Východosobiřské akademie umění a kultury]
{{Rusko}}
|